Prokletá vesnice Trasmoz: Řádily v ní čarodějnice?

Plameny rychle stravují připravenou hranici. Ve strašlivých bolestech na ní umírá domnělá čarodějnice. Jde o obyvatelku odbojné španělské vesnice Trasmoz.

Podle církevních hodnostářů v ní řádí nekromanti, probíhají satanské obřady i čarodějnické sabaty. Je tomu tak? A je pravda, že obec byla prokleta se souhlasem samotného papeže?

Na vrcholku kopce se tyčí zřícenina hradu a pod ní několik nuzných bílých stavení. V horské vesnici Trasmoz v severovýchodním Španělsku dnes žije jen necelá stovka obyvatel. Přesto poutá pozornost médií a láká davy turistů.

„Obec kdysi vzkvétala a prosperovala. V období pozdního středověku ji obývalo podle odhadů přes 10 tisíc lidí,“ uvádí publicistka Ašifa Kassamová.

Z tepajícího města na úpatí Monkajského pohoří, v němž vedle sebe v relativním klidu žili křesťané, židé a Arabové, je ale nyní osada duchů. Došlo k pádu Trasmozu proto, že se část místních paktovala s ďáblem?

Ve středověku se do obce údajně slétaly ježibaby na košťatech.

Vyloučení z církve

Opat z kláštera Verula, jenž se nachází nedaleko Trasmozu, sedí ve své pracovně a přemýšlí. Od několika obyvatel regionu zaslechl zvěsti o tom, že v nově postaveném hradu se dějí nepatřičnosti. „V noci se odtamtud line světlo a podivné zvuky,“ vypoví svědci.

Klášter je zrovna s obyvateli Trasmozu na kordy. Lidé totiž v oblasti kácejí dřevo a používají ho k topení. Lesy ovšem patří konventu a proto jim to opat zakáže. Obyvatelé si s tím hlavu moc nelámou a v kácení pokračují.

Opat se navíc doslechne, že se v hradu údajně konají čarodějnické sabaty. Na arcibiskupovi si proto roku 1252 vymůže, aby město exkomunikoval. A tak i stane. Trasmoz je vyloučen z katolické církve.

Trasmoz v létě nově láká na čarodějnický festival.

Procesy s kacíři

Verulský opat přistoupí k oltáři a černým závojem na něm zakryje kříž. Pak začne přeříkávat žalm 108 a při každém verši zazvoní na zvonek. „S Bohem statečně si povedeme, on rozšlape naše protivníky!“ vykřikne v roce 1511 na závěr svého vystoupení.

Trasmoz má tehdy děsivou pověst. Údajně v něm žijí jak čarodějnice, tak nekromanti a často zde probíhají temné rituály. Představený verulského kláštera proto se svolením papeže Julia II. (1443–1513) obec prokleje.

Navíc se v ní rozjedou procesy s domnělými kacíři. Poslední se odehraje v roce 1860, kdy je Joaquina Sánchezová (†1860) jakožto čarodějnice shozena ze strmého svahu.

V osadě žil i Manuel Corominas, vynálezce, který získal patent na vylepšený mop.

Ničivý požár

Z trasmozského hradu šlehají vysoké plameny. Nedlouho poté, co je město prokleto, v něm dojde k tragédii. Honosné sídlo zachvátí požár a z velké části ho zničí. Kdysi vzkvétající město čelí odlivu obyvatel a postupně se mění v malou bezvýznamnou osadu.

Skutečně si v ní kdysi dávaly dostaveníčko temné síly? Pravděpodobně ne. „Správci hradu používali místo ke kování falešných mincí. Aby podezřelé zvuky, vycházející v noci ze sídla, nějak vysvětlili, sváděli je na čarodějnice,“ vysvětluje Kassamová.

Byly tedy zvěsti o nadpřirozenu jen výmyslem? Pokud ano, vymstilo se to. Církevní hodnostáři, kteří mají s Trasmozem spory, zkazek o čarodějnicích využijí a vzpurné město díky ní zničí. To je dodnes prokleté, neboť papežské zlořečení z něj stále nebylo sejmuto…