Věda

Proč se krtkům v zimě zmenšuje hlava?

Proč se krtkům v zimě zmenšuje hlava?

„Zmenši tělo, budeš míň hladovět!“ Pod tímto heslem se snaží přečkat zimu krtci. Zimní spánek si totiž nemohou dovolit, brání tomu jejich metabolismus, který patří mezi vůbec nejaktivnější mezi savci. A tak šetří energií na provoz těla tím, že zmenšují své mozky a lebky.

Jejich hlavy jsou v zimních měsících v průměru o 11 % menší než v létě. Nezůstane jim to, na jaře opět dorostou. Na rozdíl od lidí mají lebeční kosti i mozek krtka vysokou schopnost regenerace, a to i u dospělých jedinců. Mezi zvířaty ovšem úplným unikátem nejsou, stejnou metodu využívají i další druhy.

Už v polovině 20. století tuto schopnost popsal polský biolog August Dehnel, když si všiml, že se celé tělíčko rejsků se v zimě nápadně zmenšuje. Po něm se také tento jev nazývá Dehnelův fenomén.

Se zimou bojuje krtek svérázným způsobem. FOTO: Didier Descouens / Creative Commons / CC BY-SA 4.0

Neúnavný apetit

Rejsek má k zimnímu zmenšení stejný důvod jako krtek. Jeho vysoce výkonný metabolismus ho nutí neustále shánět potravu. Denně musí zkonzumovat porci, která odpovídá 80 % až 90 % jeho tělesné váhy. Jenže při svém jídelníčku postaveném na hmyzu má v zimě problém. A ten řeší zmenšením.

Měřením odchycených rejsků biologové zjistili, že rozměry jejich lebky klesnou asi o 15 % procent, ale mozku jakožto vysoce energetického orgánu až dvojnásobně o 20 až 30 %. Zmenší se i orgány a páteř, tím celková hmotnost.

Na jaře, když přibyde potravy, začne rejsek své tělo obnovovat, ale disproporčně. Lebka doroste jen asi o 10%, naproti tomu zbytek tělo až o 80 %. Důvod zatím není zcela jasný, ale roli bude nejspíš hrát krátký životní cyklus rejska, který se dožívá jen asi 14 měsíců. Další zima ho už tedy nečeká – na rozdíl od krtka, jehož obvyklá délka života je 6 let.

Zima, nebo nedostatek potravy?

V Institutu Maxe Plancka pro behaviorální biologii v Kostnici ale vědce zajímalo, co přesně Dehnelův fenomén u zvířat vyvolává. Je to hlad, nebo nízké teploty? Co vlastně vede k úžasnému mechanismu zmenšování a opětovnému zvětšování těla?

Odpověď na tuto otázku by totiž mohla pomoci přijít mu na kloub a využít ho v lidské medicíně. Vybrali si dva druhy zažívající období snížené dostupnosti potravy ve zcela odlišných podmínkách – u krtka evropského v zimě a krtka iberského následkem extrémního horka a sucha léta.

Vědci analyzovali jejich lebky z muzejních sbírek, kde byla zvířata uhynulá v různých obdobích roku. A skutečně narazili na rozdíly. Krtek evropský zmenšoval svoji lebku na zimu v průměru o 11 %. Lebky krtka iberského se naproti tomu nijak neměnily, zůstávaly stejné během celého roku.

Rozhodující vliv, který tato zvířata nutí omezit výdej energie, tedy nebude nedostatek potravy, ale spíš chlad.

Krtek evropský zmenšuje svou lebku na zimu asi o 11 %. FOTO: Didier Descouens / Creative Commons / CC BY-SA 4.0

Potenciál je velký

Další zkoumání Dehnelova fenoménu je pro medicínu nesmírně lákavé. U člověka, jako u většiny savců, má mozek a lebka v dospělosti jen velmi omezené schopnosti regenerace. Rozluštění biologických a genetických mechanismů, které umožňují krtkům, rejskům nebo lasicím zmenšovat a pak zase nechat dorůstat mozek a lebku, má obrovský potenciál pro léčbu nemocí jako je Alzheimerova choroba a osteoporóza.

(Úvodní foto: FOTO: Kenneth Catania / Creative Commons / CC BY-SA 3.0)

Více z Věda

Průměrné emise CO2 nových automobilů v roce 2023 v Česku nepatrně klesly. Premiantem je Citroën

Věda1.3.2024

Špičkoví vědci pomohou Česku s obnovitelnou energií

Věda27.2.2024

Zelený makak z Číny: O krok blíž k primátím chimérám

Věda23.2.2024

Pravá podoba dinosaurů: Jak opravdu vypadali a proč jsou klasické ještěří představy mylné?

Věda20.2.2024

Výzkumníci z FEL ČVUT vyvinuli unikátní systém: Pomocí umělé inteligence detekuje střelbu i typ zbraně

Věda16.2.2024

Dávní primáti se zřejmě živili převážně ovocem

Věda13.2.2024

Musí zvýšená hladina CRP znamenat léčbu antibiotiky? Rozhodně ne…

Věda9.2.2024

Náhrada srdeční chlopně a za pár dní doma. Realita, která funguje už 15 let

Věda6.2.2024

První rostlina, která bude pěstována na Marsu

Věda2.2.2024
Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Nenechte si ujít další zajímavé články

Psychika v ohrožení: Poruchy příjmu potravy aneb když duše trápí tělo
epochaplus.cz

Psychika v ohrožení: Poruchy...

Mentální anorexie, bulimie a záchvatovité přejídání...
Přišla legendární herečka o další miliony?
nasehvezdy.cz

Přišla legendární herečka...

Jednou se už napálila a...
Jak jsem mohla být tak naivní!
skutecnepribehy.cz

Jak jsem mohla být tak naivní!

Neviděla jsem, co bylo zřejmé na první pohled....
Junghans kombinuje klasický design hodinek s moderním ležérním stylem
iluxus.cz

Junghans kombinuje klasický...

Tyto hodinky nedělají kompromisy: nové...
Domácí piškotová roláda
tisicereceptu.cz

Domácí piškotová roláda

Než nanesete na těsto krém, potřete ho...
Mohou se lidé s poruchou osobnosti naučit cítit empatii?
21stoleti.cz

Mohou se lidé s poruchou...

Poznat člověka s poruchou osobnosti, tak zvaného...
Neviditelná rezidence uprostřed skal
rezidenceonline.cz

Neviditelná rezidence...

Aby byl dům atraktivní, nemusí nutně svoji přitažlivost...
Kraj Vysočina: Hvězdné území hejkala a Karafiátových broučků
epochanacestach.cz

Kraj Vysočina: Hvězdné území...

Zvlněné kopce Českomoravské vrchoviny okouzlují v každém...
Bude z ní rozvedená samoživitelka? Partner má prý obavy
nasehvezdy.cz

Bude z ní rozvedená...

Hvězda seriálu Malá...
Na papežský stolec údajně usedla žena
epochaplus.cz

Na papežský stolec údajně...

V 11. století dojde k jednomu z největších...
Stojí kolem nás vraždící mosty?
enigmaplus.cz

Stojí kolem nás vraždící...

Český záhadolog Ivan Mackerle tvrdil, že na...
Provětrejte peřiny
panidomu.cz

Provětrejte peřiny

Přikrývky, polštáře používáme každý den, a tak si...