Když se řekné zázrak, většinu z nás napadne zjevení Panny Marie nebo zázračné uzdravení na poutním místě. Pokud budeme hledat zázraky ostatních náboženství, dříve nebo později na nás vyskočí události, ke kterým došlo v září roku 1995 v Dillí. Skutečně se tam zvláštním způsobem projevil jeden z bohů?
Po ulici kdesi v indickém Novém Dillí kráčí prostý muž. U sebe má pouze brašnu a v ní malou láhev mléka. Je brzké ráno. Do rozbřesku zbývá ještě hodina a muž při cestě vzpomíná na sen, ve kterém spatřil podivnou postavu se sloní hlavou a čtyřmi pažemi, jak ho prosí o trochu mléka.
Ráno si ihned uvědomil, že jde o hinduistického boha Ganéšu, patrona všech, kteří se snaží překonávat překážky a dosahovat svých cílů. Muž vchází do jednoho z menších hinduistických chrámů a dle všech zvyklostí nalévá mléko do malé misky, kterou pokládá před tradiční Ganéšovu sochu. Následuje několik minut strávených v hlubokých modlitbách. Muž prosí Ganéšu, aby mu pomohl s jeho problémy.
„Zdálo se mi, že máte chuť na mléko, pane Ganéšo,“ pronáší tiše. Do lžíce nabírá trochu mléka a přibližuje ji k soše. V tu chvíli se mu oči rozšíří úžasem. Mléko totiž jako zázrakem mizí.
Jde skutečně o zásah samotného Ganéši?
Zpráva se šíří
Události, ke kterým mělo dojít 21. září 1995 v malém chrámu na jihu hlavního indického města, byly ovšem teprve začátkem toho, čemu dnes hinduisté říkají mléčný zázrak. Na začátku jsou pouze dva lidé – Ten, který podal mléko Ganéšovi a kněz, kterýmu dovolil tuto oběť provést a všemu přihlížel.
A právě tento kněz podává o celé záležitosti klíčové svědectví, které se v dalších hodinách rozletí po celé severní Indii a následně i do dalších míst země. Především mezi silně věřícími rodinami drnčí telefony, ve kterých se lidé navzájem vyzývají, aby vyrazili do nejbližšího chrámu a taktéž Ganéšovi přinesli trochu mléka.
V poledne už ví o údajném zázraku prakticky celý svět a kolem hinduistických chrámů ve Velké Británii, v Kanadě nebo třeba v Nepálu se začínají tvořit hloučky lidí, kteří také chtějí nabídnout bohovi malou lžičku mléka.
Vypuká to, čemu dnes vědci říkají davové šílenství.
Mléko už není
Nevídanou věc hlásí už v průběhu dopoledne obchody. V řadě z nich dochází během pár hodin k naprostému vykoupení mléka a až o třicet procent vyšší poptávku po něm hlásí i prodejci v dalších zemích. Chrámy nezvládají nápor lidí a musí důsledně hlídat, aby se tlačenice nezvrhla v tragédii. Na ulicích se tak tvoří až kilometrové fronty a život v Novém Dillí se de facto zastaví.
Zprávy o zázraku se začínají objevovat také v médiích. Nejprve opatrně, pouze formou krátkých zmínek, ale jakmile se lidé začnou téměř dobývat do chrámů, televize už v podstatě neinformují o ničem jiném. Všichni přitom s napětím čekají na jediné: Zda se vše potvrdí a hinduisté tak budou mít jasnou zprávu o tom, že je jejich víra správná a že o ní nemají pochybovat.
Došlo nakonec k podivuhodému mizení mléka i na dalších místech?
Cítil boží přítomnost
Během odpoledne už je zřejmé, že se celá událost zapíše do historie. Dar mléka nabízí Ganéšovi v chrámech po celém světě miliony lidí. Na některých místech jsou ovšem skeptičtí a tvrdí, že dokud se zázrak nepodaří potvrdit, nemá takové šílenství smysl. Své brány tak před lidmi zavírá například světoznámý bombajský chrám Siddhivinayak.
Jenže i jeho kněží záhy kroutí nad zprávami přicházejícími z jiných posvátných míst. Tisíce svědků totiž tvrdí, že i z jejich lžic zmizelo nabízené mléko. Většinou si ho prý vzal Ganéša, někdy ale i jiní bohové – Šiva, Parvati, Nandi a další. „Držel jsem plnou lžíci před sebou a najednou prostě zmizelo. Byl to zázrak. Pochopil jsem, že existuje Bůh.
