Téměř každý, kdo navštíví jihoamerickou Bolívii, zamíří dříve nebo později ke slavnému jezeru Titicaca, které leží na náhorní plošině ve výšce 3812 metrů.

Jen o pár desítek kilometrů dál se však nachází další pozoruhodné místo, archeologické naleziště Tiwanaku ukrývající také jednu z největších záhad této divukrásné země.

Virakoča, bůh-stvořitel, právě vystupuje z velkého horského jezera, aby vykonal své největší dílo. Tvoří slunce, měsíc i hvězdy. Tvoří obry, zvířata i lidi, kterým dává k žití toto místo nazývající se Tiwanaku. Tak zní ta nejstarší a nejvýznamnější incká legenda o tom, jak vznikl život.

Legenda, která dokládá, jak významné muselo být Tiwanaku pro tento dávný a záhadný národ. A to ani tato lokalita není tím nejtajemnějším, na co bychom v oblasti mohli narazit. Stačí se vypravit na okraj prastarého města.

Až tam, kde se nachází obdélníková hliněná terasa, na níž jsou umístěné zvláštní kamenné bloky, které vypadají jako rozsypané kostky obří stavebnice. Proč si s nimi lámou hlavu kromě záhadologů i ti nejváženější historici?

Stovky tun kamenů

Pojďme se na Puma punku (v překladu brána pumy) podívat podrobněji. Zatímco rohy terasy jsou pokryté kamennými deskami vážícími dobrých 450 tun, pohled každého příchozího upoutají především zmíněné kamenné monolity.

I jejich váha je úctyhodná – ten největší má skoro devět metrů na délku a váží přes 130 tun. Zhotoveny jsou všechny s neuvěřitelnou přesností, a to z červeného pískovce, který patrně pocházel z blízkosti jezera Titicaca.

Výrazně překvapivější je ale fakt, že část bloků je také z tvrdé vulkanické žuly, jejíž nejbližší zdroj je na šedesát kilometrů vzdáleném poloostrově Copacabana. Celé dílo je navíc vytvořené s neuvěřitelnou zručností:

řezy jsou přesné, na mnoha místech lze vidět téměř  dokonalé pravé úhly nebo velmi pečlivě provedené spoje mezi jednotlivými kameny. To všechno dohromady tak vzbuzuje mnoho otázek o původu a způsobu vzniku celého tohoto místa.

Dílo primitivní kultury?

O místo se nejrůznější badatelé zajímají už stovky let. Ostatně první zmínky o něm podali už v 16. století conquistadoři, kteří se do oblasti vydávali na nebezpečné výpravy. Přes dlouhou historii výzkumu ale stále víme jen velmi málo.

Jasné není třeba to, kdy místo vzniklo. Většina archeologů je přesvědčená, že k vytvoření monolitů došlo někdy ve středověku (patrně v 6. století) a že za vším stojí tehdejší kmenová kultura zvaná Aymara. Má to ale jeden zásadní háček:

Aymara byla poměrně primitivní civilizace, která používala teprve bronzové nástroje, neznala kolo, a která po sobě nedokázala zanechat ani žádné významné kulturní artefakty.

Těžko si představit, že by právě oni dokázali přesunovat desítky tun těžké kameny z takové dálky a že by je navíc dokázali s takovou dokonalostí opracovat.

Unikátní stavba

Do hry se tak dostávají některé více kontroverzní teorie. Tak například rakouský dobrodruh a výzkumník Artur Posnansky (1873–1946) věřil, že je tato lokalita ve skutečnosti stará až 15 tisíc let.

Američan Graham Hancock s tím dnes souhlasí a tvrdí, že jde o ruiny vůbec nejstaršího města na světě, které obývala dnes už neznámá prastará civilizace.

Další americký záhadolog David Childress pak zase upozorňuje na velmi zvláštní až náhodné rozmístění jednotlivých bloků, což by mohlo naznačovat, že na místě došlo k nějaké náhle a zničující katastrofě.

Co ale kameny tvořily před ní?

Na to se nedávno snažili dát odpověď vědci z Kalifornské univerzity. Ti s pomocí speciálního softwaru díly spojili a vytvořili 3D obraz původní stavby. Ukázalo se, že jde o dílo, které by i ve středověku prakticky nemělo na světě obdoby. Může být příběh jeho vzniku nakonec ještě starší a spletitější?