Mají v severním Walesu svoji vlastní verzi lochneské příšery? Od 20. let 20. století se množí svědectví o jejím výskytu ve zdejším ledovcovém jezeře Bala. Někteří ji přirovnávají k malému dinosaurovi, jiní k přerostlému krokodýlovi. Je Teggie, jak se tvoru přezdívá, přeživším pravěkým druhem, dosud neobjeveným zvířetem, nebo něčím úplně jiným?
V roce 1995 přiláká záhada jezera Bala do velšského hrabství Gwynedd tým japonských dokumentaristů. Tři dny zde s miniaturní ponorkou pročesávají celou vodní plochu, leč bezvýsledně. Znamená to, že v Llyn Tegid, jak zní název jezera, nic neobvyklého není? S takovým závěrem si na místní nepřijdete.
Dowie Bowen býval jeho hospodářem a tvrdí, že příšeru zvanou Teggie viděl v roce 1972 na vlastní oči! „Stál jsem na břehu a kochal se při pozorování hladiny. Najednou jsem si všimnul, jak se ke mně něco blíží. Bylo to dlouhé asi 2,5 metru a nejvíc ze všeho mi to připomínalo krokodýla. Hlavu a zadní část to mělo zhruba 10 cm nad vodou,“ vzpomíná Bowen.
Stvoření však zmizí rychleji, než si jej stihne víc prohlédnout.
Co tehdy hospodář spatřil?
Ideální skrýš?
Jezero Bala je dlouhé 6 km a na šířku má necelý 1 km. Ponořit se v něm dá až do hloubky 42 m, takže prostoru pro život mimo lidské povědomí by Teggie nabízelo spoustu. Naději, že by zde opravdu mohl mít domov prehistorický tvor, dodává kryptozoologům jedna zajímavá skutečnost. Bala je totiž jediným místem na světě, kde se již od pradávna vyskytuje gwyniad, vzácný druh lososovité ryby.
Přesto se odborníkům zdá spíše nepravděpodobné, že by se drsným přírodním podmínkám severního Walesu dokázal přizpůsobit krokodýl. Nabízí se ale ještě jiná varianta – Teggie může být gigantickou štikou!
Naznačují to i některá novodobá svědectví…
Rybí obr
S údaji o nejdelší dosud chycené štice je to složité, čísla se různí, ale mezi favority pro pozici rekordmana najdete i Čecha Lukáše Matějku, jehož úlovek (který poté zase pustí zpět do vody – pozn. red.) z roku 2019 měří 133 cm a váží skoro 30 kg! Existují i zmínky o štice ještě o 10 cm delší.
Jenže oba tyto výstavní kusy by byly hotovými trpaslíky v porovnání s tím, co prý v jezeře Bala spatří irský rybář Colin M.! Ten do severního Walesu přijíždí roku 2015 i se ženou a dětmi užít si přírody. U jezera si půjčuje kajak, často si jen tak neslyšně klouže po klidné hladině. Jenže jednou takhle při návratu k pobřeží spatří něco, o čem je naprosto přesvědčený, že je to štika.
Respektive hotový obr mezi štikami – na délku má mít skoro 3 metry! Tedy dvojnásobek oproti oficiálním rekordům. Colin později svůj zážitek vypráví bez jakékoliv snahy o vytvoření senzace, navíc – jelikož jde o zkušeného rybáře –, nebere jeho svědectví nikdo na lehkou váhu.
Je právě obrovská štika zdrojem legend o velšském jezerním monstru?
Válečné dědictví?
Existuje ještě třetí teorie o tom, co může být Teggie zač. Její počátek sahá až do období 1. světové války. Tehdy mají u jezera Bala probíhat utajené snahy britské armády o vycvičení tuleňů! Cílem je údajně opásání ploutvonožců výbušinami tak, aby pak v moři dokázali při sebevražedném útoku vyhodit do vzduchu nepřátelské lodě.
Jenže trénink se vůbec nedaří, a tak nakonec Britové od smělého úmyslu upouštějí. Proto se věří, že záhadní tvorové pozorovaní na jezeře v průběhu let by ve skutečnosti mohli být prapotomky zmíněných tuleňů, kteří tu byli ponecháni svému osudu!
Žádné jasné odpovědi tedy prozatím nemáme, ale věřme, že jednou tajemství jezera Bala přijdeme na kloub…
Facebook
Twitter
RSS