Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Sirény míří zpátky do Afriky

Sirény, kterým patří také podstatně méně lichotivý český název ochechule, patří k nejzajímavějším skupinám savců současného světa. Ačkoliv žijí výhradně ve vodě a tělem připomínají nejspíše tuleně, jsou jejich nejbližšími příbuznými sloni.

Paleontologům však stále chyběl důkaz, že tato skupina pochází stejně jako jejich příbuzní z Afriky. Tedy –  až donedávna.

Pro tyto savce existuje nicméně ještě jedno, také poměrně přiléhavé pojmenování: mořské krávy. Kravám, tedy sudokopytníkům, sirény sice také příbuzné nejsou, toto pojmenování však dobře vystihuje jejich životní styl.

Všichni současní zástupci tohoto savčího řádu tráví prakticky veškerý svůj čas pomalým popásáním na porostech mořských řas v teplých mělkých mořích a řekách, které jakési podvodní louky skutečně velmi připomínají.

Jak to však bylo s jejich láskou k vodě v době, kdy byl jejich rod ještě v plenkách? A odkud vlastně pocházejí? Na tyto otázky dnes vědci dokážou odpovědět daleko lépe, než před několika málo měsíci. S rozpletením mnoha záhad napomohl šťastný nález z Tuniska.

Milovníci teplých vod

Při pohledu na dnešní druhovou bohatost řádu sirén by se chtělo říci, že specialisté na ně to mají vlastně poměrně jednoduché. Dnešní svět obývají pouze 4 druhy, které vědci dělí do dvou skupin (čeledí).

První, o poznání početnější, jsou kapustňáci. Najdeme mezi nimi i jediný výhradně sladkovodní druh, kapustňáka jihoamerického (Trichechus inunguis) obývajícího říční systémy Amazonky a Orinoka.

Zbylé dva druhy kapustňáků, kapustňák senegalský (Trichechus senegalensis) a kapustňák širokonosý (Trichechus manatus) žijí v mělkých příbřežních vodách západní rovníkové Afriky.

Teplá a mělká moře má v oblibě i jediný současný zástupce čeledi dugongovitých (starším českým názvem moroňové), dugong indický (Dugong dugon).

Jeho vlastí není jen pobřeží Indie, jak by název napovídal, ale široká oblast v okolí Indického oceánu od východního pobřeží Afriky po Austrálii.

Jeho příbuzným byl i severský obr koroun bezzubý (Hydrodamalis gigas), ten však je již od roku 1768 počítán mezi člověkem vyhubené druhy.

Podivuhodní příbuzní z Afriky

Sirény jsou odborníky na vývoj savců řazeni do jedné ze tří základních linií placentálních savců (tedy těch, kteří nepatří ani k vačnatcům, ani k vejce snášejícím ježurám a ptakopyskům). Jde o skupinu Afrotheria, tedy doslova „africká zvířata“.

Sem vědci kromě damanů a chobotnatců řadí ještě termitožravé hrabáče, kteří nejvíc ze všeho připomínají prasátka s dlouhýma ušima; drobné, myši připomínající bércouny a také rejskům podobné afrosoricidy, které známe z Madagaskaru a přilehlých ostrovů.

Jak již jméno Afrotheria napovídá, byla původní pravlastí celé této skupiny Afrika. Znamená to, že se s nimi setkáváme pouze v Africe? Ano i ne.

Některé skupiny, jako jsou například hrabáči, bércouni či afrosoricidi, jsou skutečně omezení výhradně na Afriku a přilehlé ostrovy. Dokonce to vypadá, že nikde jinde ani v minulosti nežili. Ale co třeba nejbližší příbuzní sirén, sloni?

S nimi se dnes sice setkáváme jen v Africe a jižní a jihovýchodní Asii, v minulosti však byli jejich předkové a příbuzní (mamuti, mastodonti a další) k vidění jak na širých stepích Asie a Evropy, tak na prériích Severní Ameriky i severních oblastech Jižní Ameriky.

Koupaliště jménem Tethys

Se sirénami však byla situace ještě složitější. Svůj největší rozvoj zažily stejně jako jejich příbuzní s chobotem v průběhu třetihor. Na rozdíl od nich však nebyla fauna sirén zjevně nikdy příliš druhově početná.

Dodnes znají paleontologové asi 50 druhů ve čtyřech různých čeledích (tedy o dvě více, než kolik jich známe ze současnosti).

