Věda

Mravenci mají nejraději cukr a olej. Mezinárodní tým vedený českými vědci objasnil hmyzí chutě v pralesích třech tropických velehor

Mravenci mají nejraději cukr a olej. Mezinárodní tým vedený českými vědci objasnil hmyzí chutě v pralesích třech tropických velehor

Početnost a rozmanitost hmyzu v době globálního oteplování a měnícího se životního prostředí jsou v hledáčku výzkumníků na celém světě. Stále není probádané ani to, jaké živiny hmyzu chybí v přírodě. Přitom je tato znalost důležitá kvůli stále častějším klimatickým extrémním událostem, které mění dostupnost potravy.

Mezinárodní tým vědců z šesti zemí, vedený výzkumníky z Biologického centra Akademie věd České republiky (BC AV ČR), uskutečnil unikátní terénní pokus na třech tropických velehorách v jedněch z posledních panenských pralesů světa.

Vědci v pokusu nabízeli mravencům různou potravu, aby zjistili, jaké živiny tomuto důležitému hmyzu nejvíce v přírodě chybí. Výsledky, které mimo jiné přinesly objev více než sta dosud nepopsaných druhů mravenců, byly publikovány v odborném časopise Global Ecology and Biogeography.

Ekosystémoví inženýři

Mravenci, přezdívaní jako „ekosystémoví inženýři“, jsou často zkoumáni jako obecný model k objasnění otázky, jak hmyz reaguje na změny životního prostředí. Tito sociálně žijící tvorové jsou považováni za jedny z nejběžnějších živočichů souší, kde dosahují největších početností a rozmanitosti v tropických lesích.

„Dosud ale chybělo mezikontinentální srovnání rozmanitosti mravenců různých tropických velehor. A velmi málo se tušilo o tom, jaké živiny mravencům v prostředí chybí,” uvádí Petr Klimeš z Entomologického ústavu BC AV ČR, který mezinárodní studii vedl.

„Každá hospodyňka dobře ví, že nechtěným mravenčím návštěvníkům v domácnosti nejvíc chutná cukr, my jsme chtěli zjistit, jestli to platí i v přírodě tropů. Různé druhy mravenců totiž hrají rozmanitou ekologickou úlohu v potravních sítích.

Některé druhy loví jiný hmyz, jiné se živí převážně nektarem a medovicí, a další jsou všežraví a plní úlohu přírodních hrobníků,” vysvětluje Petr Klimeš.

Tropičtí mravenci konzumují velkou rozmanitost potravy, kde se některé druhy specializují na lov hmyzu nebo naopak na cukry. Zde se mravenec rodu Crematogaster živí na cukerných výměšcích poskytované tropickou rostlinou. Papua Nová Guinea. Foto: Philipp Hoenle

Troje velehory

K zodpovězení těchto otázek provedli vědci unikátní experiment v tropických velehorách na třech kontinentech. Jednalo se o jedny z posledních horských masívů s původními pralesy na světě: Mt. Wilhelm na Papui-Nové Guineji v Oceánii, Kilimanjaro v Africe a Jihoamerické Kordillery.

Výzkumníci nabízeli mravencům různé potravní zdroje. Od úpatí až po vrcholky hor rozmístili více než 2 300 lahviček, z nichž každá obsahovala roztok s jednou ze šesti živin: cukr, sůl, olivový olej, glutamin, medovici a vodu.

Každou lahvičku vědci ponechali otevřenou, aby byla volně přístupná mravenčím dělnicím pídícím se v pralese po potravě. „S takovým množstvím návnad jsme šplhali náročným terénem až do nadmořské výšky téměř 4 000 metrů.

Výstup neprostupným pralesem s taškou plnou jídla pro mravence nám dal opravdu zabrat,” vzpomíná papuánský domorodec Jimmy Moses, první autor studie, a bývalý doktorský student na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích.

První autor studie a vedoucí papuánské expedice, Jimmy Moses (vpravo) spolu se svým asistentem při přípravě experimentu v horském pralese hory Mt. Wilhelm. Papua Nová Guinea. Foto: Tom Fayle

V horách žijí draví mravenci, v nížinách ti, co milují sladké

Experiment s návnadami ukázal, jak se mění potravní preference mravenčích druhů s narůstající nadmořskou výškou. Potvrdilo se, že mravenců výrazně ubývá směrem do vyšších chladnějších poloh, kde jejich potravní aktivita klesla přibližně o 25 % každých 500 výškových metrů.

Rovněž platilo, že na všech kontinentech bylo směrem k vrcholkům hor pozorováno více druhů dravých mravenců, zatímco druhy živící se sladkou medovicí byly hojnější v nížinách. Dále výzkum prokázal, že mravencům nejvíce chutná cukr a olej, a to na všech zkoumaných horách.

Překvapením ale bylo, že chutě mravenců se měnily s přírodními podmínkami na každé hoře jinak, a to v závislosti na tom, zda prší, nebo je sucho, nebo zdali šlo o nížinné či horské druhy.

„Pozorovali jsme významný nárůst aktivity mravenců v Jižní Americe v období sucha, kdy zvýšili zájem o olej a sůl v potravě, zatímco na Papui tomu bylo přesně naopak,” říká spoluautor studie Yvonne Tiede z Philipps-Univerzity v Marburgu, která vedla expedici v Kordillerách.

