Představte si běžný domácí večer. Sedíte v obýváku a díváte se na televizi, když vysílání najednou přerušuje vážná tvář bledého moderátora. Třesoucím se hlasem se snaží formulovat sdělení, které ve stejném okamžiku poslouchají stovky milionů lidí po celém světě. Na obrazovku naskakují záběry kovových disků visících na obloze známých metropolí. Mimozemšťané jsou tady a nic už nebude jako dřív… Nebo ano?
Jsme ve vesmíru sami? To je otázka, která hlodá v duších mnohých fantastů od nepaměti. Dosud jsme žádný přesvědčivý důkaz, který by ji zodpověděl, nedostali. Nicméně obrázek o tom, co by se dělo, si můžeme udělat i tak. V roce 1953 se v USA sešel tzv. Robertsonův panel, seskupení předních vědců a odborníků, které se touto problematikou zabývalo. Nepříliš překvapivě vydali varování, že by v takovém případě mohla nastat masová hysterie. Tou dobou uplynulo teprve něco málo přes 5 let od incidentu v Roswellu, dodnes nejznámějšího případu potenciální havárie UFO, která nadzvedla veřejnost. A v živé paměti bylo i slavné rozhlasové zpracování knihy Válka světů od H. G. Wellse (1866–1946) vyprávějící o nepřátelských mimozemšťanech, jehož se v roce 1938 ujal Orson Welles (1915–1985). Živé vstupy popisující hrůzné příchozí byly natolik přesvědčivé, že donutily mnoho posluchačů v panice opustit své domovy. Welles se později musel dokonce veřejně kát a všem omlouvat.
Jaké budou mít úmysly?
Tou nejzásadnější okolností případného zjevení mimozemských bytostí by byla skutečnost, zdali přicházejí v míru, nebo mají spíše dobyvatelské úmysly. Právě před druhou možností varoval geniální britský fyzik Stephen Hawking (1942–2018). Je jisté, že by šlo o technologicky vyspělejší civilizaci, proto Hawking řekl: „Obávám se, že kdyby nás mimozemšťané někdy navštívili, dopadlo by to stejně, jako když Kryštof Kolumbus připlul do Ameriky. Původní obyvatelé z toho nevyšli zrovna nejlépe…“ Naráží tím na skutečnost, že domorodí Američané neměli proti mnohem lépe vyzbrojeným Evropanům šanci, byli podrobeni a vybíjeni. Co kdyby však přišli mimozemšťané s přátelskými úmysly? Jaká by byla reakce náboženské obce? Předpokládá se, že nijak dramatická. Údajně by se dál držela svého, jen by se vše poupravilo tak, že i mimozemšťany stvořil Bůh. Padla by tak nejspíš teorie, že mimozemšťané jsou uctívaní bohové z minulosti, jak tvrdí například záhadolog Erich von Däniken (*1935). V jednáních s nimi by Zemi zastupovala nejspíše OSN (Organizace spojených národů) a pro vědu by takový kontakt mohl znamenat obrovský skok kupředu. Na přetřes by přišla i právní problematika – mimozemšťané by totiž prý na Zemi oficiálně měli asi taková práva jako zvířata. Chovali by se k nim lidé vstřícně, nebo by zvítězila xenofobie, nenávist ke všemu cizímu?
Jedeme dál?
Podle nejnovějších průzkumů by dnes při příchodu mimozemšťanů očekávalo celospolečenskou paniku jen 25 % dotázaných. Tématem se podrobně zabýval americký psycholog Michael Varnum z Arizonské státní univerzity. Z jeho studie vyplývá, že by se na celkovém vnímání života mezi lidmi nic nezměnilo. „Kdysi jsme si mysleli, že Země je placatá. Že jsme středem vesmíru, kolem kterého vše obíhá. Objevila se evoluční teorie podrývající akt božího stvoření. Všechno z toho lidstvo přijalo a šlo dál,“ říká. Domnívá se také, že objevíme mimozemský život v podobě mikrobů či bakterií, ale že i tak by to byla pozitivní zpráva pro většinu lidí, včetně něj. „Měl bych pocit, že vesmír je najednou mnohem vřelejší místo. Protože už bychom v něm nebyli úplně sami,“ uzavírá Varnum.
Facebook
Twitter
RSS