Šance nalézt na Europě, měsíci planety Jupiter, život je mnohem vyšší než na Marsu. NASA již před lety odhalila, že mise pověřená hledáním života na Europě bude jejím primárním cílem.

Nedávno navíc odbornice na život v kosmu Monica Grady přišla s odvážným tvrzením…

Při hledání mimozemského života se oči veřejnosti obvykle obracejí směrem k Marsu, odborníci ale věří, že mnohem větší šance na úspěch má pátrání na nevelikém měsíci planety Jupiter, Europě. Europa je jen o něco menší než náš Měsíc.

Na rozdíl od něj však má alespoň slabou atmosféru, která je tvořena převážně kyslíkem. Povrch měsíce je sice pokryt ledovým krunýřem, ale pod ním se podle všeho nachází kapalná voda. „To jsou hned dva z hlavních indikátorů možného vzniku života.

Voda na Europě se svým složením navíc blízce podobá vodě, v níž vznikl také pozemský život. Máme důkazy, že tamní oceány jsou složením velmi blízké našim oceánům. Víme, že jsou pěkným místem pro život,“ tvrdí americký astronom Mike Brown.

Tato slova před časem vlastním odvážným prohlášením doplnila britská vědkyně a profesorka planetární a kosmické vědy na Liverpoolské univerzitě Monica Grady. Podle ní je téměř jisté, že je na Europě život.

Má jít dokonce o pokročilejší organismy s určitou úrovní inteligence! Na jaký objev se NASA má u budoucích misí připravit?

Lepší než Mars

Ve skutečnosti se Europa vinou své vzdálenosti od Slunce jeví jako nehostinná ledová pustina. Teploty na jejím povrchu se totiž pohybují mezi -160 °C v oblasti rovníku a -220 °C kolem pólů.

Pod ledem ale mohou být podmínky mnohem přívětivější, neboť se očekává, že voda se vlivem střídání odlivu a přílivu zahřívá. „Pokud jde o vyhlídky na život mimo Zemi, je téměř jisté, že se nachází pod ledem na Europě,” prohlašuje Grady.

„Jinde, bude-li na Marsu život, bude to pod povrchem planety.“ Své tvrzení Grady, která se specializuje právě na život ve vesmíru, vysvětluje tak, že v pórech hornin se může udržovat led, který by byl zdrojem vody.

Pod povrchem jsou hypotetické organismy také chráněny před smrtící radiací, která na planetu dopadá. Mars má totiž jen velmi slabou atmosféru a zcela mu chybí magnetosféra, která by jej chránila.

Pokud tedy na Marsu vůbec nějaký život existuje, budou to přinejlepším mikroskopické bakterie. O Europě ale vypráví zcela jiný příběh. Mohou na Jupiterově měsíci existovat mořští tvorové podobní těm na Zemi?

Inteligence chobotnice

Britská profesorka je přesvědčena, že existuje nezanedbatelná šance, že moře pod ledovým krunýřem Europy je domovem pro rozvinutější formy života s inteligencí srovnatelnou s chobotnicemi.

Ty jsou vědci na žebříčku nejinteligentnějších zvířat planety umisťovány velmi vysoko. Monica Grady také předpokládá, že živé organismy ve vesmíru, nebudou od těch na Zemi příliš odlišné.

„Myslím, že je vysoce pravděpodobné, že budou tvořeny stejnými elementy,” prohlašuje. Přestože vědci bez výhrad souhlasí, že v naší sluneční soustavě to právě Europa, kde panují nejlepší podmínky pro vznik života, vesmírné mise nespouštějí oči z Marsu.

Jen v roce 2020 v Rudé planetě vyrazí tři jednotlivé expedice, které tam mají pátrat po známkách mimozemského života. Zatímco mise k Europě původně taktéž plánovaná na letošní rok, nakonec odstartuje nejdřív v roce 2024. Potvrdí se pak domněnky britské vědkyně?

(Foto: dailymail.co.uk, shutterstock.com, bambam131.com)