Bible je bezpochyby jedním z nejdůležitějších spisů všech dob.

Je tedy logické, že se archeologové z celého světa zaměřují právě na její jednotlivé části a pátrají po místech, předmětech a dalších důkazech, které by potvrdily či vyvrátily jejich pravdivost. Jaké jsou největší nálezy posledních let? A proč kromě úžasu vzbuzují často i mnoho otázek?

Na malém kopci nedaleko rybníka Šiloach stojí muž s hliněnou tabulkou a zamyšleně si prohlíží terén před sebou. Pět kroků od něj stojí jeho pomocník a vedle něj další a další. Pod jejich nohama se náhle ozve zvláštní dunění.

Stavitel s hliněnou tabulkou zpozorní, trpělivě hledá, odkud zvuk přesně vychází, až si nakonec volá jednoho z pomocníků, kterému dává jasné pokyny. Muž sbíhá z kopce až do míst, kde začíná štola ztrácející se v zemi.

Ujde v ní několik desítek kroků a narazí na těžce oddechující kopáče hloubící tunel. „Víc doprava, mírně nahoru,“ předává vzkaz poslíček a odbíhá. Dělníci se dají znovu do hloubení nejslavnějšího starověkého tunelu.

Když je později hotov, přijíždí si ho prohlédnout sám judský král Ezechiáš, který poroučí nechat v něm nápis o jeho stavbě.

Našla se na skládce

Královská pečeť byla po mnohá staletí symbolem potvrzujícím pravost úředních listin. V tomto případě ovšem slouží především jako důkaz o existenci a působení slavného biblického krále Ezechiáše.

Loni při výkopech na úpatí jižní části valu, který obklopuje jeruzalémské Staré Město a kde byla za Ezechiášových časů skládka odpadu, totiž izraelští archeologové našli zhruba centimetrovou pečeť s nápisem „Patří Ezechiášovi, synovi Achase, krále Judy.“ Mnozí badatelé poukazují na to, že jde o jeden z nejvýznamnějších archeologických nálezů vůbec.

„Vždy se ptáme, do jaké míry jsou za biblickými příběhy fakta. Zde se dostáváme do těsné blízkosti jedné z postav, samotného krále,“ prohlásila izraelská archeoložka Ejlat Mazar (*1956).

Klíč k dalším objevům?

Podle poznatků archeologů se v blízkosti nálezu nacházela před staletími královská budova, ve které možná Ezechiáš nějakou dobu přebýval. Jak se ale drobný předmět dostal mezi odpadky? Pečeť prý mohl vyhodit z této budovy sám král poté, co už ji nepotřeboval.

„Pečeť krále měla obrovský význam a lze jen těžko uvěřit, že by měl oprávnění ji používat i někdo jiný,“ dodává Ejlat Mazar. Podle ní může být předmět zároveň důkazem Ezechiášovy silné víry v Boha.

Ten prý používal jako svůj symbol znak okřídleného skaraba (posvátný brouk – pozn. red.) a údajně i symbol slunce se dvěma křídly, který najdeme i na pečeti.