Věda

Pozor, kouše!

Pozor, kouše!

Láčkovice australská (Cephalotus follicularis) byla pro botaniku poprvé sbírána v roce 1801 a popsána byla v roce 1806. Jedná se o velmi atraktivní a vyhledávanou rostlinu.

Masožravá rostlina je jediným zástupcem z čeledi láčkovicovité (Cephalotaceae). Mezi přednosti této rostliny se kromě malého vzrůstu a nenáročného pěstování řadí i to, že její hlavní složku potravy tvoří mravenci.

Kdo byl jejím objevitelem?

Láčkovici měl v roce 1792 objevit francouzský botanik Jacques-Julien Houtou de Labillardiére (1755-1834). Ve svých záznamech popisoval, že při námořní výpravě obeplouval jihozápadní australské pobřeží a údajně vystoupil na pevnině v zátoce Esperance Bay, ale láčkovice se ve východním směru nevyskytuje dále než po zátoku Two People Bay, která je 320 km vzdálená. Jak k objevu došlo, není zřejmé.

Jediné, co se ví zcela jistě je, že láčkovice byla popsána roku 1806.

Láčkovice australská je jediný zástupce čeledi láčkovicovité z řádu šťavelotvaré vyšších dvouděložných rostlin. Řadí se mezi masožravé rostliny. Foto: Denis Barthel / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0-migrated

Kde se jí daří?

Vytrvalá rostlina menšího vzrůstu, jak už její název naznačuje, je endemitem Západní Austrálie. Zde v koloniích osidluje pobřežní pás dlouhý 400 km a široky 50 km. K vidění je zejména v oblasti města Albany, proto si vysloužila přezdívku „albánská láčkovka“.

Australské prostředí jí zajišťuje podmínky potřebné k životu – dostatek vlhkosti získávané z mlhy nebo rosy a potřebnou teplotu mezi 17 a 25 stupni Celsia, vyšší teploty by rostlina nesnášela moc dobře. Láčkovice upřednostňuje zejména chladnější teploty, nemá ráda přímé sluneční paprsky, proto jí vyhovuje spíše polostín.

Rostlině se daří ve vláknité rašelině nebo také v rašelině smíchané s pískem. Roste v trsech na trvale zamokřených místech, např. v sladkovodních mokřinách, zatopených příkopech či v jiných místech, která jí poskytnou dostatečnou vlhkost.

V zimních měsících láčkovice omezuje svůj růst a vytváří takové typy listů, které nejsou masožravé.

Láčkovice australská je vytrvalá drobná bylina o průměru listové růžice maximálně 10 cm. Foto: Tangopaso / Creative Commons / Self-published work

Není list jako list

V podzemí má rostlina krátký oddenek společně s nevelkým systémem kořenů. Na povrch pak vyrůstají krátké lodyhy, jež jsou zakončeny růžicí listů. Ze svých listových růžic, dosahujících průměru kolem 10 cm a vyrůstajících z rozvětveného oddenku, vytváří početné kolonie.

Její listy se v závislosti na daném ročním období dělí na dva typy – jedním z nich jsou řapíkaté typy s kopinatými listy s asimilační funkcí (proces látkové přeměny), které rostou během nepříznivých podmínek, tedy v období kratších dnů a nižších teplot.

Druhým typem listů, jsou láčky vakovitého tvaru, které jsou zpravidla dlouhé 5 cm.

V přírodě tvoří často kolonie a nezřídka roste pospolu s dalšími masožravými rostlinami – rosnatkami. Foto: Llez / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0

Zelený dravec

Rostlina není velikého vzrůstu – dorůstá maximálně do výšky kolem 20 až 30 cm. Její pasti, do kterých lapá potravu, se tvoří nejčastěji mezi jarem a podzimem. Na rostlině vyrůstá mnoho bílých šestičetných květů, jež jsou cizosprašné (množí se pohlavně).

Potravu rostlina naláká na nektar na vnitřní straně svých listů, živočich omámen sladkou tekutinou neprohlédne past a sklouzne přímo do hrdla láčkovice.

Ve spodní části láčky je tekutina obsahující trávicí enzymy a mikroorganismy, které tělo kořisti zcela rozloží.

Nad láčkou je nepohyblivé víčko s průsvitnými okénky, která slouží k dezorientaci hmyzu. Kořist je lákána nektarem, vylučovaným na vnitřním okraji obústí. Foto: AfroBrazilian / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0
(FOTO: Úvodní foto: Masterichoo / Creative Commons / Self-published work, Foto 1, 2, 3 a 4 – commons.wikimedia)

Více z Věda

Inovativní lék proti HIV

Věda19.10.2021

V liberecké zoo jsou prvně k vidění kriticky ohrožení gekoni modří

Věda15.10.2021

Zvířecí „lékaři“ odhalí nemoci dříve než laboratorní testy

Věda12.10.2021

Migrénu lidé tají, v práci ji neberou vážně

Věda8.10.2021

Australské ekosystémy v ohrožení

Věda5.10.2021

Technologie známá „z kriminálek“ odhalí zločince

Věda1.10.2021

V pravěku to bez „ostrých loktů“ nešlo

Věda24.9.2021

Špatný pitný režim může za únavu i zápach z úst

Věda21.9.2021

Virtuplex pomáhá rodinám s vážně nemocnými dětmi

Věda17.9.2021
Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Nenechte si ujít další zajímavé články

Opravdu zkrotila svého muže?
nasehvezdy.cz

Opravdu zkrotila svého muže?

Jak jen to tahle ženská...
Jehněčí kotlety s chřestem
tisicereceptu.cz

Jehněčí kotlety s chřestem

Suroviny 2 jehněčích kotletek (po 70 g) 1...
Pracovní kolotoč jí rozdělil rodinu
nasehvezdy.cz

Pracovní kolotoč jí...

Po mateřské zase zpět...
Kouzlo venkovského bydlení
rezidenceonline.cz

Kouzlo venkovského bydlení

Bydlení na předměstí se může ukázat jako velká...
Správně osvětlit byt je malá věda
panidomu.cz

Správně osvětlit byt je malá...

Naše psychika reaguje na světlo citlivěji, než si mnohdy...
Gurmánské toulky Španělskem
iluxus.cz

Gurmánské toulky Španělskem

Španělsko patří mezi nejdostupnější a...
Filmový unikát z ISS je dotočen: Ruský režisér hovoří o pokračování na Měsíci
21stoleti.cz

Filmový unikát z ISS je dotočen:...

Ruský snímek Výzva režiséra Klima Šipenka je konečně...
Záhada jménem zajdalen: Děsil kovboje ušák s parožím?
enigmaplus.cz

Záhada jménem zajdalen: Děsil...

Zajíc s parožím, který umí napodobit lidskou...
Seladon z kolonády
skutecnepribehy.cz

Seladon z kolonády

Do lázní jsem si vyrazila léčit...
Na kole i po svých: Užijte si na Východní Moravě podzim plný barevných zážitků
epochanacestach.cz

Na kole i po svých: Užijte si na...

Znáte jiné místo, kde...
Výzkumy Velké čínské zdi: Obranný prvek ležel 10 km daleko
epochaplus.cz

Výzkumy Velké čínské zdi:...

Při vykopávkách v újezdu Ťing-pien v čínském...
Costa Concordia: Velký malý Titanic
epochaplus.cz

Costa Concordia: Velký malý...

Costa Concordia, největší italská výletní loď, je na...