Češi si půjčují rádi a často. Podle statistik používáme značnou část finančních prostředků na zařízení do bytu či elektroniku. Z nedávného průzkumu České bankovní asociace rovněž vyplynulo, že si téměř 30 % dlužníků půjčuje rizikovým způsobem. Zajímavý je také celkový počet sjednaných úvěrů. Alespoň jednu půjčku aktuálně splácí 20 % české populace – a třetina má dvě a více půjček.
Ještě zajímavější je ale počet osob, které mají záznam v registru dlužníků.
Banka je pro většinu zájemců o půjčku první zastávkou. Mnohdy však následuje studená sprcha – žádost o půjčku je zamítnuta z důvodu záznamu v některém z registrů. Pokud nemilou zprávu úředník oznámil i vám, jste na tom podobně jako dalších 700 tisíc Čechů.
V registrech dlužníků nejsou pouze „pochybné případy“
Životní osudy bývají spletité a do registru dlužníků se člověk může dostat poměrně snadno. Někteří lidé splácení neberou vážně a jejich jména se v registrech objevují právem. Nicméně pro mnoho lidí je záznam spíše důsledkem nečekaných komplikací – přišli o práci, případně se octli v komplikované situaci a nebyli schopni splácet půjčku v souladu se splátkovým kalendářem, ačkoliv o to usilovali.
V současné době existují tři hlavní registry:
- Bankovní registr klientských informací (BRKI) – obsahuje informace o platební morálce a bonitě klientů, využívají ho bankovní instituce,
- Nebankovní registr klientských informací (NRKI) – smyslem tohoto zájmového sdružení právnických osob je evidence informací o klientech úvěrových a leasingových společností,
- Sdružení na ochranu leasingu a úvěru spotřebitelům (SOLUS)– i za tímto projektem stojí sdružení právnických osob, účel je v podstatě stejný jako u NRKI.
Kdy se dostanete do registru a jaké informace v nich věřitelé najdou?
Registry evidují dluhy ve výši nad 500 Kč, se kterými jsou dlužníci v prodlení více než 30 dní. Nemusí se přitom jednat pouze o dluhy vůči úvěrovým společnostem – do registru se dostanou také informace o neuhrazené faktuře za telefon, opožděná splátka hypotéka a další „přeslapy“.
Věřitelé se z informací v registrech dozví vše podstatné – od původní výše úvěru až po počet splátek po splatnosti. Registry navíc údaje pravidelně aktualizují.
V některých registrech jsou ovšem zaznamenány také „pozitivní“ údaje. Na základě tzv. pozitivního registru SOLUS se mohou věřitelé přesvědčit, že zájemce o půjčku řádně plní povinnosti vůči členům sdružení.
Je záznam v registru „konečná“?
Informace v registrech zůstávají ještě několik let po úhradě dlužné částky. Kdy dojde k výmazu, v praxi záleží na povaze dluhu, respektive na společnosti, u které měl dlužník závazek. Než se tak stane, je pro zájemce jediným možným řešením vhodně zvolená půjčka na splátky bez registru.
Stejně jako v případě půjčky bez doložení příjmu jde o dražší produkty, tedy půjčky s vyšší RPSN. Pro poskytovatele úvěrů jsou lidé se záznamem v registru rizikoví a vyššími úroky/poplatky riziko kompenzují.
Na závěr jedna pozitivní zpráva: ačkoliv se průměrná dlužná částka na dlužníka rok od roku navyšuje, počet osob evidovaných v registrech mírně ubývá.
Facebook
Twitter
RSS