Věda

Nový výzkum na poli počítačových tomografů i magnetických rezonancí

Nový výzkum na poli počítačových tomografů i magnetických rezonancí

Jak lépe chránit lidi a další živé organismy či citlivé přístroje před účinky škodlivého elektromagnetického záření? Odpověď je zdánlivě jednoduchá: použitím účinných stínicích materiálů.

Jedním z pracovišť, která se této problematice úspěšně věnují, je Centrum polymerních systémů (CPS) Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (UTB). Výzkumní pracovníci Dr. Raghvendra S. Yadav, doc. Jarmila Vilčáková a doc. Ivo Kuřitka pracují v týmu doc. Natalie Kazancevové na vývoji ohebného nanokompozitu, který se uplatní jako efektivní stínicí materiál v nejrůznějších zařízeních.

Je třeba si dávat pozor

Elektromagnetické záření může zatěžovat živé organismy, například ovlivňovat funkce mozku. Také může negativně působit na funkci citlivých přístrojů. V minulosti fungovala většina zařízení na mikrovlnné frekvenci 2,45 GHz. Ta je dnes už natolik obsazena, že se musí využívat i jiné frekvenční oblasti. Celkový výkon záření, kterému jsme díky tomu vystaveni, stále roste. Proto zkoumáme a vyvíjíme stínicí feritové materiály, které budou účinné v příslušných technických radiových a mikrovlnných frekvenčních pásmech,“ pronesla doc. Vilčáková.

Elektromagnetické záření je přítomné všude kolem nás.

Dva druhy

Stínicí materiály se dělí v podstatě na dva typy – buď elektromagnetickou vlnu odrazí, ale ta se prostředím šíří dál, nebo ji absorbují, čímž ji vlastně zlikvidují a přemění na zbytkové teplo. Současně je pro mnoho aplikací žádoucí, aby materiál byl lehký, ohebný a snadno zpracovatelný. „Tuto podmínku snadno splňují kompozity. Absorpčních schopností se u nich dosahuje přidáním magnetických prášků jako plniva do polymerní matrice,“ upozornil doc. Kuřitka.

Také v letectví a kosmonautice je nutná ochrana před vnějšími elektromagnetickými pulsy, kde každá porucha může mít katastrofální následky.

3D tisk pomáhá

Technologie absorbující záření se využívají například u počítačových tomografů, magnetických rezonancí a dalších lékařských přístrojů, kde chrání jednak citlivou elektroniku zařízení před vnějším rušením, jednak zároveň i obsluhu, která je mimo vyšetřovací místnost. „Jsme schopni syntetizovat vhodný typ plniva a stanovit jeho optimální koncentraci pro konkrétní frekvenci. Výzkumný tým doc. Kazancevové už získal tři patenty a dva užitné vzory, máme ověřenou technologii a mnoho funkčních vzorků. V současné době spolupracujeme s firmami SPA 2000 s. r. o. a Synpo a. s. na vývoji stínicích materiálů pro výrobu pomocí 3D tisku v rámci projektu Technologické agentury ČR,“ uzavřela doc. Vilčáková.

Vše je možné díky využívání nových technologií, jako např. 3D tisku.

Více z Věda

Potravinová (r)evoluce: Co budeme jíst za 10 let?

Věda22.5.2020

Plovoucí města: Utopie, nebo budoucnost?

Věda19.5.2020

Elektrická fascinace MINI Cooper SE

Věda15.5.2020

Divocí berserkové: Bojovali pod vlivem toxického plevele?

Věda12.5.2020

Jak předcházet mutacím genů?

Věda5.5.2020

Nový výzkum na poli počítačových tomografů i magnetických rezonancí

Věda28.4.2020

Nenápadné, ale zrádné hematologické onemocnění

Věda24.4.2020

České start-upy ESA BIC jsou úspěšné v kosmu i na Zemi

Věda22.4.2020

Horká alchymie saunování

Věda21.4.2020
Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat