Věda

Pozor, kouše!

Pozor, kouše!

Láčkovice australská (Cephalotus follicularis) byla pro botaniku poprvé sbírána v roce 1801 a popsána byla v roce 1806. Jedná se o velmi atraktivní a vyhledávanou rostlinu.

Masožravá rostlina je jediným zástupcem z čeledi láčkovicovité (Cephalotaceae). Mezi přednosti této rostliny se kromě malého vzrůstu a nenáročného pěstování řadí i to, že její hlavní složku potravy tvoří mravenci.

Kdo byl jejím objevitelem?

Láčkovici měl v roce 1792 objevit francouzský botanik Jacques-Julien Houtou de Labillardiére (1755-1834). Ve svých záznamech popisoval, že při námořní výpravě obeplouval jihozápadní australské pobřeží a údajně vystoupil na pevnině v zátoce Esperance Bay, ale láčkovice se ve východním směru nevyskytuje dále než po zátoku Two People Bay, která je 320 km vzdálená. Jak k objevu došlo, není zřejmé.

Jediné, co se ví zcela jistě je, že láčkovice byla popsána roku 1806.

Láčkovice australská je jediný zástupce čeledi láčkovicovité z řádu šťavelotvaré vyšších dvouděložných rostlin. Řadí se mezi masožravé rostliny. Foto: Denis Barthel / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0-migrated

Kde se jí daří?

Vytrvalá rostlina menšího vzrůstu, jak už její název naznačuje, je endemitem Západní Austrálie. Zde v koloniích osidluje pobřežní pás dlouhý 400 km a široky 50 km. K vidění je zejména v oblasti města Albany, proto si vysloužila přezdívku „albánská láčkovka“.

Australské prostředí jí zajišťuje podmínky potřebné k životu – dostatek vlhkosti získávané z mlhy nebo rosy a potřebnou teplotu mezi 17 a 25 stupni Celsia, vyšší teploty by rostlina nesnášela moc dobře. Láčkovice upřednostňuje zejména chladnější teploty, nemá ráda přímé sluneční paprsky, proto jí vyhovuje spíše polostín.

Rostlině se daří ve vláknité rašelině nebo také v rašelině smíchané s pískem. Roste v trsech na trvale zamokřených místech, např. v sladkovodních mokřinách, zatopených příkopech či v jiných místech, která jí poskytnou dostatečnou vlhkost.

V zimních měsících láčkovice omezuje svůj růst a vytváří takové typy listů, které nejsou masožravé.

Láčkovice australská je vytrvalá drobná bylina o průměru listové růžice maximálně 10 cm. Foto: Tangopaso / Creative Commons / Self-published work

Není list jako list

V podzemí má rostlina krátký oddenek společně s nevelkým systémem kořenů. Na povrch pak vyrůstají krátké lodyhy, jež jsou zakončeny růžicí listů. Ze svých listových růžic, dosahujících průměru kolem 10 cm a vyrůstajících z rozvětveného oddenku, vytváří početné kolonie.

Její listy se v závislosti na daném ročním období dělí na dva typy – jedním z nich jsou řapíkaté typy s kopinatými listy s asimilační funkcí (proces látkové přeměny), které rostou během nepříznivých podmínek, tedy v období kratších dnů a nižších teplot.

Druhým typem listů, jsou láčky vakovitého tvaru, které jsou zpravidla dlouhé 5 cm.

V přírodě tvoří často kolonie a nezřídka roste pospolu s dalšími masožravými rostlinami – rosnatkami. Foto: Llez / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0

Zelený dravec

Rostlina není velikého vzrůstu – dorůstá maximálně do výšky kolem 20 až 30 cm. Její pasti, do kterých lapá potravu, se tvoří nejčastěji mezi jarem a podzimem. Na rostlině vyrůstá mnoho bílých šestičetných květů, jež jsou cizosprašné (množí se pohlavně).

Potravu rostlina naláká na nektar na vnitřní straně svých listů, živočich omámen sladkou tekutinou neprohlédne past a sklouzne přímo do hrdla láčkovice.

Ve spodní části láčky je tekutina obsahující trávicí enzymy a mikroorganismy, které tělo kořisti zcela rozloží.

Nad láčkou je nepohyblivé víčko s průsvitnými okénky, která slouží k dezorientaci hmyzu. Kořist je lákána nektarem, vylučovaným na vnitřním okraji obústí. Foto: AfroBrazilian / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0
(FOTO: Úvodní foto: Masterichoo / Creative Commons / Self-published work, Foto 1, 2, 3 a 4 – commons.wikimedia)

Více z Věda

V liberecké zoo mají mladé

Věda27.7.2021

Pozor na „doktora Googla“, varují lékaři

Věda23.7.2021

Počet lidí s chronickým onemocněním jater roste

Věda20.7.2021

Praktici opět dostali méně vakcín, než jim stát slíbil

Věda16.7.2021

Sluneční králové pokračují

Věda13.7.2021

Nemocného žloutenkou typu B nemusíte na první pohled poznat

Věda9.7.2021

Pozor na to, čím se líčíte

Věda2.7.2021

V liberecké zoo se narodil pásovec kulovitý

Věda29.6.2021

Nová technologie v léčbě Parkinsonovy nemoci

Věda25.6.2021
Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Nenechte si ujít další zajímavé články

O co Bára s Denisou spolu stále soupeří?
nasehvezdy.cz

O co Bára s Denisou spolu...

Seriál Slunečná působí jako...
Rubens představuje Luční pěnu
iluxus.cz

Rubens představuje Luční pěnu

Základ novinky tvoří luxusní olej lisovaný ze semen...
Svatý Jan pod Skalou: Po stopách zbožného poustevníka
epochanacestach.cz

Svatý Jan pod Skalou: Po...

Jedno z nejkrásnějších...
Zdravý styl: Co dělat, aby vám to pálilo?
panidomu.cz

Zdravý styl: Co dělat, aby...

Žádná zázračná dieta pro geniální mozek nebo bezchybnou...
Proč „zanikne“ podmokelský poklad?
epochaplus.cz

Proč „zanikne“ podmokelský...

Píše se rok 1771 a české země sužují...
Lasagne s červenou čočkou a žampiony
tisicereceptu.cz

Lasagne s červenou čočkou a...

Rychlý lehký pokrm, který zvládnete...
Pěšky kolem světa za 13 let!
epochaplus.cz

Pěšky kolem světa za 13 let!

Letadlem je možné obletět planetu zhruba...
Jak jsem se vzdala svého bláznivého snu?
skutecnepribehy.cz

Jak jsem se vzdala svého...

Celé dětství jsem toužila...
Najde si vášnivého milence?
nasehvezdy.cz

Najde si vášnivého milence?

Slovenská herečka Soňa...
Jak fascinující může být pracovní místo
rezidenceonline.cz

Jak fascinující může být...

Ippolito Fleitz Group má za sebou řadu...
Tajemný Ludvík XIV. Útočili teroristé Francie na Prahu?
enigmaplus.cz

Tajemný Ludvík XIV. Útočili...

Troufalý akt státního terorismu, do kterého...
Facebook a spol.: Algoritmy světem vládnou
21stoleti.cz

Facebook a spol.: Algoritmy...

Facebook, Instagram, Twitter, Tik Tok, YouTube,...