Vůdce nacistického Německa je opředen mnoha legendami. Prý se radil s jasnovidci, stal se přesvědčivým díky hypnóze, a navíc neuvěřitelně často vyvázl ze život ohrožujících situací. Ovládal snad nějaké nadpřirozené síly?

Za řečnickým pultem divoce gestikuluje hubený muž s knírkem. Oči mu planou nezdolným odhodláním. Dav fascinovaně poslouchá jeho plamenný projev.

V té chvíli ještě nikdo netuší, že řečník za několik rozpoutá snad nejstrašnější konflikt v dějinách lidstva – druhou světovou válku. Přitom podle všeho mohl Adolf Hitler (1889–1945) mnohokrát zemřít již před svým vzestupem k moci.

Smrt ho několikrát ovinula svými křídly i jako diktátora. Nakonec svůj život ukončil sám, když viděl, že Německo válku beznadějně prohrává. Jak dokázal Vůdce tolikrát uniknout smrti?

Vnuknutí, či připravený plán?

Hitler nezvykle brzy končí svůj proslov a spěchá ven ze sálu mnichovské pivnice. Za necelou půl hodinu po jeho odjezdu místností, kde před chvílí říšský kancléř řečnil, otřese výbuch.

Do jednoho z nosných sloupů totiž truhlář Georg Elser (1903–1945) nastražil bombu. Atentát z 8. listopadu roku 1939 patří k nejznámějším pokusům o Hitlerovo odstranění. Přesto vyvolává nesčetné množství otázek.

V den vražedného útoku totiž budoucí diktátor z nepochopitelných důvodů dorazí o hodinu dříve, než bylo v plánu, a ihned po projevu odjíždí.

Neobjeví se ani jeho blízcí spolupracovníci Heinrich Himmler (1900–1945) a Hermann Göring (1893–1946), kteří se měli oslav v mnichovské pivnici rovněž zúčastnit. Jako kdyby snad o atentátu dopředu věděli.

Varoval snad Hitlera některý z jasnovidců, s nimiž byl údajně ve styku? Nebo šlo o předem připravenou šarádu, která měla podpořit legendu o Vůdcově nedotknutelnosti, jak si myslí někteří konspirační teoretici?

Neuvěřitelný šťastlivec

Stejným fiaskem jako vražedný plán Georga Elsnera skončí pokus o Hitlerovo odstranění, který 20. července 1944 učiní plukovník Claus Schenk, hrabě von Stauffengerg (1907–1944).

V okamžiku výbuchu se sice nacistický diktátor v inkriminované místnosti ve Vlčím doupěti nachází, avšak před smrtí ho zachrání masivní stůl, pod nímž se skrývala aktovka s výbušninou. Také tento plán zmaří podivné náhody.

Atentátník například nestihne načasovat i druhou bombu a aktovku na poslední chvíli přesune jeden z přítomných, kterému zavazí u židle. Toto až nadpřirozené štěstí provází Hitlera už od jeho mládí.

Například během první světové války u sebe prý nosí nevybuchlý šrapnel, druh dělostřeleckého střeliva, který obvykle po čase exploduje. Jenže budoucímu diktátorovi se opět nic nestane.

Vše měl způsobit jediný vlas, který se dostal do detonačního zařízení a zabránil tak výbuchu. Není těch šťastných náhod až příliš?

Měl nadpřirozenou ochranu?

Podle některých zdrojů přežil Vůdce Třetí říše až čtyřicet dva atentátů. Sám Hitler o sobě prohlašoval, že je nástrojem Prozřetelnosti, a proto ho nemůže žádný člověk zabít.

Zajímal se o okultismus, a tak je možné, že se setkal se skutečnými věštci a mágy, kteří chránili jeho život. Nadpřirozenou moc mu také mohlo propůjčit pověstné Longinovo kopí, jež podle nepotvrzených zvěstí vlastnil.

Nenašlo by se však pro diktátorovo unikání smrti prozaičtější vysvětlení? „Žádných 42 atentátů na Hitlera neexistovalo.

Když dne 20. 11. 1945 začal norimberský proces s nacistickými válečnými zločinci, byla řeč pouze o dvou atentátech, které bylo možno bez pochyb fakticky doložit,“  tvrdí česko-německý historik Jan Berwid-Buquoy (*1946).

Za prokazatelné lze považovat vražedné útoky v mnichovské pivnici a ve Vlčím doupěti. Ostatní si vybájili například obvinění nacisté, kteří se chtěli zachránit před popravou, nebo byly vymyšleny Hitlerovými věrnými jako záminka pro zatčení některých osob. Znamená to, že tvrzení o Vůdcově nezranitelnosti je pouhou legendou?

(Foto: www.squareeyed.tv, en.wikipedia.org)