Přistání na Měsíci, k němuž došlo v roce 1969, bývá právem označováno za jeden z největších triumfů v dějinách lidstva.

Nemalou měrou však k němu přispěl také člověk, jehož osud se mohl ubírat úplně jinou cestou, kdyby se nenadchl pro komunistickou ideologii a následně také pro okultismus…Jeho předčasná smrt je navíc dodnes doprovázena řadou nezodpovězených otázek!

John Parsons (1914–1952) už jako dítě ovlivněné vědecko-fantastickou literaturou projevuje velký zájem o raketovou techniku. A ten mu vydrží až do dospělosti!

V roce 1928 zahajuje se svým spolužákem Edwardem Formanem (1912–1973) sérii amatérských raketových experimentů.

Po vypuknutí velké hospodářské krize založí laboratoř pro výzkum raket GALCIT a o pět let později už začíná pracovat na projektu JATO (Jet-Assisted Take Off) pod záštitou americké armády. Vývoj raketových pohonů tak může pokračovat!

Nedlouho po zapojení USA do bojů druhé světové války zakládá společnost Aerojet a začínají s vývojem a prodejem technologii JATO. Jak ovlivnila slibně rozjetou kariéru vášeň pro magii a okultismus?

Osudné setkání s otcem scientologie

V roce 1939, kdy v Evropě vypuká druhá světová válka, konvertuje Parsons k nově vzniklému náboženskému hnutí Thelema, jehož zakladatelem je anglický okultista Aleister Crowley (1875–1947).

Spolu se svojí první manželkou Helen Northrupovou (1910–2003) se Parsons o dva roky později připojuje k Agape Lodge, jež je kalifornskou „pobočkou“ okultního bratrstva Ordo Templi Orientis (O.T.O.).

Pro své rizikové chování na pracovišti (nezřídka pracuje pod vlivem kokainu či peyotlu) spojené s Lodgeovou nevalnou pověstí je Parsons roku 1944 vyloučen ze společnosti Aerojet.

Rozpadne se také jeho manželství s Helen. Zoufalý Parsons uskuteční sérii rituálů, jejichž cílem je povolat na Zemi thelemskou bohyni Babalon. V roce 1946 se Parsons podruhé žení, a sice s herečkou Marjorie Cameronovou (1922–1995). Ta sdílí jeho slabost pro okultismus.

Kontroverzní osobnost s nemalými zásluhami

Později Parsons vykonává různá zaměstnání, mimo jiné působí jako konzultant pro izraelský raketový program. V době honu na komunisty čelí obvinění ze špionáže a je mu zakázáno pracovat v oboru raketové techniky.

Roku 1952 umírá při podivném a neobjasněném výbuchu domácí laboratoře. Je mu pouhých 37 let. Těsně před smrtí údajně pronáší slova: „Ale já jsem ještě neskončil.“ Tragédie na sebe samozřejmě přitáhne pozornost médií.

Zatímco policie je přesvědčena, že šlo o nehodu, někteří z Parsonsových spolupracovníků mají za to, že šlo o sebevraždu či dokonce vraždu.

Dnes je Parsons známý hlavně pro své zásluhy v oblasti raketového inženýrství a je považován za jednu z klíčových postav v dějinách amerického vesmírného programu. Otázkou však zůstává, zda za svůj výjimečný talent nezaplatil až příliš vysokou cenu. Doplatil na svůj zápal pro drogy a tajemné rituály?