V úseku pláže u vesničky Uppada v Indii, který je dlouhý 500 metrů, lidé nedávno začali nacházet tajemné zlaté předměty. Nikdo neví, kolik jich se jich v místě nachází, ani jaký je jejich původ!
Pouhých 500 metrů na délku má jinak poměrně nenápadná kamenitá pláž ležící u vesničky Uppada v indickém státě Ándhra Pradéš.
Obvykle tam lze najít jen pár jedinců, především z řad místních rybářů, v poslední době je však ten půl kilometr doslova posetý lidmi, kteří chodí sem a tam s hlavou sklopenou k zemi.
Všichni totiž pátrají po drobných zlatých předmětech, které se objevily v písku po řádění cyklónu Nivar. Není to ostatně poprvé. V minulosti už se několikrát stalo, že si lidé z pláže odnesli nemalé množství zlata poté, co na ni udeřila prudší bouře.
Povaha předmětů je přitom stále stejná. Zpravidla jde o drobné zlaté korálky, výjimečně se však najdou i větší cennosti – především kousky ozdob nebo i celý zlatý náhrdelník.
A zatímco obyčejní lidé a hledači pokladů zkouší na pláži své štěstí, odborníci spekulují, co by mohlo podivný fenomén způsobovat. Příčinou toho, jak se zlato dostává na povrch pláže by prý mohly být vlny nebo dlouhodobá eroze pobřeží.
S tím, jak vítr a prudké vlny rozemílají další a další části pláže, totiž dochází k tomu, že se na povrch dostává i materiál z hlubších vrstev půdy. Právě v něm se podle všeho dost možná nacházejí ony zlaté předměty. Kde se tam ale vzaly, je záhadou.
Vzhledem k jejich povaze je vyloučené, že by šlo o v přírodě se vyskytující zlato a do hry tak vstupují další teorie.
Jedna například praví, že by vše mohlo pocházet z nějaké dávno ztroskotané lodi, z jejíhož vraku na dně oceánu jsou ty lehčí předměty postupně odnášeny.
Ještě častěji se však hovoří o možnosti, že vše pochází z dávného chrámu zasvěceného rybímu bohovi jménem Matsya. „Věříme, že zlaté ozdoby nalezené v plážovém písku mohly patřit věřícím.
Ti je zřejmě ztratili, když prováděli posvátné ponoření do vody,“ naznačuje místní rybář Ummidi Govind. Traduje se, že do tohoto prastarého chrámu mohly každoročně mířit až tisíce lidí.
Když se pak v jednu chvíli moře zvedlo, chrám skončil pod hladinou. Stovky let eroze se pak zasadily o to, že už po něm dnes není ani památky. Vědci, kteří se záhadou zabývají, jsou však opatrní.
Podle nich žádný důkaz, který by něco takového potvrzoval, neexistuje. Stejně možné prý je, že zlato pochází z domů v okolí, které byly v dřívějších dobách vyplaveny prudkými dešti. Odhalí pravdu nařízené úřední vyšetřování?