Kostru muže, která byla nalezena v roce 1996 ve státě Washington, od začátku obklopovalo více otázek, než u jiných podobných nálezů. Klidnému spánku archeologů nepřidaly ani dlouholeté právní spory s původními obyvateli. Spletitý příběh Muže z Kennewicku nicméně konečně dospěl k závěru.
Na konci července roku 1996 spatřili na břehu řeky Columbia v americkém městě Kennewick dva kolemjdoucí lidskou lebku. K nálezu byla ihned přivolána místní policie. Ale již po zběžném ohledání policisté usoudili, že ostatky nejsou moderní a případ převzali archeologové a antropologové.
Tým v čele s doktorem Jamesem Chattersem postupně odkryl téměř kompletní lidskou kostru. Na základě zběžné analýzy byli vědci schopni určit, že jde o dospělého muže, který zemřel ve věku kolem 40 let. Vysoký byl asi 170–176 centimetrů a za života vykonával těžkou fyzickou aktivitu. Z kostry byl také odebrán vzorek pro radiokarbonové datování. K překvapení všech zúčastněných se ukázalo, že muž v Americe žil a zemřel před 8900–9000 lety.
Výsledky datování se rychle dostaly k uším široké veřejnosti, včetně několika kmenů původních obyvatel, a problém byl na světě.
Na předky nám nesahejte
Ve Spojených státech amerických platí zákony na ochranu indiánských pohřebišť. Podle těchto dokumentů mají původní kmeny právo na všechny archeologické nálezy pocházející z předkolumbovského období.
Indiáni jsou přesvědčeni, že všechny ostatky a artefakty z dob předcházejících španělské kolonizaci, patří jejich předkům, a je tedy potřeba s nimi naložit podle rituálů a tradic. Vědecké zkoumání navíc původní obyvatelé považují za zbytečné, nebo dokonce neuctivé. Argument, že historické kostry vědcům slouží k lepšímu pochopení minulosti, je pro indiány bezvýznamný.
Kmeny jsou totiž přesvědčeny, že jejich předkové zemi obývali od počátku časů. Svou historii navíc znají z mýtů a vědecké informace jsou tak pro ně naprosto zbytečné.
Zákony na ochranu indiánských pohřebišť bývají často kritizovány. Velké množství archeologických nálezů totiž kvůli tomuto dokumentu přichází vniveč a expertům unikají cenné informace. Na druhou stranu je třeba brát ohled na víru původních obyvatel, jejich zvyky a minulost.
Ale snaha vyhovět oběma stranám má za následky velké množství soudních sporů. Nejznámějším z nich byl právě případ Muže z Kennewicku.
Kosti muže putují do laboratoří
První důkladnou analýzu ostatků nalezených na břehu řeky Columbia provedl James Chatters. Kosti dospělého muže byly popsány jako europoidní s absencí znaků typických pro původní obyvatele Ameriky.
Vzhledové rekonstrukce muže tedy zobrazovaly bělocha s evropskými rysy. Na základě této analýzy bylo v již probíhajícím soudním sporu mezi vědci a indiány rozhodnuto ve prospěch archeologů. Kosti údajně nepatřily předkovi původních obyvatel, ale někomu, kdo přišel ještě dříve než oni. Ovšem indiáni se nevzdali a spor se táhnul dál, vědci však získali čas na podrobné studium historických kostí.
Již na začátku 21. století proběhl pokus o odebrání DNA. Jenže metody umožňující analýzu pravěkého genomu ještě nebyly na takové úrovni, aby se přečíst DNA podařilo. I když experti nedokázali rozluštit zamotané chromozomy Muže z Kennewicku, zjistili o něm mnoho jiných zajímavých informací.
Vědecké studie promlouvají
Po dobu soudního sporu byly ostatky umístěny v americkém Burke Museum při Univerzitě ve Washingtonu. Zde byly kosti prozkoumány několika odbornými týmy. Díky pečlivému zraku antropologů se například podařilo objevit v pánevní kosti muže kamenný hrot dlouhý téměř 8 centimetrů. Zbraň byla obrostlá novou kostní tkání, což znamená, že se zranění minimálně zčásti zahojilo.
Kromě hrotu v pánvi experti také dokázali zjistit, že Muž z Kennewicku byl pravák. Svalové úpony na pravé paži byly totiž mnohem vyvinutější, než na druhé končetině. Dalším zajímavým objevem byly také známky artritidy v levém lokti a obou kolenou nebo zhojená zlomenina žebra. Na základě polohy na zádech, ve které byl muž uložen, se také antropologové domnívají, že byl náležitě pohřben. Jeho ostatky odpočívaly v hrobě, dokud je neodhalila půdní eroze.
DNA odhaluje pravdu!
I když výzkumy ostatků odhalily mnoho zajímavého, otázka původu muže stále visela ve vzduchu. Původní kmeny se po prvotním soudním neúspěchu nedaly odradit a neustále trvaly na svém, že mají vědci v rukou jejich dávného předka.
Protože tehdy dostupné metody analýzy DNA selhaly, snažili se vědci na otázku, odkud Muž z Kennewicku přišel, zodpovědět pomocí jiných postupů. S ostatky porovnali kosti 18 moderních populací. I když ze srovnání nevyšla žádná shoda, přece jen se podařilo najít podobné rysy mezi tajemnou kostrou a tělesnými proporcemi Polynésanů a japonských Ainů. Vědci tedy měli v ruce další nepřímý důkaz, že v depozitáři Burke Museum neleží jeden z původních obyvatel Ameriky. Ale definitivně původ ostatků rozsekla až analýza genetického materiálu.
V roce 2013 už konečně metody genetiky pokročily natolik, že se archeologům podařilo přečíst informace, které kosti odmítaly vydat 17 let. Analýzu DNA provedli vědci z dánské Univerzity v Kodani. Výsledky konečně prozradily, že Muž z Kennewicku navzdory předchozím dohadům příbuzný současných indiánů byl.
Pohřeb s indiánskými písněmi
Z pětice kmenů, které si na příbuzenství dělaly nárok, byli vzorky DNA ochotni darovat jen lidé z kmene Colville. Z tohoto důvodu se také právě tito indiáni ukázali jako nejbližší příbuzní Muže z Kennewicku.
Na základě výsledků analýzy DNA tedy soud rozhodnul, že ostatky člověka, který byl tak dlouho předmětem sporů, budou indiánům vráceny. Rozhodnutí podepsal v prosinci loňského roku tehdejší prezident USA Barack Obama.
Potěšení indiáni si krabice s kostmi svého předka vyzvedli 17. února 2017. Následující den ráno byl muž za účasti 200 členů kmene Colville, Yakama, Nez Perce, Wanapum a Umatilla pohřben.
Po skončení obřadu indiáni informovali, že pohřeb provázely tradiční rituály a písně. Ceremoniálu, který se odehrál na tajném místě, se totiž mohli zúčastnit jen příslušníci pětice kmenů a nikdo jiný. Nyní tedy Muž z Kennewicku po více než 20 letech opět odpočívá v posvátné půdě svých předků a za příběhem mohou indiáni i archeologové udělat konečně tečku.
Facebook
Twitter
RSS