Vojevůdci, politici, objevitelé, umělci, duchovní vůdci. V lidské historii najdeme celou řadu lidí, kteří skutečně změnili běh dějin a které doprovázela tajemná aura. Záhady s nimi spojené přitom mnohdy nekončí ani po jejich smrti.

Ta největší otázka totiž je: Kde je pravé místo jejich posledního odpočinku?

Americký režisér a dobrodruh James Cameron (*1954) předstupuje před novináře a na plátně za ním běží upoutávka na jeho nový dokumentární film, ve kterém představuje pravděpodobnou hrobku Ježíše Krista.

Film se opírá o objev kamenných schránek na kosti v 80. letech na jihu Jeruzaléma, které podle něj obsahovaly ostatky Ježíše a Máří Magdalény. Dokládají to prý jména na hrobkách, která skutečně připomínají jména členů Ježíšovy rodiny.

Skeptici ale Cameronovo tvrzení odsoudili s tím, že jde jen o propagaci jeho nového filmu. „Mohu jasně říct, že nepřijímám tuto identifikaci…

Nepřijímám, že rodina Marie a Josefa, Ježíšových rodičů, měla hrob v Jeruzalémě,“ řekl například izraelský archeolog Amos Kloner (*1940) s tím, že jména odhalená na rakvích byla v této oblasti velmi rozšířená.

Nejpravděpodobnější místo: Jeruzalém

O nalezení Kristova hrobu se ovšem spekulovalo už několikrát a nejčastěji se hovoří o tom, že byl pohřben právě nedaleko Jeruzaléma.

V roce 2012 zkoumali archeologové kamerou na robotickém rameni prostor pod dvorem jednoho z domů a nafotili řecký nápis, který by se dal přeložit jako „Božský Jehovo, povstaň, povstaň!“ Další výzkum byl ovšem ortodoxními Židy zakázán. Pátrá se tak na jiných místech Jeruzaléma.

V loňském roce se ke Cameronově objevu vrátil kanadsko-izraelský dokumentarista Simha Jacobovici (*1953).

Ten spolu s dalšími badateli provedl na 150 chemických zkoušek ostatků nalezených v 80. letech, kdy bylo odkryto přes 800 nejrůznějších hrobů z doby Krista.

Výsledky podle něj ukazují na pravý hrob, ve kterém měl být Kristus pohřben s devíti dalšími lidmi, včetně jeho manželky a údajného syna Judaha.

Marná snaha?

Pátrání po hrobě Ježíše Krista je pro mnohé badatele chůzí po tenkém ledě. Ze strany ortodoxních věřících je totiž z principu nepřijatelná myšlenka na samotnou existenci Kristových ostatků nebo spekulace o jeho ženě a synovi.

„Existuje spousta moderních křesťanů, kteří pohlížejí na vzkříšení více jako na duchovní záležitost a historické ani vědecké poznatky jejich víru neohrozí.

Pro většinu z nich je to ale velmi kontroverzní téma,“ potvrzuje americký religionista James Tabor (*1946).