Věda

Moderní hudba: hlasitější, jednotvárnější, smutnější

Moderní hudba: hlasitější, jednotvárnější, smutnější

V dobách Mozartových se v jedné skladbě objevovaly i desítky různých motivů. O tom si drtivá většina dnešních skladatelů může nechat leda zdát. Fakt, že nápaditosti v hudbě ubývá, potvrdila i jedna z posledních studií.

Španělský badatel a specialista na umělou inteligenci Joan Serra se zaměřil na studium moderní hudby od roku 1955 až do současnosti. Nahrávky rocku, popu, hip-hopu, metalu a elektronické hudby analyzoval skrze počítač a mohl se pustit do zkoumání.

Hudba, co duši zaléhá

Serra došel k závěru, že za poslední půlstoletí se hlučnost hudby výrazně zvýšila. Zároveň v ní ubylo nápaditosti, současná muzika je podle Serry stále jednodušší. Ostatně, že jednoduché až primitivní rytmy jsou v kursu, je patrné i z hudebních kanálů nebo z komerčních rádií. „Našli jsme důkazy o postupné homogenizaci současné hudby. Moderní pop má omezenější paletu zvuků,“ podotkl Serra.

Data, která při výzkumu získal, mohou být pokládána za relevantní, vždyť vědec analyzoval více než 500 000 nahrávek. V éře nejrůznějších cover verzí je podle něj snadné doslova vyrobit zmodernizovanou starou píseň. Stačí jen zjednodušit akordy a nahrát ji pokud možno co nejhlasitěji.

Je hudba plná žalu?

Podobný průzkum provedli před nedávnem i němečtí sociologové a muzikologové. Těm pro změnu vyšlo, že oproti době před padesáti lety je současná hudba smutnější.
Badatelé hodnotili tempo skladeb a také to, zda jsou napsány v durových nebo mollových tóninách. Rychlé a durové písně, jako třeba She Loves You nebo Help od Beatles podporují veselou náladu, zatímco mollové balady jako například Hotel California od Eagles vedou spíše k zádumčivosti.

V současnosti podle badatelů z Berlínské svobodné university dochází k mísení obou stylů. Sociolog Christian von Scheve podotýká, že ač je hudba odrazem společnosti, nedá se říci, že by lidé byli smutnější než před padesáti lety.

Posun podle něj spočívá v tom, že dnes lidé prožívají mnohem pestřejší škálu pocitů. „Lidé mají tendenci v hudbě více oceňovat ambivalentnost a komplexnost,“ tvrdí německý vědec. Podle něj podobný hudební vývoj není v historii ojedinělý, klasická hudba prý prošla mezi 17. a 19. stoletím obdobným vývojem.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

„Sovy“ mohou trpět nočními můrami

Věda20.2.2018

Zachrání pot lidské životy?

Věda16.2.2018

Řekové neobchodovali jen s vínem

Věda13.2.2018

Matematika je srdeční záležitostí

Věda9.2.2018

Robobrouk na vlastní pohon

Věda6.2.2018

Chcete být veselí? Tak jezte borůvky!

Věda30.1.2018

Proč se lidé nemohou probudit?

Věda26.1.2018

Je očkování proti malárii na dosah?

Věda23.1.2018

Tajemství žraločí elektřiny odhaleno!

Věda19.1.2018

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o