Nejstarší zástupci sirén byli pochopitelně suchozemskými zvířaty, která se jak se sluší a patří pohybovala po čtyřech nohou. Jejich sestup do vody a postupné plné přizpůsobení tomuto živlu jim však umožnilo, aby se začali šířit po celém světě.

Jejich prvním rejdištěm se staly vody oceánu jménem Tethys oddělujícího dva superkontinenty Laurasii (severní) a Gondwanu (jižní) po větší část třetihor.

Není proto divu, že zástupci dnes již vyhynulých skupin byli nalezeni na mnoha různých místech na světě, Afriku nevyjímaje. Donedávna však museli specialisté na sirény čelit jednomu nepříjemnému paradoxu.

Zástupci jejich nejstarší a vývojově nejprimitivnější skupiny byli doposud nalezeni výhradně na Jamajce. Tedy z Afriky poněkud z ruky.

Nenápadná kostička z Tuniska

Pátrání po jakémkoliv důkazu, že nejstarší sirény skutečně pocházejí z Afriky, se proto stalo mezi paleontology skoro posedlostí. Naděje svitla v roce 2008, kdy byl v pohoří Djebel Chambi v severoafrickém Tunisku učiněn na první pohled zcela nenápadný nález. Šlo o důležitou část lebky, kost skalní (os petrosum).

Tento nález se naštěstí dostal do rukou tuniských a francouzských odborníků. Ti si vzali na pomoc nejmodernější techniku a dali se do zkoumání. O tom, že šlo o velmi náročný projekt, svědčí fakt, že jeho výsledky oznámili světu teprve před několika měsíci.

Verdikt nad tuniským nálezem zněl nakonec jednoznačně: jde o skalní kost z těla velmi staré sirény. Nález pochází z přelomu ypresianu a lutenianu v třetihorní epoše eocénu, tedy z období před 48,6 miliony let.

Stáří tvora, z něhož kost pochází, z něj dělá přinejmenším současníka druhů nalezených na Jamajce. Dost možná je i přinejmenším o nějaký ten stotisíc let starší.

Co prozradilo ucho?           

Možná si řeknete, že nález jediné kosti je příliš málo. Pro paleontology však není nalezení samotné kosti skalní zas až takovým překvapením. Tato kost totiž skutečně dělá čest svému jménu a je prakticky ze všech kostí těla nejtvrdší.

Snadno také fosilizuje, a proto se nezřídka stane, že je jedinou částí těla, která je z dávno vyhynulého tvora nalezena. Pro paleontology je však zároveň zdrojem mnoha důležitých informací.

„Tato kost sousedí s mnoha důležitými strukturami, jako je mozek, kraniální nervy a krkavice.

Navíc je v ní u všech savců uloženo vnitřní a střední ucho,“ vysvětluje význam nálezu jeden z účastníků výzkumu Julian Benoit z Vědeckotechnologické univerzity ve francouzském Montpellier.

S pomocí rentgenu dokázali vědci zrekonstruovat podobu vnitřního ucha a nakonec se směle pustit do rekonstrukce životního stylu? Ptáte se, jak je možné vyvozovat tak dalekosáhlé závěry pouze na základě tak malé části kostry?

Vodní předkové slonů

Nejde o žádné hádání z křišťálové koule. Pohled do jejího nitra ukázal, že už tyto pradávné sirény vlastnili přizpůsobení, které jim umožňovalo život ve vodě. Takové ucho se v mnohém podobá například uchu kytovců (velryb či delfínů).

Ti sice nejsou sirénám vůbec příbuzní (jejich nejbližšími příbuznými jsou hroši a další sudokopytníci), život ve vodě si však vynutil v jejich uchu velmi podobné změny.

Vědci tedy usoudili, že tuniský druh, který se zasloužil o „návrat“ sirén zpátky do Afriky, žil již přinejmenším částečně ve vodě. Šlo patrně o sladkovodní močály, kde se sirény živily stejně jako jejich dnešní příbuzní řasami.

Vědci byli však ve svých teoriích nakonec ještě odvážnější. Tuniský nález podle nich ukazuje, že společný předek sirén a slonů žil pravděpodobně také tímto životním stylem. Napadlo by někoho, že sloni jsou vlastně původně vodní zvířata?

