100 milionů let evoluce jim dá vlastnosti, řád a takový počet, kterým zastíní všechny živočišné druhy. Podle odhadů se hmotnost všech mravenců na planetě rovná hmotnosti všech lidí. Jeden mravenec neznamená nic, tisíc představuje titěrný útvar a milionové stádo masu, jejíž organizace bere dech.
Mravencovití (Formicidae) zastřešují kolem 12 500 klasifikovaných druhů o velikostech od necelého milimetru po více než pět centimetrů. Jsou výjimečně úspěšní díky sociálnímu způsobu života a specializaci. Některé druhy se dokonce vyvíjejí směrem k větší specializaci, což je ostatně v přírodě velmi běžné. Pokud si to ale situace žádá, dokážou se bez problémů vrátit ke starší, tedy méně specializované podobě, jež jim bude pro jejich životní potřeby sloužit mnohem lépe.
Želví mravenci
Jako tzv. želví mravenci jsou označováni příslušníci z rodu Cephalotes. Tito mravenci žijí na stromech, zde se jim totiž daří využívat své netypicky tvarované hlavy. Svůj název dostali podle nich, protože připomínají tvar želvy. Hlavy slouží zejména k blokaci přístupové cesty do jejich obydlí. Mají vlastně obdobnou funkci jako například dveře nebo nějaké zátarasy. Co jeden mravenec, to odlišný tvar hlavy – mohou být kulaté, čtvercové či oválné.
Jde to i opačným směrem
Myrmekologové, odborníci na mravence, se zabývali podrobným studiem tohoto druhu a sledovali, jakým způsobem se tvar jejich hlavy vyvíjel. Díky tomu se jim podařilo prokázat, že evoluce si umí poradit i s těmi schopnostmi, které zmizely. Daniel Kronauer, jenž mravence pozoroval, podotkl, že podle běžných předpokladů by se zdálo, že jakmile se nějaký druh specializuje, tak už u této specializace zůstane. „Želví mravenci jsou však zajímavým případem velmi dynamické evoluce, která probíhá jak směrem vpřed, tak i zpět,“ dodal.
Někdy je velká hlava k užitku
Želví mravenci dostali do vínku mnoho specializací, mezi nimiž jsou i takové, jež je vybavují pro plnění nejrůznějších rolí. Jelikož jsou mravenci sociálním hmyzem, takže žijí v koloniích podobně jako například včely, dělí se na královny, vojáky, dělníky a další. Konkrétně vojákům byla přírodou nadělena veliká hlava, kterou mohou v případě nebezpečí efektivně využívat jako štít. Na základě výzkumu odborníků, kteří se na tuto jejich specializaci zaměřili, bylo zjištěno, že se hlavy nejmenších a největších mravenců mohou velikostně lišit až čtyřnásobně. „Abych to lidem přiblížil víc, tak jim říkám, že ten nejmenší mravenec by si mohl stoupnout na hlavu toho největšího,“ popsal hlavní autor studie Scott Powell z Univerzity George Washingtona. Jednotlivé hlavy se rovněž odlišují i podle toho, jaké tunely daný druh využívá. Tunely totiž nehloubí samotní mravenci, těžkou práci oddře dřevokazný hmyz, jež si vytvoří cestičky, které mravenci následně obsadí a přemění je tak, aby byly obyvatelné.
Facebook
Twitter
RSS