Zhruba 190 světelných let od Země se nachází nejzáhadnější hvězda v celém vesmíru. Její oficiální název zní HD 140283, dnes už jí ale nikdo neřekne jinak než Metuzalémská hvězda.
Podle některých fyziků se kvůli ní budou zřejmě muset přepisovat učebnice. Zářivý obr totiž možná pochází z paralelní dimenze…
Tým vědců, zkoumající data z Hubbleova teleskopu, je jako u vytržení. V roce 2013 se v rámci pozorování zaměří na HD 140283. Žádnou velkou senzaci od toho jeho členové neočekávají.
Metuzalémská hvězda byla objevena už před více než sto lety a na obloze ji lze spatřit za pomoci běžného divadelního kukátka. Není přitom nikterak velká, ani jasná. Dlouho proto stála na úplném okraji zájmu astronomů i veřejnosti. Neprávem.
První měření totiž ukázala, že by mohla být stará 16 miliard let. Znamenalo by to, že je starší než vesmír. Ten měl vzniknout před 13,8 miliardami let.
„Rozluštění hlavolamu by mohlo přinést vědeckou revoluci,“ domnívá se britský fyzik Robert Matthews (*1959).
Zpřesněná měření
Astronomové provádějí další a další testy. Podle zpřesněných výsledků nakonec dojdou k tomu, že záhadná hvězda je stará 14,4 miliardy lety. Odchylka měření je přitom 0,8 miliardy. Po jejím započtení by už HD 140283 byla mladší než vesmír.
Odborníci ale nad tím přesto vrtí hlavou. Její stáří i tak odporuje všem naukám o vesmíru. První hvězdy totiž podle vědců, včetně slavného Stephena Hawkinga (1942–2018), začaly vznikat zhruba miliardu let po Velkém třesku.
„Buď je tedy hvězda mladší, než ukázaly přístroje, nebo je naopak vesmír výrazně starší, než jsme si dosud mysleli,“ uvádí publicista Sean Martin. Podle některých je tu ale ještě jedno mnohem fantastičtější vysvětlení…
Vynořila se z hyperprostoru?
„Černé díry by, stejně jako červí díry ze sci-fi, mohly sloužit k přechodu do jiných dimenzí,“ napsal nedlouho před smrtí Stephen Hawking. Podle něj a mnohých dalších totiž není náš kosmos tím jediným.
Ve skutečnosti má podobných vesmírů jako je ten náš existovat velké množství. Dostat se z jednoho do druhého je pak možné díky velkým rotujícím černým dírám.
Právě skrze jednu takovou se k nám z jiného a výrazně staršího světa údajně mohla dostat také Metuzalémská hvězda.
Zní to možná hodně neuvěřitelně, vědci z amerických univerzit UMass Dartmouth a Georgia Gwinnett College nicméně spustili počítačovou simulaci, která má ukázat, zda černé díry opravdu mohou sloužit ke vstupu do hyperprostoru.
Dílo vyspělé civilizace
Vědecká obec je opět u vytržení. Na sklonku roku 2017 dochází k dalšímu překvapivému objevu. Astronomům z Carnegieho observatoře se pod vedením Eduarda Bañadose povede nalézt supermasivní černou díru starou 13,1 miliardy let.
„Je 800milionkrát těžší než naše Slunce a vědci tvrdí, že podle fyzikálních zákonů by neměla existovat,“ píše Martin. Důvod je podobný jako v případě Metuzalémské hvězdy.
Objekt sice není starší než vesmír, musel by ale vzniknout 700 milionů let po Velkém třesku. A to podle fyziků nestačí na genezi hvězd, natož na zrod černé díry, jež vzniká jejich kolapsem. Zdá se tedy, že učebnice bude nutné přepsat.
Vesmír je totiž podle všeho výrazně starší, než si odborníci dosud mysleli. Neznamená to ovšem, že Metuzalémská hvězda není z jiné dimenze. Podle některých je dokonce dílem mimořádně vyspělé civilizace z jiného vesmíru. Zda je to možné, se zřejmě dozvíme už brzy díky americkým akademikům.