Kapustňák jihoamerický (Trichechus inunguis) je jako jediný z druhů sirén výhradně sladkovodní. (Foto: KCO3, Wikimedia) Koroun bezzubý (Hydrodamalis gigas) je od roku 1768 počítán mezi člověkem vyhubené druhy. (Foto: Emőke Dénes, Wikimedia)
Související články
Spasticita je stav zvýšeného napětí ve svalech, které vede k bolestem a křečím. Je jedním z projevů závažných onemocnění, jako jsou roztroušená skleróza, cévní mozková příhoda, nebo stavy po úrazech mozku a míchy. Základním lékem, který svalovou ztuhlost zmírňuje, je baklofen.   Podává se buď ve formě tablet, kde je jeho účinnost nižší, nebo v roztoku přímo […]
Vůbec první přímý přenos rozmnožování mořských korálů v umělých podmínkách se podařilo zachytit vědcům z londýnského Mordenu. Cílem projektu laboratoře Coral Spawning Lab a společnosti Canon je porozumět životním cyklům těchto organismů klíčových pro udržení ekosystému na planetě a poskytnout informace a nástroje, které umožní je zachránit.   Laboratoř Coral Spawning Lab se zabývá záchranou […]
Lidští rodiče musí podstoupit nemalé oběti, aby si pořídili dítě. V těhotenství ženám rostoucí plod odčerpává živiny a při porodu je může i ohrozit na životě. Oba rodiče pak do dítěte investují nemalé finanční prostředky, svůj čas a často i nervy. V živočišné říši ovšem existují rodiče, kteří do svých potomků investují ještě více.   […]
Na jednom z 3000 m vysokých vrcholků v chilské poušti Atacama se tyčí 74 metrů vysoká ocelová konstrukce. Do pár let se z ní stane největší optický dalekohled světa s průměrem hlavního zrcadla přes 39 metrů.   Málokdo dostal k Vánocům 2023 sofistikovanější dárek než Extrémně velký dalekohled (ELT). Před koncem roku vyslala Evropská jižní observatoř (ESO) na 10 000 km […]
reklama
Historie
Bylo povinností královského lékaře kárat vládce?
Muž v taláru pospíchá ulicemi města. Lidé, které potkává, jej uctivě zdraví. Jako by je ani nevnímal, má práce nad hlavu. Teď ho čeká medicínská přednáška na lékařské fakultě, pak bude studenty seznamovat s taji astronomie a u dvora má naplánovanou audienci…   Vystudovat medicínu nebylo již ve středověku jen tak. Zájemce musel nejprve strávit […]
Fred Astaire: U filmu mu dali nejdřív košem
Elegán s graciézními pohyby tančí ve světle reflektorů. Miláček národa stále hledá partnerku, která mu bude důstojným protějškem. A pak jednoho dne spatří tu pravou. Světový film v tu chvíli získá legendu – duo Ginger a Fred.   Přistěhovalec z Rakouska Fritz Austerlitz (1868–1923) pracuje v pivovaru v americké Nebrasce a se svým životem je docela spokojený. […]
Palác makedonských králů: Navrhl ho autor jednoho z divů světa?
Kráčí s hlavou hrdě vztyčenou. Konečně se dočkal. Po násilné smrti svého otce Filipa II. je Alexandr Makedonský prohlášen králem. Ke slavnostnímu okamžiku přitom dochází v honosném paláci v Aigai, tehdejší metropoli království.   Velkolepé sídlo nechal vystavět už Alexandrův otec Filip II. (asi 382–336 př. n. l.). K dílu snad přizval věhlasného architekta Pythea […]
Galerie krásek: Na zdi se potkaly princezna s dcerou ševce
Za jeho vlády se z bavorského Mnichova stává centrum kultury a umění. Král Ludvík I. miluje malířství, sochařství i architekturu. Je ale také znalcem ženských půvabů a právě největším krasavicím své doby se rozhodne zasvětit celou obrazovou galerii.   Galerie krásek není v éře Ludvíka I. Bavorského (1786–1868) žádnou novinkou. Pyšnili se jimi vládci z […]
Zajímavosti
Mapinguari: Je nestvůra s tlamou na břiše jen mýtus?
Fascinující amazonská džungle nemusí skrývat jen dosud neznámé rostliny a „běžná“ zvířata. Možná se v ní potlouká tvor, se kterým byste se rozhodně setkat nechtěli. Podle některých popisů připomíná Bigfoota a i když jde podle všeho o legendu, reálný předobraz toto monstrum zřejmě opravdu má!   Pohybuje se prý pomalu a nenápadně a většinou zůstává […]
