Na první pohled vypadá jako vesnička usazená na svahu kavkazské hory, nenechte se ale zmást. Toto místo patří pouze mrtvým, světlé domky jsou ve skutečnosti hrobkami tisíců nebožtíků. Místní se prastarému hřbitovu zdaleka vyhýbají. Tvrdí, že se z něj nikdo živý nevrátil!

Pokud byste i přes děsivé legendy zatoužili pohřebiště Dargavs spatřit, připravte se na náročnou cestu. Ukrývá se totiž v obtížně přístupném údolí Kavkazu na úbočí hory Raminirah.

Ponuré údolí na území dnešní Severní Osetie se táhne v délce skoro dvaceti kilometrů a vedu tu jen úzké pěšiny lemující úbočí hor. Nepřístupnost hřbitova, který tu stojí už stovky let, má svůj význam. Leží tu totiž i oběti epidemií.

V desítkách různě velkých hrobek tu odpočívají ostatky skoro 10 000 lidí. Za jakých okolností ale tato metropole mrtvých vznikla, zůstává stále záhadou.

Trest bohů

Některé ze zdejších náhrobků mají dokonce několik pater a také podzemní prostory. Nesloužily totiž jen k ukládání mrtvých!

Když tudy v 18. století prošla epidemie moru, odcházeli nemocní právě sem do karantény, aby v podstatě žili ve vlastních hrobech, dokud je nemoc neskolila.

Vesničané věří, že epidemii seslali bohové jako trest za vraždu mladé dívky, kterou zabil žárlivý nápadník. Dožít do Dargavsu ale odcházeli také zdraví lidé, kterým ale už na světě nezbyl nikdo, kdo by je po smrti pohřbil.

Zvláštní je, že některé ostatky se po velmi dlouhou uchovaly v tak dobrém stavu, že na kostech jsou stále patrné tkáně a svaly.

Brána na onen svět

Není divu, že město mrtvých obestírá řada tajemství, archeologických teorií i legend. V moderní době se na tomto odlehlém místě odehrála v podstatě jen jedna jediná vědecká expedice.

Když nakonec archeologové do Dargavsu dorazili, našli tu několik zvláštností, které si nedokázali vysvětlit. Například rakve ve tvaru lodí, přičemž někteří mrtví drželi v rukou dokonce i vesla! Široko daleko však není žádná splavná řeka.

Podle jedné z teorií to může mít souvislost s bránou do světa duchů, lidé totiž věřili, že náš svět odděluje od světa mrtvých řeka, kterou je nutné překonat. Další zvláštností jsou zbytky strážní věže, která stávala uprostřed hřbitova. O jejím účelu však můžeme jen spekulovat.

Říše přízraků

Odhaduje se, že nejstarší hroby pocházejí ze 14. století, je ale možné, že se tu pohřbívalo už před tisícem let.

Na stěnách hrobek tu zůstaly vyryté podivné symboly a nápisy s nejasným významem, uvnitř pak je stále možné najít nejrůznější nádoby a osobní věci těch, kteří tu zemřeli.

Před dvěma staletími však lidé tuto ponurou metropoli nadobro opustili a nechali ji pod vládou duchů. Proč? Zřejmě se tak stalo po epidemii cholery, která naprosto zdecimovala místní obyvatelstvo. Od té doby se Dargavsu všichni raději vyhnou.

V roce 2018 se tady měl například natáčet laciný ruský horror, správce oblasti ale natáčení zakázal. Zahrávat si místními přízraky by se nemuselo vyplatit…