Alexander Dubček (1921–1992) je jedním z nejznámějších československých politiků 20. století.

Mezinárodní veřejnost si ho pamatuje jako tvář Pražského jara, období politického uvolnění v roce 1968, kdy se pokouší prosadit takzvaný „socialismus s lidskou tváří“. Život známého politika končí náhle v roce 1992. Skutečně šlo jen o tragickou nehodu?

Dubčekův politický vzestup začíná po druhé světové válce. V roce 1968 je zvolen prvním tajemníkem ÚV KSČ a stává se hlavní tváří snahy o demokratizaci režimu. Jeho éru však ukončuje srpnová invaze vojsk Varšavské smlouvy.

Po dvacetileté izolaci se v roce 1989 vrací do veřejného života. Stává se předsedou Federálního shromáždění, a i přes svůj věk hraje aktivní roli v přechodu země k demokracii.

V roce 1992, kdy se Československo nachází na prahu rozdělení, je Dubček stále politicky činný a zasazuje se o zachování společného státu Slováků a Čechů. Právě v této turbulentní době však dochází k události, která navždy mění jeho osud…

Záhadná nehoda na dálnici D1

Dne 1. září 1992 dochází k vážné autonehodě na 88. kilometru dálnice D1 u Humpolce. Dubček cestuje služebním vozem BMW. Podle oficiální zprávy dostává automobil na mokré vozovce smyk, vybočuje z dálnice a naráží do stromu.

Nepřipoutaný Dubček údajně po nárazu vypadává z vozidla, utrpí vážná poranění páteře a hrudníku a po dvou měsících pobytu v nemocnici 7. listopadu 1992 umírá. Nehoda vyvolává celou řadu spekulací. Podle některých kritiků se prý jedná o atentát.

Jedním z důvodů tohoto podezření je i skutečnost, že se blížila Dubčekova cesta do Moskvy ohledně svědectví v soudním procesu proti bývalým funkcionářům KGB.

Přetrvávající pochybnosti

Zvláštní je i to, že ve stejný den je v Polsku zavražděn bývalý premiér Piotr Jaroszewicz (1909–1992), který má rovněž svědčit. Jedná se jen o shodu okolností?

Otázky vyvolává také rychlá likvidace vozu, která přijde dříve, než jej stihnou prozkoumat experti. Z auta se rovněž ztrácí aktovka se soukromými dokumenty. Příliš náhod najednou?

Navíc řidič vozu, policejní důstojník Ján Rezník, je sice odsouzen k ročnímu trestu, ale díky amnestii Václava Havla (1936–2011) nikdy do vězení nenastupuje.

Vyšetřování dochází k závěru, že se jedná o tragickou nehodu způsobenou nepřiměřenou rychlostí a nepřízní počasí. Přesto mnoho lidí dodnes věří, že za smrtí Alexandra Dubčeka může být něco víc než jen smůla na silnici.

Konspirační teorie a prokleté místo?

Ačkoli policie za příčiny nehody označuje ztrátu kontroly nad vozem, objevují se i temnější spekulace. Hovoří se o ztracené tašce s tajnými dokumenty k tzv. zvacímu dopisu z roku 1968, o poškozených brzdách nebo prostřílených pneumatikách.

Mnozí si navíc začínají všímat, že právě tento úsek dálnice bývá dějištěm nadprůměrného počtu nehod. Někteří dokonce hovoří o „prokletí“ místa.

Podle alternativních teorií mohou být na vině též takzvané geopatogenní zóny – místa, kde údajně působí zvláštní zemské energie, které negativně ovlivňují pozornost a pohyby řidičů. Může něco z toho skutečně stát za smrti tak významného muže?