„Důvodem může být, že v suchém období je v lesích Jižní Ameriky méně potravy s obsahem těchto živin, zatímco na papuánském ostrově je mimo období dešťů zdrojů naopak více,” dodává Petr Klimeš.

Oproti ekologické teorii, že predátorům by měly více chybět v potravě cukry, zatímco druhy živící se nektarem by měly postrádat aminokyseliny a soli, nebyly takové vztahy pozorovány.

Jedna z pokusných návnad s roztokem, navštívená hladovými mravenci. Foto: Yvonne Tiede.

Většina ze 183 druhů pozorovaných mravenců je pro vědu dosud neznámá

Dalším zajímavým zjištěním této studie byla samotná druhová rozmanitost mravenců. Celkem vědci pozorovali v experientu 183 druhů mravenců, tedy téměř dvakrát více než jich žije v celé České republice. Většině z nich se expertům nepodařilo přiřadit latinské druhové jméno, a jde tak pravděpodobně o dosud neobjevené druhy hmyzu.

Každý z druhů byl zaznamenán navíc jen na jedné ze tří zkoumaných hor. To ukazuje, jak málo toho dosud víme o bezobratlých živočiších tropických velehor, kde přitom pralesy rychle ubývají kvůli narůstající činnosti člověka. „S tím, jak se mění klima a bujné porosty mizí, neumíme ještě spolehlivě předpovědět, jaká bude reakce hmyzu na změny prostředí.

Proto potřebujeme více výzkumu i z narušených lesů a plantáží,” říká spoluautor studie, Marcell Peters z Univerzity ve Wuerzburgu. „Dosud jsme se na narušené lesy a otázku potravních preferencí podívali jen na Mt. Kilimanjaru, a rozmanitost mravenců i živin, které využívají, tam poklesla.

To je alarmující zjištění. Dalším krokem je zodpovědět, zda podobné vztahy platí i na jiných tropických horách,” uzavírá Marcell Peters.

Více z Věda

Průměrné emise CO2 nových automobilů v roce 2023 v Česku nepatrně klesly. Premiantem je Citroën

Věda1.3.2024

Špičkoví vědci pomohou Česku s obnovitelnou energií

Věda27.2.2024

Zelený makak z Číny: O krok blíž k primátím chimérám

Věda23.2.2024

Pravá podoba dinosaurů: Jak opravdu vypadali a proč jsou klasické ještěří představy mylné?

Věda20.2.2024

Výzkumníci z FEL ČVUT vyvinuli unikátní systém: Pomocí umělé inteligence detekuje střelbu i typ zbraně

Věda16.2.2024

Dávní primáti se zřejmě živili převážně ovocem

Věda13.2.2024

Musí zvýšená hladina CRP znamenat léčbu antibiotiky? Rozhodně ne…

Věda9.2.2024

Náhrada srdeční chlopně a za pár dní doma. Realita, která funguje už 15 let

Věda6.2.2024

První rostlina, která bude pěstována na Marsu

Věda2.2.2024
Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Nenechte si ujít další zajímavé články

Přišla legendární herečka o další miliony?
nasehvezdy.cz

Přišla legendární herečka...

Jednou se už napálila a...
Na papežský stolec údajně usedla žena
epochaplus.cz

Na papežský stolec údajně...

V 11. století dojde k jednomu z největších...
Bude z ní rozvedená samoživitelka? Partner má prý obavy
nasehvezdy.cz

Bude z ní rozvedená...

Hvězda seriálu Malá...
Domácí piškotová roláda
tisicereceptu.cz

Domácí piškotová roláda

Než nanesete na těsto krém, potřete ho...
Neviditelná rezidence uprostřed skal
rezidenceonline.cz

Neviditelná rezidence...

Aby byl dům atraktivní, nemusí nutně svoji přitažlivost...
Kraj Vysočina: Hvězdné území hejkala a Karafiátových broučků
epochanacestach.cz

Kraj Vysočina: Hvězdné území...

Zvlněné kopce Českomoravské vrchoviny okouzlují v každém...
Mohou se lidé s poruchou osobnosti naučit cítit empatii?
21stoleti.cz

Mohou se lidé s poruchou...

Poznat člověka s poruchou osobnosti, tak zvaného...
Junghans kombinuje klasický design hodinek s moderním ležérním stylem
iluxus.cz

Junghans kombinuje klasický...

Tyto hodinky nedělají kompromisy: nové...
Provětrejte peřiny
panidomu.cz

Provětrejte peřiny

Přikrývky, polštáře používáme každý den, a tak si...
Stojí kolem nás vraždící mosty?
enigmaplus.cz

Stojí kolem nás vraždící...

Český záhadolog Ivan Mackerle tvrdil, že na...
Psychika v ohrožení: Poruchy příjmu potravy aneb když duše trápí tělo
epochaplus.cz

Psychika v ohrožení: Poruchy...

Mentální anorexie, bulimie a záchvatovité přejídání...
Jak jsem mohla být tak naivní!
skutecnepribehy.cz

Jak jsem mohla být tak naivní!

Neviděla jsem, co bylo zřejmé na první pohled....