Janet Parkerová: Poslední úder pravých neštovic
Je tomu 46 let, kdy v naprosté izolaci zemře poslední oběť pravých neštovic, britská fotografka Janet Parkerová (1938–1978). Stane se tak v době, kdy už mají být minulostí, protože svět po dlouhém boji oslavuje jejich oficiální vymýcení.   Je jí čtyřicet. S manželem Josephem mají dva psy a malý domek na předměstí Birminghamu. Pracuje jako […]
Kuna, kohout, jednorožec: Jak přišly státy ke svým symbolům?
Každá země má svoji vlajku, státní znak, hymnu… a většinou také symbolické zvíře! Jak ale vybrat to pravé?   Ocitli jste se na území dnešního Chorvatska v době středověku a musíte zaplatit daně? Peníze si nechte, platí se tu kunami – stačí je stáhnout z kůže! Kožešina z drobných šelem je natolik výhodným artiklem, že […]
Cesta kostí: Děsivá jízda po nejdelším pohřebišti světa!
Její oficiální označení, tedy R504, nic moc neřekne. Stačí se ovšem zmínit o „Cestě kostí“, jak je kolymská silnice přezdívána, a na povrch se začnou drát hrůzy, které její stavbu provázely. Podepsán pod nimi není nikdo jiný než Josif Vissarionovič Stalin.   Oblasti, kudy vede, se říká ledová poušť. Jde o jedno z nejchladnějších míst […]
Záhady a napětí
Do hlubin jeskyně Výpustek: Ukrývá největší krasové jezero u nás?
Před badatelem Josefem Urbánkem leží právě dokončená mapa. Zakreslená je na ní také obří vodní plocha. Urbánek totiž ve 20. a 30. letech minulého století postupně prozkoumal záhadnou jeskyni Výpustek. Údajně v ní objevil také přírodní unikát. Po něm se ale úplně slehla zem. Existuje vůbec a může nás k němu mapa přivést?      Rozlehlými prostorami […]
Záhada hliněné destičky z Turecka: Jaký rituál ukrývá text psaný neznámým jazykem?
Archeologové během loňských vykopávek v Turecku objevili hliněnou tabulku popsanou dosud neznámým mrtvým jazykem používaným před více než 3000 lety. Z doprovodného textu v chetitštině vyplývá, že tabulka zachycuje nějaký starověký rituál. Podaří se vědcům jazyk rozluštit a dávný rituál přečíst?   „Byl objeven nový indoevropský jazyk.“ Těmito slovy představuje vedoucí archeologických vykopávek Prof. Dr. […]
Mystérium jménem egregory: Jde o naše strážné anděly?
V uplynulých desetiletích se zrodilo mnoho nových esoterických konceptů pracujících s existencí nehmotné energie nebo rovnou bytostí, které žijí mimo dosah našich obyčejných smyslů. Mezi tyto bytosti patří i tajemné egregory. Jde o andělské bytosti, které nad námi bdí, nebo jsou spíš negativní povahy?   Váš život prochází turbulentním obdobím. Právě jste změnili práci a […]
Moře na pobřeží Texasu vyplavuje lahve použité při magických rituálech
Na texaských se plážích se v poslední době začaly objevovat záhadné „čarodějné lahve“, podle všeho jde o relikvie použité při magických rituálech. Velmi často tyto nádoby obsahují lidskou moč, vlasy, odstřižené nehty, rezavé špendlíky a další podivné objekty. Jak se do moře dostaly a k čemu měly sloužit?   Moře občas na pevninu vyplaví lecjaké […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
O lásku svých rodičů jsem musela bojovat
skutecnepribehy.cz
O lásku svých rodičů jsem musela bojovat
Naši začali mluvit o rozvodu. Byla jsem rozmazlený jedináček a představa, že by se mi najednou zhroutil domov, byla pro mě zničující. Když mi naši opatrně naznačili, že se budou rozvádět, zhroutil se mi svět. Pocit jistoty splaskl jako propíchnutý balonek. Ještě nikdy v životě jsem se necítila tak mizerně. Nevěřila jsem svým uším. Nevěřila jsem, že to
DS PENSKE představuje nový „kabát“ své formule pro E-Prix v Monaku
iluxus.cz
