Říká se, že Savannah je nejvíce duchy posedlým městem v celé Americe. Vejděte do jakékoliv zdejší historické budovy a najdete v ní mrazivý příběh přitahující negativní energii, paranormální jevy a ponuré legendy. A jako kdyby se takové příhody nejvíc ze všeho shlukovaly kolem zdejšího lákadla pro turisty, rozkvetlého Forsyth Parku.
Na povrchu jde o prosluněný park plný zeleně, ale co se, možná i doslova, skrývá pod povrchem?
Podniky typu „bed and breakfast“, v překladu „postel a snídaně“, patří ve světě mezi cestovateli k vyhledávaným možnostem krátkodobého noclehu, kde navíc po ránu dostanou i báječnou snídani. V Savannah je nejoblíbenějším „bed and breakfast“ široko daleko Forsyth Park Inn.
Půvabný dům je postaven už v roce 1893 a nabízí kouzelný výhled přímo na fontánu Forsyth Parku, stejně jako prožitek atmosféry konce 19. století. Paní domácí se o vás skvěle postará, ale je tu ještě jedna věc, o které se turistické brožury nezmiňují. Možná budete mít nezvyklou společnost.
Ducha čtrnáctileté dívky, kterou kdysi pronásledoval pocit viny tak silně, že z toho zešílela…
Hrdina Churchill a šťastné počátky
Loď Research v roce 1866 převáží dodávku dříví z kanadského Quebecu do Skotska. Během plavby ji ale zasahuje silná bouře, která zlomí kormidlo! Posádka přivazuje na provaz šestnáctiletého mladíka Aarona Churchilla (1850–1920), vzdálené příbuzného budoucího britského válečného premiéra Winstona Churchilla (1874–1965).
Možná má rod Churchillů hrdinství v krvi, Aaron se nechává spustit do vod ledového Atlantiku, kde provádí opravy na mechanismu kormidla. Skoro při tom zemře, ale povede se mu to. Vyhráno ovšem není, během plavby trvající 88 dní takto musí riskovat svůj život celkem osmkrát! Vždy vyvázne a nakonec je oceněn coby zachránce celé posádky i nákladu.
Získává tučnou finanční odměnu a ve věku 21 let se stává kapitánem své vlastní lodi. Díky chytrým obchodním rozhodnutím Aaron dál bohatne a nechává si postavit dům v Savannah. Původně je známý jako „Churchillovo sídlo“, ale my jej dnes známe pod jiným jménem – Forsyth Park Inn.
Mělo jít o domov plný hojnosti a veselí, jenže osud tomu chtěl jinak…
Adoptovaná dcera
Aaron se s manželkou Lois neúspěšně snaží o dítě. Nakonec to vzdávají a v roce 1899 adoptují Loisiinu čtrnáctiletou neteř Lottie. Starají se o ni jako o vlastní. Netrvá dlouho a do domácnosti přibude ještě Loisiina mladší sestra Anna, zotavující se po nemoci. Anna s Lottie se skamarádí, Lottie v ní vidí starší sestru, kterou si vždycky přála a až nezdravě na ní lpí.
Jednoho dne Lottie prochází kolem otevřených dveří a vidí vášnivě se líbající pár. Aha, strýček Aaron a teta Lois, pomyslí si. Jenže pak si v hrůze všímá, že její strýc drží v náručí Annu, nikoli svojí ženu! To vědomí Lois mučí. Nemůže po nocích spát, zuří, vnímá to od Anny jako obrovskou zradu.
Má strach, že její krásný život tímto skončí, že se Churchillovi kvůli Anně rozvedou a ona bude muset do dětského domova.
A to nechce za žádnou cenu dopustit…
Temný plán a temné návraty
Lottie rozhodne, že Anna musí za své hříšné chování zaplatit. Bohužel cenou nejvyšší… Odpoledne připravuje čaj pro všechny, ale Anně tam přidá jednu přísadu navíc – jedovatou rostlinu oleandr! A pak už jen z dálky pozoruje, jak zrádkyně klesá do náruče své sestry Lois, kde i vydechuje naposledy. Lottie je zprvu nadšená, má radost, že zachránila tetě a strýcovi manželství.
Jenže ji čeká zvrat jako z antické tragédie. Po pohřbu se od Lois dozvídá, že Anna byla ve skutečnosti její matka! Dívka, požíraná za živa vinou a žalem, se zhroutí a zbytek svých dní stráví v sanatoriu pro duševně nemocné. Do míst, kde se kdysi cítila nejvíc šťastná, se ale prý vrací dodnes.
Hosté i majitelka Forsyth Park Inn říkají, že ji vídají procházet se po chodbách i po zahradě, kde zřejmě natrhala osudný oleandr. I když zemřela starší, její duch má stále podobu čtrnáctileté dívky.
Bude se vinou trápit navěky?
Podivné zážitky
Ve Forsyth Park Inn o nezvyklé příhody není nouze. Současná majitelka vypráví, jak jednou nemohla najít klíče od domu. Hledá je klasicky na háčku v kuchyni, poté na zemi, na skříni, nikde ale nejsou. Pak se najednou otevřou samy od sebe dveře a klíčky vletí dovnitř, jako kdyby jí je někdo hodil. Jenže nikdo tam není. V roce 2004 tu zažívá strašidelnou noc mladý pár.
Dívají se na televizi, ta se ale sama od sebe pořád přepíná a zastavuje se až na kanálu, kde dávají soudní proces se Scottem Petersonem (*1972), mužem, který zavraždil svou těhotnou manželku. Že by o sobě tedy Lottie v domě dál dávala vědět? Občasnou pomocí či zájmem o jiné vraždy v rodině?
Nebo jde jen o náhody s ní nijak nesouvisející?
Žlutá zimnice a smrt
Ve východní části Forsyth Parku stojí právnická škola. Dnes odsud vychází mladí lidé s nadějnými vyhlídkami do budoucna, ale kdysi, když ještě budova sloužila coby nemocnice Old Candler, se tu umíralo strašlivou smrtí. V roce 1876 Savannah zasahuje epidemie žluté zimnice. To je nemoc, která už v současnosti naštěstí z našeho povědomí zmizela. Ale když ještě bývala hrozbou, neměla slitování.
Nahlédněte do těch časů, toto jsou ulice Savannah konce 19. století: Tisíce lidí je nemocných, zvrací černou tekutinu připomínající kávu, zatímco se zmítají v horečkách a selhávají jim orgány. Neexistuje lék, leda zázrak může pomoci. V nemocnici Old Candler denně vyhasínají životy tak velkého množství obyvatel, že se musí vykopat tunely pod zemí, kde jsou všichni potají pohřbíváni.
Tunely nemají žádný východ, hromadí se v nich tolik mrtvých, kolik je jen možné a vedou pod Forsyth Parkem.
Nebo je část vyprávění o tunelech jen legendou pro znepokojení turistů, které z představy, že si hoví na hrobech, kde se dříve rozkládaly kupy infikovaných mrtvol, poněkud přejde chuť na piknik?
Byly tunely skutečné?
Existence tunelů je sporná, jasno nemají ani místní. Pro někoho jde o stoprocentní pravdu, jiní to mají za smyšlenou báchorku, pro niž chybí důkazy. Nebo jeden z nich přehlížejí? V roce 1884 vychází v novinách Savannah Morning News článek po jednávající o tom, že nemocnice Old Candler chystala k vybudování podzemního tunelu, kam by přesunula svoji márnici.
Šlo jen o spekulaci, nebo k něčemu takovému skutečně došlo? Na každý pád tento příběh o utrpení a umírání dodává Forsyth Parku auru tajemna a přispívá k jeho oblíbenosti mezi lovci duchů. I proto odtud pravidelně přichází hlášení o paranormálních jevech? Protože se tu skutečně děly zlé věci?
Nebo proto, že si někdo myslí, že to tak bylo?
Facebook
Twitter
RSS