Únik ropy v Mexickém zálivu, který připravil o střechu nad hlavou řadu místních obyvatel a vyhubil život kolem pobřeží, prý nebyl pouhou nehodou. Mnoho indicií poukazuje na to, že vrt kdosi vyhodil do povětří.

Primární cílem této akce mělo být vylidnění oblasti. Kdo na nehodě ve skutečnosti vydělal?

Příjemné jarní dopoledne 20. dubna 2010 se na ropné plošině Deepwater Horizont v Mexickém zálivu přesně v 9.45 změní v peklo, které si planeta Země bude pamatovat ještě řadu let.

Z mořského dna se uvolňuje kapsa stlačeného metanu, který stoupá vrtným potrubím, kde se vznítí a vyvolá mohutnou explozi. V té době je na plošině 126 lidí, 11 z nich se nikdy nenajde. Až dva dny po výbuchu vrtná společnost zjišťuje, že z vrtu uniká ropa.

Únik se podaří zastavit až za neuvěřitelné tři měsíce. Do té doby se do moře vylévá 800 milionů litrů ropy, která zdecimuje život na pobřeží.

Pochybnosti od začátku

Z okolí nemizí jenom zvířata, ale i lidé. K likvidaci škod je totiž použito vysoce toxických látek nebezpečnějších než ropa sama. A následky katastrofy se vrací i několik let poté. Kdosi však z havárie zvláštním způsobem profituje.

Mezi nimi je například ředitel vrtné společnosti. Společnost sama si již dlouhou dobu dělá zálusk na pobřeží zálivu. Poté, co je postižená oblast prohlášena za mrtvou a její obyvatelé dobrovolně odcházejí, je odkup půdy mnohem levnější.

Už v prvních dnech katastrofy jsou zaznamenány podivné incidenty, které nasvědčují tomu, že se někdo snaží cosi utajit.

Kdo za to může?

Na podivné chování vrtné společnosti si stěžují zejména novináři, kterým je do postižených oblastí zapovězen vstup. Úřady toto obvinění odmítají s tím, že pokud je někam omezen přístup, děje se tak z bezpečnostních důvodů. Jenže opak je pravdou.

Novináři nesmějí vstoupit na pláže zasažené ropou ani do míst, kde se připravuje likvidace ropy. Dokonce nesmějí ani přeletět nad zasaženou oblastí.

Televizní štáb CBS News se nechává slyšet, že musí čelit výhrůžkám, že budou zatčeni, pokud se pokusí natočit zasažené pláže. Na pobřeží si společnost British Petroleum zřizuje operační sídlo, ze kterého řídí dlouhou dobu neúspěšnou likvidaci škod.

A z určitých důvodů mají tamní pracovníci velké obavy o svou bezpečnost. Sídlo je totiž chráněno gardou, policií i armádou. Jsou jejich obavy oprávněné? Zdá se, že British Petroleum má ke katastrofě mnohem více informací, než se na první pohled zdá.