Věda

Leonidy: Listopadové meteorické roje

Leonidy: Listopadové meteorické roje

Cestuje 200krát rychleji než vystřelená kulka, rychlostí asi 71 km/s, zářit začne ve výšce asi 155 km nad zemí a pozorovatele uvede v úžas. Řeč je o typickém meteoru roje Leonid. Pokud je sezona a máte štěstí, můžete jich za hodinu vidět i několik tisíc. Ne každý rok se ale poštěstí.

Zatímco Perseidy jsou záležitostí léta, na podzim přichází hlavní sezona Leonid – jejich vrcholné představení se dá očekávat kolem 17. listopadu. Jejich roj může být ohromující podívanou, například jako ten z noci na 13. listopadu 1833. Tehdy nebyly Leonidy, které předtím lidstvo pozorovalo celá staletí, pouze oficiálně objeveny, byl to také okamžik zrodu celého vědeckého studia meteorů.

Jeden z památných dešťů Leonid se odehrál v roce 1833, kdy noční nebe v Severní Americe jako by explodovalo.

Pozdravy z komety

Meteor pozorujeme ve chvíli, kdy je kosmický prach, nejčastěji pocházející z komety, při svém vstupu do zemské atmosféry spálen na uhel. Leonidy patří k nejznámějším z nich. Jejich mateřská kometa 55P/Tempel-Tuttle dokončí svůj oběh kolem Slunce jednou za 33,25 roku. Přesto se Leonidy objevují každoročně mezi 15.–20. listopadem. Úlomky materiálu, který od této obří koule špinavého ledu začne vlivem přiblížení se ke Slunci odpadávat, vytvoří pás obíhající kolem hvězdy po stejné oběžné dráze jako mateřská kometa. Jakmile tuto dráhu Země zkříží, následuje meteorická sprška.

Leonidy o průměru 10 milimetrů a hmotnosti 0,5 gramu září tak jasně, protože jsou nejrychlejší ze všech meteorů. Díky jejich rychlosti je pozorujeme jako namodralý či nazelenalý zářící déšť, jehož stopy zůstávají ve vzduchu i 10 minut. Každý rok jich na celou naši planetu dopadne 12–13 tun.

Nemusí pršet, jen když kape

Při každém přiblížení ke Slunci po sobě kometa 55P/Tempel-Tuttle zanechá čerstvý materiál. Každých přibližně 33 let tak noční oblohu ozáří tisíce Leonid. V noci na 17. listopadu 1866 jich za 20 minut bylo nad USA pozorováno na 100 000. Potom ale, v roce 1899, přišlo namísto další veliké meteorické bouře pouze zklamání. Orbitu komety i jejích fragmentů totiž významně narušil blízký Jupiter. Země se na své cestě proto střetla pouze se slabým vláknem úlomků.

Jasné a rychlé Leonidy se svou světelnou show zasloužily o skutečný zrod meteorické astronomie.

Jednotlivá vlákna na oběžné dráze komety se od sebe přitom zásadně liší. Skutečně spektakulární podívaná tak není důsledkem nedávného přiblížení komety, ale zkřížení Země s hustou částí jejího konvoje, kde se fragmenty ještě nestihly rozptýlit. Tak mohou nastat památné roje i v mezidobí průletu komety. V noci na 18. a 19. listopadu 2001 například nad severní Amerikou, Havají, východní Asií a Austrálií padalo tisíce Leonid za hodinu, což byl výsledek vstupu naší planety do hustého mraku kometární sutě.

Ticho před bouří

Rok 2002 s frekvencí až 2500 meteorů za hodinu znamenal jednu z posledních skutečně velkolepých podívaných, čítajících tisíce meteorů za hodinu. Příští průlet komety 55P/Tempel-Tuttle nastane roku 2031, podle výpočtů si ale na velikou bouři budeme muset počkat několik dalších desítek let. Předpokládá se, že blízké přiblížení s Jupiterem roku 2028 opět naruší dráhu komety i závoj jejího materiálu. Podle ruského astronoma Michaila Maslova můžeme větší roj očekávat v roce 2034 s maximem 500 meteorů za hodinu. Příští skutečná bouře pak pravděpodobně nenastane dřív až roku 2094.

Svůj název získaly podle souhvězdí Lva, kde mají Leonidy svůj radiant. Tak se říká bodu, odkud meteorický roj zdánlivě pochází.

Více z Věda

Nový Peugeot 5008 GT: Majestátní lev, který vidí i v noci

Věda14.5.2021

Peking zahalila oranžová mlha

Věda11.5.2021

Preference hýlů rudých

Věda7.5.2021

I kočky mají city

Věda4.5.2021

Lze vyčíst těhotenství z očí?

Věda30.4.2021

Volvo XC60 T8 Polestar: Nenápadný jas a výkon Polárky

Věda27.4.2021

Když se ledviny plní cystami

Věda23.4.2021

Kam s použitými rouškami?

Věda20.4.2021

Ženy a jejich role v pravěké politice

Věda16.4.2021
Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Nenechte si ujít další zajímavé články

Marsa Alam: Z rybářské vesničky nejoblíbenějším místem v Egyptě
epochanacestach.cz

Marsa Alam: Z rybářské vesničky...

Poznejte obdivuhodné...
Jaroslav Satoranský: „Velký nafoukání nemám rád…“
panidomu.cz

Jaroslav Satoranský: „Velký...

Narodil se na zlatou neděli a porodní babička mu prý tehdy...
Jak zabavit děti doma? Vyzkoušejte malování podle čísel
panidomu.cz

Jak zabavit děti doma?...

Říká se, že to nejhorší u dětí není křik a...
Záhady fyziky hvězd pomáhá v Opavě řešit dalekohled „WHOO!“
21stoleti.cz

Záhady fyziky hvězd pomáhá...

Už pět let provozuje Slezská univerzita dalekohled...
Chutnají jim meteority
epochaplus.cz

Chutnají jim meteority

Meteority jsou nejen kosmickými tělesy...
Hasiči budou mít nové pomocníky
epochaplus.cz

Hasiči budou mít nové...

V posledních letech se na první příčky popularity na...
Skončí s herectvím kvůli sporům s kolegy?
nasehvezdy.cz

Skončí s herectvím kvůli...

Je na pokraji svých možností?...
Tají NASA svědectví astronautů o UFO?
enigmaplus.cz

Tají NASA svědectví...

Svědectví o létajících talířích se někdy...
Hledám doktora. Zn: rychle
panidomu.cz

Hledám doktora. Zn: rychle

Třeba se to týká i vás a najednou zjistíte, že to...
Kvůli své velké kamarádce jde přes mrtvoly
nasehvezdy.cz

Kvůli své velké kamarádce...

Kolegyně Tereza...
Chcete se stát astronautem? Řekneme vám jak na to!
21stoleti.cz

Chcete se stát astronautem?...

Už odmalička vás fascinují hvězdy, planety a...
Děti společně s IGRÁČKEM objevují krásy Valašska
epochanacestach.cz

Děti společně s IGRÁČKEM...

Muzejní a galerijní centrum...