Muž z jihovýchodní Gruzie dostal srdce mladého sebevraha a po třinácti letech si sám život vzal. Může za jeho nešťastný osud srdce, nebo žena kterou sdílel se svým dárcem? Přejde během transplantace do těla i část dárcovy osobnosti?
Vědci se začali zaobírat otázkou, zda transplantace orgánů, může do těla příjemce přinést nejen samotný orgán, ale i energetickou hodnotu, vzpomínku či nějaké zvyky jeho dárce. Tímto fenoménem se zabýval vědec Maurice Renard (1875–1939), který říká: „To, že máme druhý mozek v srdci, je teď mnohem víc než hypotéza.“ Znovu se otevřelo téma, zda je srdce propojené s našimi pocity a emocemi. V roce 1967 provádí v Jižní Africe první transplantaci srdce Christian Barnard (1922–2001). Příjemce darovaného orgánu mluví o nových rysech, které se u něj začaly objevovat. Hrstka vědců tento fenomén popírá a vysvětlují si to jako pooperační stres, nebo špatné působení léků, které napomáhá tělu přijmout nový orgán. Může ale pacient zdědit po svém dárci některé zvyky, či rysy uchované v tkáni díky buněčné paměti?
Mladé srdce sebevraha
Muž jménem Sonny Graham (*2008) z Jižní Karolíny trpí na přelomu let 1995-1996 srdečními komplikacemi. Nakazil se virem, který oslabuje jeho srdeční sval, a dostává se na dva seznamy čekatelů na nové srdce. V posledních šesti měsících života podstupuje transplantaci a dostává srdce 33letého sebevraha. Následně se dozvídá, že orgán původně patřil Terrymu Cottleovi (1962–1995), který se v 33 letech rozhodl přiložit si brokovnici k bradě a ukončit tak svůj život. Rok poté, co v Sonnyho hrudi bije cizí srdce, a udržuje s pozůstalými svého dárce pouze korespondenční vztah, se rozhodne navštívit vdovu a osobně jí poděkovat. Vyžádá si od agentury adresu ovdovělé Cheryl Cottle (*1969) a 1. ledna roku 1997 se osobně setkávají v restauraci v Charlestonu.
Jedno srdce propadlo jedné ženě
Když Sonny poprvé vidí mladou Cheryl, není schopen slov. „Cítil jsem se, jako bych ji znal už léta. Nedokázal jsem z ní vůbec spustit oči. Jen jsem na ni zíral.“ Jako by je k sobě táhlo nevysvětlitelné pouto. Do pěti let kupuje pro Cheryl dům a opouští pozici manažera pro Hargray Communications v Hilton Head. Když jeho žena zjistí až příliš blízký vztah mezi svým mužem a mladou vdovou, opouští Sonny po 38 letech i svou ženu. Může za to skutečně srdce mladého sebevraha?
Štěstí v neštěstí
V roce 2004 Sonny a Cheryl zpečeťují svou lásku sňatkem. Žijí spolu a mají dohromady šest dětí a šest vnoučat. Vypadá to, že nešťastný osud svedl dvojici dohromady. V roce 2004 Cheryl prohlašuje „Setkání se Sonnym mi moji situaci velmi usnadnilo, věděla jsem totiž, že z něčeho špatného vzešlo nakonec něco dobrého.“ Vše vypadá téměř idylicky. Je jarní den 1. dubna 2008, třináct let po úspěšné transplantaci. Sonny se chystá vzít svého syna do muzea a zdá se být dobře naladěn. Avšak opak je pravdou. 69letý muž jde na zahradu, bere do rukou brokovnici a přikládá si hlaveň k bradě.
Dva muži, stejný osud
Ze skutečnosti, že se Sonny zabil třináct let po Terrym, stejnou zbraní a stejným způsobem až mrazí. Nikdo nechápal jeho rozhodnutí, jeho blízcí vypověděli, že nikdy neprojevoval známky stresu, či deprese. Jeho přítel Bill Carson řekl: „Kdykoli měl někdo nějaký problém, jeho první reakcí bylo, zavolat Sonnyho Grahama.“ Také na povrch vyplavala skutečnost, že život s Cheryl nebyl jednoduchý. Může tedy za stejný osud srdce, nebo žena, která ztratila jedno srdce dvakrát?
Facebook
Twitter
RSS