DS PENSKE představuje nový „kabát“ své formule pro E-Prix v Monaku
Světový šampionát ABB FIA Formula E se jako obvykle zastaví v Monaku. A pro tento sedmý ročník slavného závodu se společnosti DS Automobiles a PENSKE AUTOSPORT rozhodly oslavit prestiž a půvab proslul
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Roštejn: Hrad rozkvetlý jako růže
epochanacestach.cz
Roštejn: Hrad rozkvetlý jako růže
Je to už sedm století, co na skalnatém kopci v Javořických vrších vzniklo lovecké sídlo pánů z Hradce. O své přežití do dnešních časů musel sice bojovat, ale ten boj vyhrál a patří mezi perly celého kraje. Podle pověsti si pán zdejšího kraje zatoužil vystavět na skále hrad, ale nedostávalo se mu peněz. Upsal proti duši ďáblu,
Nepečený dort s malinami
tisicereceptu.cz
Nepečený dort s malinami
Tvaroh můžete nakombinovat s ricottou nebo také řeckým jogurtem. Ovoce použijte podle sezony nebo podle toho, jaké máte u vás doma rádi. Ingredience Na 1 kulatou formu 300 g kakaových sušenek
Skončila Nesvačilová se zlomeným srdcem?
nasehvezdy.cz
Skončila Nesvačilová se zlomeným srdcem?
Chvíli se zdálo, že je Denisa Nesvačilová (32) znovu šťastná. Jenže bohužel má asi opět srdce na cáry. Románek s pohledným kolegou podle všeho nevyšel. Měl se k ní chovat jako princezně, zahrnovat
Pozor na noční pohled z okna!
enigmaplus.cz
Pozor na noční pohled z okna!
Odedávna existuje celá řada lidových pověr. Ty skutečně nejděsivější z nich se pak většinou týkaly temné části dne, tedy noci. Lidé pevně věřili, že za tmy se nemá vycházet z domu a není ani dobré dív
Knihovna ve virtuální realitě je skutečná
21stoleti.cz
Knihovna ve virtuální realitě je skutečná
Virtuální realita už není jen hračkou geeků, odnoží herního zábavního průmyslu nebo vědců. Její potenciál je větší, s přesahem do každodenního života. Městská knihovna v Praze prostřednictvím VR nejen
Vepřová žebírka glazovaná pivem
nejsemsama.cz
Vepřová žebírka glazovaná pivem
Žebra můžete podlévat jak černým pivem, tak světlým ležákem. Ingredience na 6 porcí: 500 ml černého piva 2 kg vepřových žeber 1 lžíce sójové omáčky 1 lžička uzené papriky 1 lžíce olivového oleje sůl barevný pepř Postup: Vepřová žebra omyjte, osušte a rozdělte na větší díly tak, aby se vám porce vešly do pekáče. Připravte si směs, kterou budete
První pivovary u nás vyrůstaly v klášterech
historyplus.cz
První pivovary u nás vyrůstaly v klášterech
Znavený mnich se opile olízne. Trochu přebral, jenže tahle várka piva se opravdu povedla. Tíží ho výčitky svědomí, na paměti má varovná slova biskupa. Zítra ale všechno dožene. Modlitbám se bude věnovat s ještě větší intenzitou než jindy.   Zpracování chmele na zlatavý mok se jako první u nás ujímají kláštery. „Protože měly vlastní výrobu piva,
Osvobození Osvětimi: Mrazivé ticho, spáleniště a 7 000 zubožených vězňů!
epochaplus.cz
Osvobození Osvětimi: Mrazivé ticho, spáleniště a 7 000 zubožených vězňů!
Opatrně prochází bránou, na níž je nápis „Arbeit macht frei“. Sovětští vojáci doufají, že dobyli nacistickou továrnu, jenže po pár krocích zírají do prázdných očí stovek lidí v pruhovaných mundúrech. Ti jsou vyhublí, mají strach a neví, co od příchozích čekat! Onoho 27. ledna 1945 postupují Sověti k polskému městu Osvětim. Rozsáhlý komplex považují za nacistickou továrnu,
5 tipů, jak ukázat krásu dřeva
panidomu.cz
5 tipů, jak ukázat krásu dřeva
Dřevo je nesmírně příjemný a oblíbený materiál, přitom jeho krásu někdy zbytečně zakrýváme. Zde je pět inspirací, jak ji naopak co nejvíce ukázat. Ze starých dřevěných rámů se dá vytvořit jednoduchá konstrukce, která se báječně hodí jako opora pro kytice ze suchých rostlin. Suché traviny (a právě tak suché květy) v ní dokonce vypadají lépe