Věda

Moderní hudba: hlasitější, jednotvárnější, smutnější

Moderní hudba: hlasitější, jednotvárnější, smutnější

V dobách Mozartových se v jedné skladbě objevovaly i desítky různých motivů. O tom si drtivá většina dnešních skladatelů může nechat leda zdát. Fakt, že nápaditosti v hudbě ubývá, potvrdila i jedna z posledních studií.

Španělský badatel a specialista na umělou inteligenci Joan Serra se zaměřil na studium moderní hudby od roku 1955 až do současnosti. Nahrávky rocku, popu, hip-hopu, metalu a elektronické hudby analyzoval skrze počítač a mohl se pustit do zkoumání.

Hudba, co duši zaléhá

Serra došel k závěru, že za poslední půlstoletí se hlučnost hudby výrazně zvýšila. Zároveň v ní ubylo nápaditosti, současná muzika je podle Serry stále jednodušší. Ostatně, že jednoduché až primitivní rytmy jsou v kursu, je patrné i z hudebních kanálů nebo z komerčních rádií. „Našli jsme důkazy o postupné homogenizaci současné hudby. Moderní pop má omezenější paletu zvuků,“ podotkl Serra.

Data, která při výzkumu získal, mohou být pokládána za relevantní, vždyť vědec analyzoval více než 500 000 nahrávek. V éře nejrůznějších cover verzí je podle něj snadné doslova vyrobit zmodernizovanou starou píseň. Stačí jen zjednodušit akordy a nahrát ji pokud možno co nejhlasitěji.

Je hudba plná žalu?

Podobný průzkum provedli před nedávnem i němečtí sociologové a muzikologové. Těm pro změnu vyšlo, že oproti době před padesáti lety je současná hudba smutnější.
Badatelé hodnotili tempo skladeb a také to, zda jsou napsány v durových nebo mollových tóninách. Rychlé a durové písně, jako třeba She Loves You nebo Help od Beatles podporují veselou náladu, zatímco mollové balady jako například Hotel California od Eagles vedou spíše k zádumčivosti.

V současnosti podle badatelů z Berlínské svobodné university dochází k mísení obou stylů. Sociolog Christian von Scheve podotýká, že ač je hudba odrazem společnosti, nedá se říci, že by lidé byli smutnější než před padesáti lety.

Posun podle něj spočívá v tom, že dnes lidé prožívají mnohem pestřejší škálu pocitů. „Lidé mají tendenci v hudbě více oceňovat ambivalentnost a komplexnost,“ tvrdí německý vědec. Podle něj podobný hudební vývoj není v historii ojedinělý, klasická hudba prý prošla mezi 17. a 19. stoletím obdobným vývojem.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Nejsou to jen drážky v pneumatice!

Věda17.8.2018

Uhlí, záchranáři a… muzeum

Věda14.8.2018

Auta, která inspirovala kapka!

Věda10.8.2018

Když si organismy pomáhají aneb 5 výhodných soužití

Věda7.8.2018

Platí pravidlo 5 vteřin?

Věda3.8.2018

Jsou medvědi škodná?

Věda31.7.2018

Biologické zbraně nejsou ničím novým!

Věda27.7.2018

Jak se bránit viróze? Pitím!

Věda24.7.2018

Za co vděčíme starověkému genetickému inženýrství?

Věda20.7.2018

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o | Zásady ochrany osobních údajů | Cookies