reklama
Věda

Mechanické ploty nebo elektřina?

Mechanické ploty nebo elektřina?

Desítky tisíc až statisíce kaprovitých ryb ročně táhnou z nádrže Lipno do horní Vltavy a vytlačují zde původní pstruhy, kteří jsou důležití pro rozmnožování kriticky ohrožené perlorodky říční.

Jak zabránit nežádoucí migraci ryb a pomoct tak záchraně vzácné perlorodky, zjišťovali hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR ve spolupráci s kolegy z dalších institucí. Během uplynulých čtyř let testovali na řece mezi Novou Pecí a Pěknou různé typy bariér a vyhodnocovali jejich účinnost.

Právě dnes zkušební bariéry z vody odstraňují, do konce letošního roku pak upřesní návrh nejúčinnějšího technického řešení.

Ve Vltavském luhu nad Lipenskou nádrží v Národním parku Šumava se vede dlouholetý záchranný projekt (od roku 2010), jehož se nyní účastní i vědci z Biologického centra AV ČR.

Zaměřeno na kritické druhy

Perlorodka říční (Margaritifera margaritifera) je evropsky významný a kriticky ohrožený druh sladkovodního mlže. Kdysi se vyskytovala na mnoha místech často až ve statisícových koloniích, kvůli znečištění, lidským zásahům do řek a nevhodnému hospodaření v povodí však vymizela většina její populace po celé Evropě (ve střední Evropě až 90 %).

V České republice dnes přežívá jen zlomek perlorodek v několika málo potocích a řekách, nejvíce v jižních Čechách.

„Perlorodka má složitý rozmnožovací cyklus. Pro svůj vývoj potřebuje lososovité ryby, u nás zejména pstruhy, na jejichž žábrech se vyvíjejí larvy zvané glochidia,“ říká hydrobiolog Michal Tušer z Biologického centra AV ČR. „Při předchozím výzkumu jsme zjistili, že původní společenstvo ryb horního toku Vltavy silně narušují kaprovité ryby, které sem táhnou z Lipna. Jsou to obrovská množství, desetitisíce až statisíce ryb – ouklejí, bolenů, plotic a jelců – a ty pstruhům konkurují potravně, vytlačují je z lokalit, kde je perlorodka, a snižují jejich početnost,“ vysvětluje Tušer.

„Z našich výsledků vyplývá, že nejlepším řešením bude kombinace obou bariér, jak mechanické, tak elektrické, a to v závislosti na sezónnosti migrace ryb a hydrologické situaci v toku,“ dodává Milan Muška.

Zatím na zkoušku

Cílem výzkumu současného projektu tedy je vytvořit a otestovat technické opatření, které by zamezilo nežádoucím druhům ryb migrovat proti proudu horní Vltavy, aniž by se musela postavit pevná hráz. Vědci testovali v průběhu čtyř sezon různé druhy mechanických zábran, ale také elektrickou bariéru. „Jako nejlepší mechanická zábrana vyšly plastové ploty, které jsou dostatečně funkční a také odolné.

Pokud nejsou vyšší průtoky vody, zadrží sto procent ryb.

Jejich nevýhodou je, že se zanáší a musí se několikrát týdně čistit,“ popisuje ichtyolog Milan Muška z Biologického centra AV ČR.

Hlavním řešitelem projektu je Vodohospodářský rozvoj a výstavba, a.s., dalšími řešiteli jsou Hydrobiologický ústav Biologického centra AV ČR a Česká zemědělská univerzita.

Proto vědci porovnávali mechanickou zábranu i s elektrickou bariérou, která odrazuje ryby pomocí elektrických impulzů. „To je bezúdržbové řešení, může být na řece celoročně a dá se vypínat a zapínat ze břehu. Ladili jsme nastavení elektrického pole tak, aby fungovalo jak na malé, deseti až dvaceti centimetrové oukleje, tak na až pětkrát větší boleny.

Před bariéru jsme také instalovali senzory, které vypnou bariéru, když polem projíždějí vodáci, protože na bezpečnost celého zařízení byl také kladen velký důraz,“ vysvětluje Muška.

Partnery projektu jsou pak Správa NP Šumava a Povodí Vltavy, státní podnik.

Více z Věda

Světový den hygieny rukou motivuje k čistotě i péči o pokožku

Věda1.7.2022

Klinický, nebo školní logoped?

Věda28.6.2022

Věra Čáslavská v Národním muzeu

Věda24.6.2022

Pro zbrusu novou trať v Miami vybíralo Pirelli pneumatiky pomocí simulace

Věda21.6.2022

Kardiologové se připravují na boom infarktů a selhání srdce

Věda17.6.2022

Na darknetu se hesla a přihlašovací údaje prodávají za pár desítek dolarů

Věda14.6.2022

Proč šediví vlasy?

Věda10.6.2022

Rodný dům otce genetiky Mendela odhalí, jak žil

Věda7.6.2022

Z kuřecích zbytků vznikají probiotika pro psy

Věda3.6.2022
Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Nenechte si ujít další zajímavé články

Nedokáže mi asi odpustit
skutecnepribehy.cz

Nedokáže mi asi odpustit

Všichni děláme v životě chyby....
Připraví ji Pecháčková o kariéru?
nasehvezdy.cz

Připraví ji Pecháčková...

Herečka Eva Burešová (28) byla...
Pozvání do interiérové krajiny
rezidenceonline.cz

Pozvání do interiérové krajiny

Barcelonský byt je ojedinělý útulnými zákoutími,...
Zapečené filé se zeleninovou krustou
tisicereceptu.cz

Zapečené filé se...

Ingredience 2 ks velkých brambor 2 mrkve 8...
Hackeři číhají na sociálních sítích, pozor na 4 nejčastější chyby
epochaplus.cz

Hackeři číhají na sociálních...

Sdílení osobních informací, odpovědi na nevyžádané...
Čtyřnozí přátelé člověka: Psi za války hledali raněné a vyráželi proti tankům
epochaplus.cz

Čtyřnozí přátelé člověka: Psi za...

Znak Červeného kříže na hřbetě, brašna...
Výtečný srnčí guláš
panidomu.cz

Výtečný srnčí guláš

Zimní jídlo podle našeho gusta vyzkoušejte!...
Monumentální stavba pod drobnohledem
21stoleti.cz

Monumentální stavba pod...

Jak byli Mayové zdatnými architekty, dokazuje...
Skončí celý vztah tragicky?
nasehvezdy.cz

Skončí celý vztah tragicky?

Krásná Dáda (66), která okouzlila...
ZA DOBRÝM PIVEM V JIŽNÍCH ČECHÁCH
epochanacestach.cz

ZA DOBRÝM PIVEM V JIŽNÍCH...

Pivní stezky, na kterých se...
Ve Varech se to může stát
iluxus.cz

Ve Varech se to může stát

Společnost Philip Morris jako partner 56. ročníku...
Zjevení v Montichiari: Promlouvala k ženě Panna Marie?
enigmaplus.cz

Zjevení v Montichiari:...

Italské zdravotní sestře se za jejího života více než...