Cítil jsem jeho přítomnost,“ popisuje Ind Anila Premji, který svůj dar nabízel Ganéšovi jen pár hodin poté, co došlo k prvnímu případu.
Probudili se snad indičtí bohové k životu?
Dala si i soška v autě
Podobné příběhy, jako byl ten Anilův, přicházejí z celého světa. V hinduistickém chrámu v New Yorku mizí mléko ze lžičky podávané mladou indickou studentkou Manishou Lund. Z kanadského Edmontonu zase přichází svědectví místního kněze Arana Veylana. „Nedokážu vysvětlit, co se s tím mlékem dělo, ale byla to lžíce po lžíci.
Při rychlosti dvou čajových lžiček za minutu po dobu 51,5 hodin, co bylo mléko od lidí nabízeno, muselo jít o téměř 30 litrů,“ vrtí hlavou Veylan. Další lidé zase upozorňují, že není ani nutné chodit do chrámu. Mléko mizí i při podávání soškám, které mají lidé doma či na jiných místech. „Jeden přední advokát v Malajsii naprosto ohromeně sledoval, jak kovový Ganéša připevněný k palubní desce jeho automobilu absorbuje šest čajových lžiček mléka,“ uvádí takový případ americká publicistka Archana Dongre.
Svědkem i nepálský král
Zajímavá je i rozmanitost svědků, kteří mizení mléka pozorují. Nechybí mezi nimi nejen kněží a obyčejní lidé, ale ani nejrůznější celebrity nebo třeba politici. Ganéšovi prý úspěšně podává mléko i tehdejší nepálský král Biréndra (1945–2001). V některých případech navíc mizení mléka přihlíží celé skupiny lidí včetně obvykle zástupců médií.
„I skeptičtí novináři nabízeli sochám své lžíce naplněné mlékem a sledovali, jak mléko z ničeho nic mizí,“ potvrzuje americký badatel Philip Mikas. Po dvou dnech, kdy nahlášených případů pomalu ubývá, je jasné, že právě došlo k něčemu naprosto unikátnímu. K něčemu, co by mohlo zásadním způsobem ovlivnit víru milionů lidí po celém světě.
Zprávy o aktuálních případech pomalu střídají analýzy a schyluje se na souboj názorů.
Jaké teorie o mléčném zázraku dodnes v Indii kolují?
Opakující se zázrak?
Náboženští představitelé, vědci, politici i novináři. Ti všichni se pouští do vyhodnocování těch několika dnů a snaží se přesvědčit ostatní o tom, že právě jejich teorie o mléčném zázraku je správná. Hypotéza ortodoxních věřících se přitom nabízí: Šlo o skutečný projev božských entit, které na nás dohlížejí.
Dokládat to má, že k takovým incidentům – alespoň dle hinduisticých badatelů – dochází každých 100 let, obvykle pár dní po velkém hinduistickém festivalu, při kterém se slaví příchod Ganéši na Zemi. Takové tvrzení má však mnoho odpůrců mimo jiné i z řad tehdejší indické vlády.
Ministerstvo vědy a technologií dokonce sestavuje tým, který se v jednom z chrámů v Novém Dillí snaží zjistit, zda skutečně může dojít k mizení mléka, a pokud ano, co to způsobuje.
Přichází nakonec s nějakým uvěřitelným racionálním vysvětlením?
Co na to vědci?
K překvapení ministerského týmu se ukazuje, že k mizení mléka skutečně dochází. Přivolaní vědci vedení indickým skeptikem Prabirem Ghoshem (*1945) následně přichází s tvrzením, že má celá náboženská záhada poměrně jednoduché fyzikální vysvětlení. Vlivem materiálu, ze kterého jsou sochy vyrobeny a dalších okolností prý dochází v některých případech k tzv.
vzlínání, kdy kapalina dokáže vtéct do některých prostor i navzdory gravitaci. Podle badatelů je takové chování mléka v blízkosti soch výjimečné, ale vzhledem k množství lidí, kteří během těch pár dnů mléko sochám nabízeli, je klidně možné, že se to ve stovkách případů stalo. Opravdu by si ale takové množství lidí nevšimlo, že mléko prostě jen stéká za sochy a pod jejich nohy?
Nebo šlo o ukázku silné davové sugesce, jak pro změnu tvrdí psychologové?
Facebook
Twitter
RSS