Věda

Pozor, kouše!

Pozor, kouše!

Láčkovice australská (Cephalotus follicularis) byla pro botaniku poprvé sbírána v roce 1801 a popsána byla v roce 1806. Jedná se o velmi atraktivní a vyhledávanou rostlinu.

Masožravá rostlina je jediným zástupcem z čeledi láčkovicovité (Cephalotaceae). Mezi přednosti této rostliny se kromě malého vzrůstu a nenáročného pěstování řadí i to, že její hlavní složku potravy tvoří mravenci.

Kdo byl jejím objevitelem?

Láčkovici měl v roce 1792 objevit francouzský botanik Jacques-Julien Houtou de Labillardiére (1755-1834). Ve svých záznamech popisoval, že při námořní výpravě obeplouval jihozápadní australské pobřeží a údajně vystoupil na pevnině v zátoce Esperance Bay, ale láčkovice se ve východním směru nevyskytuje dále než po zátoku Two People Bay, která je 320 km vzdálená. Jak k objevu došlo, není zřejmé.

Jediné, co se ví zcela jistě je, že láčkovice byla popsána roku 1806.

Láčkovice australská je jediný zástupce čeledi láčkovicovité z řádu šťavelotvaré vyšších dvouděložných rostlin. Řadí se mezi masožravé rostliny. Foto: Denis Barthel / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0-migrated

Kde se jí daří?

Vytrvalá rostlina menšího vzrůstu, jak už její název naznačuje, je endemitem Západní Austrálie. Zde v koloniích osidluje pobřežní pás dlouhý 400 km a široky 50 km. K vidění je zejména v oblasti města Albany, proto si vysloužila přezdívku „albánská láčkovka“.

Australské prostředí jí zajišťuje podmínky potřebné k životu – dostatek vlhkosti získávané z mlhy nebo rosy a potřebnou teplotu mezi 17 a 25 stupni Celsia, vyšší teploty by rostlina nesnášela moc dobře. Láčkovice upřednostňuje zejména chladnější teploty, nemá ráda přímé sluneční paprsky, proto jí vyhovuje spíše polostín.

Rostlině se daří ve vláknité rašelině nebo také v rašelině smíchané s pískem. Roste v trsech na trvale zamokřených místech, např. v sladkovodních mokřinách, zatopených příkopech či v jiných místech, která jí poskytnou dostatečnou vlhkost.

V zimních měsících láčkovice omezuje svůj růst a vytváří takové typy listů, které nejsou masožravé.

Láčkovice australská je vytrvalá drobná bylina o průměru listové růžice maximálně 10 cm. Foto: Tangopaso / Creative Commons / Self-published work

Není list jako list

V podzemí má rostlina krátký oddenek společně s nevelkým systémem kořenů. Na povrch pak vyrůstají krátké lodyhy, jež jsou zakončeny růžicí listů. Ze svých listových růžic, dosahujících průměru kolem 10 cm a vyrůstajících z rozvětveného oddenku, vytváří početné kolonie.

Její listy se v závislosti na daném ročním období dělí na dva typy – jedním z nich jsou řapíkaté typy s kopinatými listy s asimilační funkcí (proces látkové přeměny), které rostou během nepříznivých podmínek, tedy v období kratších dnů a nižších teplot.

Druhým typem listů, jsou láčky vakovitého tvaru, které jsou zpravidla dlouhé 5 cm.

V přírodě tvoří často kolonie a nezřídka roste pospolu s dalšími masožravými rostlinami – rosnatkami. Foto: Llez / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0

Zelený dravec

Rostlina není velikého vzrůstu – dorůstá maximálně do výšky kolem 20 až 30 cm. Její pasti, do kterých lapá potravu, se tvoří nejčastěji mezi jarem a podzimem. Na rostlině vyrůstá mnoho bílých šestičetných květů, jež jsou cizosprašné (množí se pohlavně).

Potravu rostlina naláká na nektar na vnitřní straně svých listů, živočich omámen sladkou tekutinou neprohlédne past a sklouzne přímo do hrdla láčkovice.

Ve spodní části láčky je tekutina obsahující trávicí enzymy a mikroorganismy, které tělo kořisti zcela rozloží.

Nad láčkou je nepohyblivé víčko s průsvitnými okénky, která slouží k dezorientaci hmyzu. Kořist je lákána nektarem, vylučovaným na vnitřním okraji obústí. Foto: AfroBrazilian / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0
(FOTO: Úvodní foto: Masterichoo / Creative Commons / Self-published work, Foto 1, 2, 3 a 4 – commons.wikimedia)

Více z Věda

Mrazivá předpověď: Do roku 2100 zmizí polovina ledovců na Zemi

Věda21.3.2023

Ultimativní Ultrafan

Věda17.3.2023

První jednomotorový vrtulník, který létá na 100 % udržitelné letecké palivo

Věda14.3.2023

Stabilní izotopy pomohly objasnit, jak rostlina obnovuje svou „kůži“

Věda10.3.2023

Věda mýtů zbavená: Zkrotíme kulový blesk?

Věda7.3.2023

Kometa ZTF mezi „nebeskými vozy“

Věda3.3.2023

Déjà vu: Fenomén falešných vzpomínek?

Věda28.2.2023

Revoluce v kriminalistice: Usednou kočky na lavici svědků?

Věda24.2.2023

Vzestup umělé inteligence: Skutečně roboti nahradí lidi?

Věda21.2.2023
Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Nenechte si ujít další zajímavé články

Rok s Věnečky Janeček: limitované edice, spolupráce s Hemingway Barem a narozeninový pop-up
iluxus.cz

Rok s Věnečky Janeček:...

Loni v dubnu otevřel v pražské Pštrossově ulici...
Nuselák: Most tanků i sebevrahů
epochaplus.cz

Nuselák: Most tanků i...

Původně tu má jezdit tramvaj, nakonec vyhraje...
Skončí nakonec herečka Obermaierová úplně sama?
nasehvezdy.cz

Skončí nakonec herečka...

JAROSLAVA OBERMAIEROVÁ...
Svědci UFO ihned po pozorování spatřili tři muže v černém
enigmaplus.cz

Svědci UFO ihned po pozorování...

Trojka je sice zhusta považována za šťastné číslo, ale...
Tak trochu jiné orloje
epochanacestach.cz

Tak trochu jiné orloje

Ten pražský na...
Štěstí v bráně do Jeseníků: Z čeho měli obyvatelé Bruntálu radost?
epochaplus.cz

Štěstí v bráně do Jeseníků: Z...

Většina obyvatel nejenom u nás by určitě označila...
Perla neomylně poznala, kde jí je potřeba
skutecnepribehy.cz

Perla neomylně poznala, kde...

Čtyři dny se ty dvě trmácely vlakem, od hranic je...
Češi pošlou do vesmíru SOVu
21stoleti.cz

Češi pošlou do vesmíru SOVu

V roce 2028 by měla na oběžnou dráhu Země...
Slavné muže bere Sára Rychlíková útokem!
nasehvezdy.cz

Slavné muže bere Sára...

Dlouho to vypadalo, že se...
Krůtí maso se zeleninovým salátem
tisicereceptu.cz

Krůtí maso se zeleninovým...

Bezchybná volba, pokud hubnete. Krůtí maso...
Masiv pod nohama
rezidenceonline.cz

Masiv pod nohama

Podlahová krytina z přírodního dřeva je prověřená...
Správná péče oddálí stárnutí pleti
panidomu.cz

Správná péče oddálí...

Když začíná pleť stárnout? Prý už brzy...