Detektor kovů začne hlasitě pípat. Nejde o planý poplach a pod zemí se neukrývá jen nějaké harampádí. V roce 2014 učiní amatérský archeolog v lese u Rülzheimu na západě Německa nález, který všem vyrazí dech.
Při pátrání po legendami opředeném pokladu Nibelungů objeví zlaté a stříbrné šperky a další cenné předměty. Patřily bájnému Siegfriedovi?
Na stěně visí rozměrná tapisérie. Je na ní vyobrazena scéna z Písně o Nibelunzích, zřejmě nejslavnějšího německého eposu z období středověku. Proradný Hagen na ní potápí nedávno uloupený poklad. Gobelín přitom nepatří jen tak leckomu.
Utkán je na objednávku říšského ministra propagandy Josepha Goebbelse (1897–1945). Ani jemu údajně nedají skvosty Nibelungů spát. Nacisté po nich pátrají po celém Německu, ale nikdy je zřejmě neobjeví.
Nejsou přitom první ani poslední. Klenoty v minulosti hledal bezpočet badatelů, archeologů i lovců pokladů. Existovaly, nebo jsou pouhým mýtem?
Na dně řeky
Ke břehům Rýna se pod příkrovem tmy blíží početná výprava. Podle Písně o Nibelunzích míří k řece 144 vozů plně naložených zlatem, stříbrem a jantarem. Má jít o poklad říše Nibelungů, který po smrti jejího vládce získal hrdina Siegfried.
Toho však se svolením burgundského krále Guntera zabije válečník Hagen. „Postarej se, aby zlato skončilo na dně Rýna,“ rozkáže mu údajně panovník. Hagen proto s cennostmi zamíří do míst, „kde se Rýn prudce ohýbá“ a zde je svrhne do vody.
Po pokladu jako první pátrá už Siegfriedova manželka Kriemhilda. Ta ale zabije jak Hagena, tak Guntera, kteří jako jediní ví, kde skončil.
Nález za miliony
Amatérský archeolog je jako u vytržení. Ze země totiž postupně vykopává stříbrné mísy, zlaté ozdoby ze šlechtického oděvu, lesklé brože, šperky ve tvaru listu či nádherné stříbrné sošky.
Když roku 2014 prohledává háj u Rülzheimu na jihu západoněmecké spolkové země Porýní-Falc, narazí se svým detektorem kovů na skutečný poklad.
Jeho hodnota je vyčíslena na více než milion eur, tedy bezmála 26 milionů korun. „Pátral však ilegálně a svůj nález… vydal až pod tlakem úřadů,“ upozorňuje britský novinář Damien Gayle.
Místo i čas odpovídají
Nález okamžitě vyvolá spekulace, zda se nejedná o legendární zlato Nibelungů. Pro teorii přitom hovoří několik indicií. Předměty totiž pocházejí ze začátku 5. století, kdy se měl odehrávat Siegfriedův příběh.
Poklad je navíc nalezen v lese u městečka Rülzheim, tedy relativně nedaleko Wormsu, kam je situován děj eposu. „Časové a místní zařazení nálezu odpovídá epoše ságy o Nibelunzích,“ připustí renomovaný archeolog Axel von Berg (*1961).
Rýn navíc v minulosti několikrát u Rülzheimu změnil koryto, takže se poklad mohl dostat v průběhu staletí na souš. Definitivní verdikt bohužel odborníci nevyřkli. „Nejsme schopní říct, zda nález skutečně patřil k pokladu Nibelungů,“ uvádí Berg. Je nakonec legendární poklad stále ukryt někde v blízkosti Rýna?
