Okrajem ghanského města Dambai se rozléhá podivný „vibrující“ zvuk. Je tak silný, že většina domorodých farmářů vyběhne na ulici. Nestačí se přitom divit. Obří strom, který před několika dny vyvrátila prudká bouře, a ležel spadlý přes říčku, opět zničehonic stojí na svém místě. Sídlí v něm nějaké přírodní božstvo, jak se domnívají místní?
Vzduchem létají velké větve i plechové střechy, jako kdyby to byly jen malé třísky. Nad městem Dambai ve východní části Ghany zuří bouře. „Něco takového jsme snad nezažili,“ shodnou se místní.
V červenci letošního roku na metropoli regionu Oti udeřila nesmírně silná vichřice provázená navíc prudkými lijáky. Jedním ze stromů, který nevydržel nápor přírodních živlů, byl i starý teak, rostoucí nedaleko domu Mary Boama.
Zprvu si ho nikdo moc nevšímá. Lidé se starají zejména o své poničené domy. „Přivolali jsme na sebe za něco trest bohů?“ ptají se obyvatelé Dambaie při pohledu na spoušť, kterou bouře napáchala.
Obrátí se na šamana
Paní Boama míří se sekyrkou k padlému teaku. Strom totiž po vichřici začne rychle usychat a ztratí všechny listy. Mary se proto rozhodne jeho větve využít na zátop. Pak toho ovšem dost lituje. Po pár týdnech se teak údajně sám od sebe zvedne.
„Byl jsem doma, když jsem uslyšet záhadný hlasitý zvuk, po kterém se strom vrátil do své původní polohy a od té doby opět stojí vzpřímeně,“ řekne novinářům Abraham Sapaku. „Jsem stále v šoku,“ dodá Boama, která se ghanským médiím svěří, že je od té doby nesmírně vystrašená a bude věc řešit s místním šamanem.
Jde o obdobu Enta?
Sociálními sítěmi se šíří záplava teorií, jak mohl teak opět „obživnout.“ Jedna z nich dokonce zmíní Pána prstenů od anglického spisovatele Johna R. R. Tolkiena (1892–1973), v němž se objevují Enti, stromům podobné bytosti, které se umí pohybovat. Podle vědců má záhada jednoduché vysvětlení.
„Jestli strom neměl moc poničené kořeny, je reálné, že ho silný vítr mohl opět vrátit do původní polohy,“ upozorňuje lesník Richard Arnold. Podle obyvatel dambaiského předměstí je ale problém v tom, že bouřka vyvrátila teak úplně ze země. Že tomu tak skutečně bylo, potvrzuje uschnutí a opadání jeho listů.
Modlí se u něj
„Zatím je něco mnohem děsivějšího,“ obává se Mary Boama. Ghaňané totiž věří, že ve stromech mohou žít bohové nebo zlá stvoření. K největšímu v zemi dokonce míří zástupy lidí, modlí se u něj a obětují mu, protože mají za to, že dokáže uzdravovat nemocné a navracet plodnost.
Listnáč, jemuž domorodci říkají Mpeni Kofi, údajně v 60. letech 20. století pokácí jistý Antieh. O tři dny později se ale 66 metrů vysoký strom z rodu Tieghemella, stejně jako ten v Dambaie, údajně sám opět vztyčí.
„A nedlouho poté Antieh zemřel,“ dodává novinář Ryan Mutuku. Paní Boama se proto obává, aby ji za sekání větví teaku nepotkal stejný osud. Zatím se naštěstí těší dobrému zdraví…
Facebook
Twitter
RSS