V roce 1867 německý egyptolog Heinrich Brugsch zkoumá mumii ženy v Archeologickém muzeu v Záhřebu. S překvapením zjišťuje, že na vnitřní straně obalů mumie se nachází jakýsi záhadný text. Nejprve ho pokládá za hieroglyfy, později se ale ukáže, že se jedná o etruštinu. Co dělá takový text na egyptské mumii?
Archeologické muzeum v Záhřebu, hlavním městě Chorvatska, vlastní záhadný kousek historie starověkého Egypta. Mumii zabalenou ve zvláštním plátně, označovaném jako Liber Linteus, získalo už v roce 1867.
Desítky let ale nikdo netušil, o jak vzácný kousek se jedná, a to i přesto, že byla mumie podrobena výzkumu egyptologů. Dnes víme, že plátno je nejstarším známým zápisem jazyka Etrusků, starověkého etnika z dnešní Itálie! Proč v něm ale byla zabalena mumie?
Jak se mumie ocitla v Chorvatsku
Celý příběh mumie začíná francouzským vojevůdcem Napoleonem Bonaparte (1769–1821). Jeho tažení do Egypta podnítí evropský zájem o tuto kulturu a mnoho zámožných Evropanů si tehdy pořizuje nejrůznější starověké egyptské artefakty.
Tak získá chorvatský úředník Mihajlo Bari sarkofág se ženskou mumií. Ve svém domě ve Vídni mumii vymotá z plátěných obalů a oboje si vystaví v obývacím pokoji. Když zemře, vše zdědí jeho bratr, kterého ale starověký Egypt vůbec nezajímá.
Mumii proto daruje muzeu, kde ji ještě tentýž rok zkoumá egyptolog Heinrich Brugsch (1827–1894). Kde Bari mumii získal? Napověděl by nám něco její původ?
Spletou se hned dva odborníci
Brugsch se při prvním zkoumáním mylně domnívá, že jsou zábaly mumie pokryty hieroglyfy. Ačkoliv ho fascinují, dále je nezkoumá. Dlouhých deset let pak artefakt leží ve skladech muzea.
Vše se změní až v okamžiku, kdy si na plátno Brugsch vzpomene při rozhovoru s britským dobrodruhem Richardem Burtonem (1821–1890). V tu chvíli ho totiž poprvé napadne, že by se o hieroglyfy jednat nemuselo.
Oba muži se proto vrátí do Chorvatska a plátno znovu zkoumají, opět ale dojdou k mylným závěrům! Myslí si totiž, že je text překladem egyptské Knihy mrtvých do arabštiny. Jak to, že se renomovaní odborníci, kterými oba muži byli, tak moc spletli?
Možná vysvětlení
Až modernější výzkum ukáže, že plátno pokrývá text v jazyce Etrusků. Ten doposud nebyl plně rozluštěný, vědci tak dokázali přeložit pouze útržky Liber Linteus. Podle těch se zdá, že je text etruským náboženským kalendářem! Jak se ale dostal do Egypta?
Jedna z teorií říká, že mladá žena, jíž patří mumie, byla z bohaté vrstvy Etrusků. Mumie je datována do 3. století př. n. l., podle této teorie tak žena v dané době z nějakého důvodu navštívila Egypt, kde i zemřela. Plátno by prý mohlo být upomínkou na její původ.
V sarkofágu mumie měl být ale uložen také svitek pergamenu, kde se uvádí, že se žena jmenuje Nesi-hensu. Je Egypťankou a manželkou thébského krejčího. Je tedy možné, že do etruského plátna byla zabalena jen omylem, protože ho tehdy balzamovači měli po ruce. Které vysvětlení je to správné? Dochovala se jedna z mála ukázek etruského jazyka jen díky omylu?
Facebook
Twitter
RSS