Když skončí 2. světová válka, dostane námořní důstojník Ian Lancaster Fleming (1908–1964) od přátel otázku: „Co teď budeš dělat?“ Odpoví, že „napíše dějiny špionáže, ale takové, že se na všechny předcházející zapomene jako na nudné“. Nenapíše… Zato stvoří legendárního agenta 007.

Květen 1939 – přelomový měsíc v životě Fleminga… stává se špionem tajné služby MI6 a dalších šest let bude bojovat proti „náckům“.

Většinou za stolem – jeho manželka ho později popíše jako „čokoládového vojáka“ – nicméně zažije víc, než bychom si mohli představit.

Až poslední dobou začínají prosakovat zprávy, že knižní předlohy a pak i filmové řady o agentovi vůbec nejsou pouhou fantazií spisovatele. Fleming je skutečný špion ve skutečné válce a má skutečné úkoly.

V MI6 má osobní číslo 17F a dlouho utajované pracovní složky Fleminga dokládají, že během války řídí mimořádně tajné akce britského komanda 30 Assault Unit, které odhaluje citlivá tajemství nacistů.

Románová vítězství

Fleming dostane volnou ruku k vytvoření speciálního tajného komanda 30 Assault Unit v roce 1941. Vytvoří jednotku složenou jako směs „mozků“ z královského námořnictva a „svalů“ mariňáků.

Začne to sotva 40 speciálně vycvičenými muži a končí třemi jednotkami 300 mužů, kterým velí 25 důstojníků.

Někdo je technik, další vědec, někdo mluví německy… Jejich úkolem je v nejhlubším utajení daleko za frontovými liniemi co nejrychleji a nejtišeji ukrást jakékoli tajemství nebo vědecké kapacity a zmizet.

Dlouho to nikdo nevěděl, ale Fleming zkušenosti zužitkuje v některých románech. Třeba… V jednom portugalském kasinu narazí na agenty německého Abwehru (vojenská rozvědka), které se pokusí obehrát. Tenkrát selže, aby o osm let později James Bond vyhrál v Casinu Royale (1953).