Když se řekne Sydney, okamžitě se většině lidí vybaví místní operní dům. Budova s překrásnou skořepinovou střechou se ihned po svém dokončení bezmála před 50 lety stala neodmyslitelným symbolem města.
Oči všech přítomných jsou upřeny na drobnou ženskou postavu v modrých elegantních šatech s bílými rukavičkami. Jde o britskou královnu Alžbětu II. (*1926), která se právě chystá slavnostně otevřít nově dokončenou budovu opery v Sydney.
V kalendáři se píše 20. říjen 1973. „Stavba pyramid byla také kontroverzní. Přesto o 4000 let později stále stojí a jsou považovány za jeden z divů světa. Věřím, že to tak bude i se zdejším operním domem,“ říká panovnice prorocky.
Budova je skutečným architektonickým skvostem. Na slavnostním otevření ovšem chyběla jedna důležitá osoba – samotný tvůrce operního domu. Ten totiž nedostal pozvánku…
Nesplnil zadání
Soutěž na vznik opery v Sydney vypsala vláda Nového Jižního Walesu už v roce 1956. Zájem o ni přitom předčil očekávání. Přihlášeno do ní bylo 233 návrhů z 23 zemí. Zřejmě i proto se porota nemohla shodnout na vítězi.
Slavný finsko-americký architekt Eero Saarinen (1910–1961), jeden z porotců, se navíc dostavil pozdě.
„Nebyl spokojený s návrhy, které mu byly předloženy, a proto se podíval do koše, kde byly ty vyřazené,“ píše historička Beth McKenna.
Saarinen mezi nimi objeví i ten se skořepinovou střechou od málo známého dánského architekta Jørna Utzona (1918–2008), pro který se nadchne a jenž protlačí k vítězství – a to i přesto, že návrh byl ze soutěže vyřazen už v prvním kole, neboť nesplnil zadání soutěže.
Astronomické náklady
Usměvavý Utzon 2. března 1959 poklepe na základní kámen. Ačkoli se počítá s tím, že operní dům bude hotový o čtyři roky později, hrubá stavba je dokončena teprve roku 1966. Zbývá přitom dodělat většinu interiérů, čehož už se Utzon ale neúčastní.
„Rezignoval v roce 1966 po politických sporech a obrovském přetažení nákladů,“ vysvětluje současný britský znalec architektury Jonathan Glancey. Původní rozpočet činil sedm milionů australských dolarů. Výstavba ovšem spolyká neuvěřitelných 102 milionů.
(Zdroj: HISTORY revue)