Předseda Nejvyššího soudu si odkašle a upře zrak na senátora Rosse. „Pane senátore, jak se vyslovíte?“ řekne, „je obviněný Andrew Johnson vinen hrubým přečinem, jak je žalováno podle tohoto článku?“ Všichni mlčí. Zraky všech přítomných jsou upřeny na nového senátora z Kansasu…

Po tragickém skonu Abrahama Lincolna usedá do amerického prezidentského křesla demokrat Andrew Johnson.

Zkušený státník se po vzoru svého předchůdce snaží usmířit nedávno poražené státy Jihu se zbytkem USA. Nemá ale lehký úkol.

Válka zanechala mezi oběma znesvářenými tábory hluboké šrámy a bude trvat ještě hodně dlouhou dobu, než všechny utrpěné křivdy upadnou v zapomnění. Johnsonova umírněná politika vůči Jižanům se brzy začne protivit severským radikálům.

„Je to neschopný zrádce, který plive na naše mrtvé bratry,“ myslí si někteří republikáni a veřejně brojí proti prezidentovi…

Lži a intriky

Napětí vyvrcholí v roce 1867, kdy si radikálové začnou hledat reálnou záminku k Johnsonově sesazení.

Přijmou zákon, jenž prezidentu zakazuje bez souhlasu Kongresu propouštět některé vysoké vládní úředníky, a když Johnson nucen okolnostmi odvolá ministra války Edwina Stantona, okamžitě se vysloví pro jeho odsouzení a odvolání z funkce.

Celá akce je spuštěna v únoru 1868 s obžalobou, že se prezident dopustil uzurpování zákona, korupčního využívání práva veta, maření voleb a dalších prohřešků, a to bez jediného důkazu o zneužití moci!

Politické aktivity se nevzdá

Napětí v soudní síni by se dalo krájet. Republikáni jsou jako na trní. K odvolání prezidenta je totiž zapotřebí minimálně 36 z 54 hlasů.

35 senátorů se již vyslovilo pro Johnsonovu vinu, záleží tedy na verdiktu posledního hlasujícího muže, a tím je republikán Edmund Ross z Kansasu, který je známý coby prezidentův zatvrzelý odpůrce.

O to větší je šok a zklamání většiny přítomných, když z jeho úst zazní překvapivé slovo: „Nevinen!“ Ross si patrně uvědomil, co by Johnsonův pád znamenal pro americkou demokracii, překonal osobní zášť a řídil se zdravým rozumem.

Andrew Johnson tak ubrání svoji funkci o jediný hlas a zůstane v ní až do řádných voleb na podzim 1868.

(Foto: wikipedia.org, shutterstock.com)