Odvážný král Artuš, mocný čaroděj Merlin a bájný hrad Camelot, kde se scházeli rytíři kulatého stolu. To vše patří do legendy, kterou zná bezpochyby téměř každý. Už jen málo lidí však tuší, že s ní souvisí ještě jiný, mnohem méně známý příběh.

Příběh o tajemném království Lyonesse. Měly v dávných časech britské ostrovy svou Atlantidu?

V malé pracovně osvětlené svíčkami sedí zamyšlený anglický učenec Richard Carew (1555–1620) a otáčí stránkami nejméně 100 let staré knihy jednoho ze svých předchůdců – britského kronikáře Williama z Worcesteru (asi 1415–1482).

V jednu chvíli jeho pozornost upoutá zmínka o výnosech z jistého panství Lyonesse, o kterém se autor zmiňuje jako o „lesích a polích a 140 farních kostelích, jež jsou všechny nyní potopeny mezi Mountem a ostrovy Scilly.“ Carew překvapeně zvedne obočí.

O panství Lyonesse předtím neslyšel, ale pokud je text ve staré knize pravdivý, pak jsou dějiny jeho milovaného Cornwallu, hrabství ležícího na jihozápadě Anglie, mnohem záhadnější, než si dosud myslel.

Carew svůj nález nenechá jenom tak. Pouští se do hledání dalších zmínek o tajemné zemi Lyonesse a své poznatky nakonec vkládá do své publikace o Cornwallu z roku 1602. K čemu během svého pátrání dospěl?

Tristanova domovina

Carew je důkladný. Během svého pátrání prohledává staré mapy i přepisy dávno ztracených svitků. A k vlastnímu překvapení skutečně nachází i další náznaky o existenci země v místech, kde se na východ od cornwallského pobřeží nyní rozkládá jen moře.

Jeho poznámky později nacházejí další badatelé a rodí se novodobá podoba legendy o tajemné zemi Lyonesse.

Sám Carew její existenci spojuje nejen s cornwallskou pověstí o potopené zemi, ale i se staršími podobami legendy o králi Artušovi, konkrétně pak s postavou hrdiny Tristana. Právě ten měl údajně z Lyonesse pocházet. Někteří autoři jdou ale ještě dál.

Například anglický básník Alfred Tennyson (1809–1892) věří, že právě v Lyonesse se také nacházel legendární hrad Camelot a že právě tam měl také Artuš porazit svého nepřítele Mordreda.

Co na spekulace o potopeném území o délce několika desítek kilometrů říkají současní výzkumníci?

Zkazky tamních rybářů

Současná bádání sice nepřináší jednoznačné závěry, zároveň ale připouští existenci náznaků, že mezi Cornwallem a souostrovím Scilly kdysi opravdu byla poměrně rozsáhlá pevnina.

„Moře je tu skutečně nečekaně mělké a na řadě lokalit se tu nacházejí pravidelné struktury, které někomu mohou připomínat obrysy dávných staveb,“ uvádí například britský oceánograf Fryderick Swale (*1978).

Mnozí lidé také upozorňují na zajímavé názvy některých míst. Jednu oblast mělčin rybáři nazývají Tregva, což ve staré cornvallštině znamená „vesnice“. Na některých místech pod vodou lze prý, alespoň podle místních, dokonce spatřit zbytky dávných zdí.

Velkou pozornost budí také známé útesy zvané Sedm skal, které leží asi sedm kilometrů od pobřeží a které artušovská legenda také zmiňuje. Šlo kdysi dávno ve skutečnosti o vrcholek nějaké skalnaté hory?

Země dávných Keltů?

Vědci zabývající se geologií upozorňují, že v historických dobách vypadaly Britské ostrovy a jejich blízké okolí opravdu odlišně. Existuje řada důkazů, že před několika tisíci lety došlo v oblasti ke zvednutí hladiny moře, a tedy i k zatopení některých míst.

Kupříkladu o zmíněném souostroví Scilly, které dnes tvoří asi 140 skalnatých ostrůvků, psal starořecký filosof a geograf Strabón (64 př.n.l.–23 n. l.) jako o deseti větších ostrovech.

 Ostatně zkazky o zemi, která se – v pro ně poměrně nedávné době – potopila pod moře, lze najít i v mytologii dávných Keltů, kteří v oblasti žili. Šlo snad přímo o zemi tohoto pohanského národa, jak naznačují některé zdroje?

Nebo snad mají nakonec pravdu ti, kteří věří, že navzdory všem známějším lokalitám ležela právě zde v dávných časech legendární Atlantida?