Věda

Leonidy: Listopadové meteorické roje

Leonidy: Listopadové meteorické roje

Cestuje 200krát rychleji než vystřelená kulka, rychlostí asi 71 km/s, zářit začne ve výšce asi 155 km nad zemí a pozorovatele uvede v úžas. Řeč je o typickém meteoru roje Leonid. Pokud je sezona a máte štěstí, můžete jich za hodinu vidět i několik tisíc. Ne každý rok se ale poštěstí.

Zatímco Perseidy jsou záležitostí léta, na podzim přichází hlavní sezona Leonid – jejich vrcholné představení se dá očekávat kolem 17. listopadu. Jejich roj může být ohromující podívanou, například jako ten z noci na 13. listopadu 1833.

Tehdy nebyly Leonidy, které předtím lidstvo pozorovalo celá staletí, pouze oficiálně objeveny, byl to také okamžik zrodu celého vědeckého studia meteorů.

Jeden z památných dešťů Leonid se odehrál v roce 1833, kdy noční nebe v Severní Americe jako by explodovalo.

Pozdravy z komety

Meteor pozorujeme ve chvíli, kdy je kosmický prach, nejčastěji pocházející z komety, při svém vstupu do zemské atmosféry spálen na uhel. Leonidy patří k nejznámějším z nich. Jejich mateřská kometa 55P/Tempel-Tuttle dokončí svůj oběh kolem Slunce jednou za 33,25 roku. Přesto se Leonidy objevují každoročně mezi 15.–20. listopadem.

Úlomky materiálu, který od této obří koule špinavého ledu začne vlivem přiblížení se ke Slunci odpadávat, vytvoří pás obíhající kolem hvězdy po stejné oběžné dráze jako mateřská kometa.

Jakmile tuto dráhu Země zkříží, následuje meteorická sprška.

Leonidy o průměru 10 milimetrů a hmotnosti 0,5 gramu září tak jasně, protože jsou nejrychlejší ze všech meteorů. Díky jejich rychlosti je pozorujeme jako namodralý či nazelenalý zářící déšť, jehož stopy zůstávají ve vzduchu i 10 minut. Každý rok jich na celou naši planetu dopadne 12–13 tun.

Nemusí pršet, jen když kape

Při každém přiblížení ke Slunci po sobě kometa 55P/Tempel-Tuttle zanechá čerstvý materiál. Každých přibližně 33 let tak noční oblohu ozáří tisíce Leonid. V noci na 17. listopadu 1866 jich za 20 minut bylo nad USA pozorováno na 100 000. Potom ale, v roce 1899, přišlo namísto další veliké meteorické bouře pouze zklamání. Orbitu komety i jejích fragmentů totiž významně narušil blízký Jupiter.

Země se na své cestě proto střetla pouze se slabým vláknem úlomků.

Jasné a rychlé Leonidy se svou světelnou show zasloužily o skutečný zrod meteorické astronomie.

Jednotlivá vlákna na oběžné dráze komety se od sebe přitom zásadně liší. Skutečně spektakulární podívaná tak není důsledkem nedávného přiblížení komety, ale zkřížení Země s hustou částí jejího konvoje, kde se fragmenty ještě nestihly rozptýlit. Tak mohou nastat památné roje i v mezidobí průletu komety. V noci na 18. a 19.

listopadu 2001 například nad severní Amerikou, Havají, východní Asií a Austrálií padalo tisíce Leonid za hodinu, což byl výsledek vstupu naší planety do hustého mraku kometární sutě.

Ticho před bouří

Rok 2002 s frekvencí až 2500 meteorů za hodinu znamenal jednu z posledních skutečně velkolepých podívaných, čítajících tisíce meteorů za hodinu. Příští průlet komety 55P/Tempel-Tuttle nastane roku 2031, podle výpočtů si ale na velikou bouři budeme muset počkat několik dalších desítek let.

Předpokládá se, že blízké přiblížení s Jupiterem roku 2028 opět naruší dráhu komety i závoj jejího materiálu. Podle ruského astronoma Michaila Maslova můžeme větší roj očekávat v roce 2034 s maximem 500 meteorů za hodinu.

Příští skutečná bouře pak pravděpodobně nenastane dřív až roku 2094.

Svůj název získaly podle souhvězdí Lva, kde mají Leonidy svůj radiant. Tak se říká bodu, odkud meteorický roj zdánlivě pochází.

Více z Věda

Ztráta sluchu zvyšuje riziko demence a prohlubuje sociální izolaci seniorů

Věda28.1.2022

Plankton hory přenášel

Věda25.1.2022

Národní muzeum ukazuje hudbu Bedřicha Smetany jako ten nejkrásnější dárek domů

Věda21.1.2022

Věčný boj s kosmickým smetím

Věda18.1.2022

„Webb“ konečně vyletěl. Bude zkoumat počátek vesmíru

Věda14.1.2022

Velryba je zpět!

Věda11.1.2022

Když se střeva spiknou proti kůži

Věda7.1.2022

Robot: Skutečný pomocník

Věda4.1.2022

Chřipka nezmizela

Věda31.12.2021
Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Nenechte si ujít další zajímavé články

Američtí vědci slaví úspěch: Podali žábě lék, po kterém jí dorostla amputovaná noha
21stoleti.cz

Američtí vědci slaví úspěch:...

V přírodě existují tvorové, kteří disponují...
Extra jemná omáčka z hříbků
tisicereceptu.cz

Extra jemná omáčka z hříbků

Suroviny 4 lžíce másla 1 vetší cibule 250 g čerstvých...
Dva roky od smrti Černé mamby: Legendární Kobe našel smrt v helikoptéře
epochaplus.cz

Dva roky od smrti Černé mamby:...

Býval a dodnes je považován za jednoho z...
Místo svatby se dočkala jen hořkého konce?
nasehvezdy.cz

Místo svatby se dočkala jen...

Málokdo by řekl, že Lucie...
Proč Karel I. odříkal přísahu v cizím jazyce?
epochaplus.cz

Proč Karel I. odříkal...

Obavy, jak bude v nové vlasti přijat, jsou tytam. Rumuné...
Jak dlouho jim to asi vydrží?
nasehvezdy.cz

Jak dlouho jim to asi vydrží?

Milostný trojúhelník...
Denní hydratace je klíčová pro vitalitu naší pleti
iluxus.cz

Denní hydratace je klíčová...

Aktuální náročné období si od nás vysloveně žádá...
Kačina měla poprvé v dějinách přes 100 tisíc návštěvníků
epochanacestach.cz

Kačina měla poprvé v dějinách...

Přesně 101 582 lidí navštívilo...
Méně známá tajemství Egypta: Našel zde Napoleon knihu osudu a vytváří pyramidy energetické pole?
enigmaplus.cz

Méně známá tajemství Egypta:...

Starověký Egypt řadíme k nejpopulárnějším a...
Dům obklopený městskou zelení
rezidenceonline.cz

Dům obklopený městskou zelení

Potřeba navrátit stromy a zeleň do městské...
Jak jsem pobavila celý okres svým výletem?
skutecnepribehy.cz

Jak jsem pobavila celý okres...

To zažil asi každý....
Římský hrnec není vykopávka
panidomu.cz

Římský hrnec není vykopávka

Nádobí, ve kterém se dá péct i dusit bez tuku,...