Věda

Pozor, kouše!

Pozor, kouše!

Láčkovice australská (Cephalotus follicularis) byla pro botaniku poprvé sbírána v roce 1801 a popsána byla v roce 1806. Jedná se o velmi atraktivní a vyhledávanou rostlinu.

Masožravá rostlina je jediným zástupcem z čeledi láčkovicovité (Cephalotaceae). Mezi přednosti této rostliny se kromě malého vzrůstu a nenáročného pěstování řadí i to, že její hlavní složku potravy tvoří mravenci.

Kdo byl jejím objevitelem?

Láčkovici měl v roce 1792 objevit francouzský botanik Jacques-Julien Houtou de Labillardiére (1755-1834). Ve svých záznamech popisoval, že při námořní výpravě obeplouval jihozápadní australské pobřeží a údajně vystoupil na pevnině v zátoce Esperance Bay, ale láčkovice se ve východním směru nevyskytuje dále než po zátoku Two People Bay, která je 320 km vzdálená. Jak k objevu došlo, není zřejmé.

Jediné, co se ví zcela jistě je, že láčkovice byla popsána roku 1806.

Láčkovice australská je jediný zástupce čeledi láčkovicovité z řádu šťavelotvaré vyšších dvouděložných rostlin. Řadí se mezi masožravé rostliny. Foto: Denis Barthel / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0-migrated

Kde se jí daří?

Vytrvalá rostlina menšího vzrůstu, jak už její název naznačuje, je endemitem Západní Austrálie. Zde v koloniích osidluje pobřežní pás dlouhý 400 km a široky 50 km. K vidění je zejména v oblasti města Albany, proto si vysloužila přezdívku „albánská láčkovka“.

Australské prostředí jí zajišťuje podmínky potřebné k životu – dostatek vlhkosti získávané z mlhy nebo rosy a potřebnou teplotu mezi 17 a 25 stupni Celsia, vyšší teploty by rostlina nesnášela moc dobře. Láčkovice upřednostňuje zejména chladnější teploty, nemá ráda přímé sluneční paprsky, proto jí vyhovuje spíše polostín.

Rostlině se daří ve vláknité rašelině nebo také v rašelině smíchané s pískem. Roste v trsech na trvale zamokřených místech, např. v sladkovodních mokřinách, zatopených příkopech či v jiných místech, která jí poskytnou dostatečnou vlhkost.

V zimních měsících láčkovice omezuje svůj růst a vytváří takové typy listů, které nejsou masožravé.

Láčkovice australská je vytrvalá drobná bylina o průměru listové růžice maximálně 10 cm. Foto: Tangopaso / Creative Commons / Self-published work

Není list jako list

V podzemí má rostlina krátký oddenek společně s nevelkým systémem kořenů. Na povrch pak vyrůstají krátké lodyhy, jež jsou zakončeny růžicí listů. Ze svých listových růžic, dosahujících průměru kolem 10 cm a vyrůstajících z rozvětveného oddenku, vytváří početné kolonie.

Její listy se v závislosti na daném ročním období dělí na dva typy – jedním z nich jsou řapíkaté typy s kopinatými listy s asimilační funkcí (proces látkové přeměny), které rostou během nepříznivých podmínek, tedy v období kratších dnů a nižších teplot.

Druhým typem listů, jsou láčky vakovitého tvaru, které jsou zpravidla dlouhé 5 cm.

V přírodě tvoří často kolonie a nezřídka roste pospolu s dalšími masožravými rostlinami – rosnatkami. Foto: Llez / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0

Zelený dravec

Rostlina není velikého vzrůstu – dorůstá maximálně do výšky kolem 20 až 30 cm. Její pasti, do kterých lapá potravu, se tvoří nejčastěji mezi jarem a podzimem. Na rostlině vyrůstá mnoho bílých šestičetných květů, jež jsou cizosprašné (množí se pohlavně).

Potravu rostlina naláká na nektar na vnitřní straně svých listů, živočich omámen sladkou tekutinou neprohlédne past a sklouzne přímo do hrdla láčkovice.

Ve spodní části láčky je tekutina obsahující trávicí enzymy a mikroorganismy, které tělo kořisti zcela rozloží.

Nad láčkou je nepohyblivé víčko s průsvitnými okénky, která slouží k dezorientaci hmyzu. Kořist je lákána nektarem, vylučovaným na vnitřním okraji obústí. Foto: AfroBrazilian / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0
(FOTO: Úvodní foto: Masterichoo / Creative Commons / Self-published work, Foto 1, 2, 3 a 4 – commons.wikimedia)

Více z Věda

Prodloužený víkend v Česku může uspokojit každého

Věda17.5.2022

Klíšťová encefalitida aneb Kousnutím to nekončí

Věda13.5.2022

Plastová stavebnice v plicích

Věda10.5.2022

Kam vedla cesta Avarů?

Věda6.5.2022

Raketě hrozí střet s Měsícem

Věda29.4.2022

Největší a přesto zranitelní

Věda26.4.2022

Lidské tělo jako touchpad

Věda22.4.2022

Stromy čekají na objevení

Věda19.4.2022

Kouření z generace na generaci

Věda12.4.2022
Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Nenechte si ujít další zajímavé články

„Orchid House“ Jamese Bonda
rezidenceonline.cz

„Orchid House“ Jamese Bonda

Variace na thajské téma, tak by bylo možné...
VIDEO: Poslechněte si, jak zní supermasivní černá díra
enigmaplus.cz

VIDEO: Poslechněte si, jak zní...

O tom, že každé vesmírné těleso má svůj charakteristický...
MIKULOVSKÉ TAJE A KRÁSY: OBEJDETE JE I PĚŠKY
epochanacestach.cz

MIKULOVSKÉ TAJE A KRÁSY:...

Město Mikulov je ideálním...
Komu nakonec skončí herečka v posteli?
nasehvezdy.cz

Komu nakonec skončí herečka...

Hvězda 1. MISE SÁRA...
33 hodinek Frederique Constant oslavující 33 let svobody
iluxus.cz

33 hodinek Frederique...

Ženevská hodinářská manufaktura Frederique Constant...
Trumanův syndrom: Žiji si svou reality show!
epochaplus.cz

Trumanův syndrom: Žiji si...

Ráno vstanete a hned na nás míří...
Vydrží mu manželství s mladou kráskou?
nasehvezdy.cz

Vydrží mu manželství...

Před necelými sedmi lety se...
Pikantní kuřecí křidélka
tisicereceptu.cz

Pikantní kuřecí křidélka

Suroviny na 4 porce 1 kg kuřecích křídel 2 lžíce worcesterové...
Trable na Marsu: Tamnímu vrtulníčku Ingenuity zvoní hrana
21stoleti.cz

Trable na Marsu: Tamnímu...

NASA hlásí jisté potíže s marsovským...
Můj syn mi zachránil život
skutecnepribehy.cz

Můj syn mi zachránil život

Díky svému hodnému a velkorysému...
Aby se kočce u vás opravdu líbilo
panidomu.cz

Aby se kočce u vás opravdu...

Zbožňuje pohodlí a teplo. Potřebuje přehled a...
Vzácná ambra: Za poklad z břicha vorvaňů se platí miliony
epochaplus.cz

Vzácná ambra: Za poklad z...

Pokud byste ji na sebe nanesli v čerstvém...