Nejen kouření a věk, ale také místo, kde člověk bydlí nebo pracuje, hrají roli v tom, jak vysokému riziku plicních chorob je vystaven. Tyto údaje by měly hrát významnou roli při nastavování preventivních programů včetně screeningů.
Nový pohled na to, kdo patří mezi ohrožené, chtějí pneumologové zavést do praxe co nejrychleji. Účelem je podchytit část populace, která nemá ponětí o tom, že může mít nemocné plíce.
Jenom u chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) to dle odborníků může být až 450 000 jedinců. V případě rakoviny plic zase odhadem až 80 % lidí přichází k lékaři pozdě, takže většinou nemají šanci na dlouhodobé přežití ani při použití veškeré moderní léčby.
Dne pro zdravé plíce
Pokud se kritéria preventivních programů dobře nastaví, podaří se lékařům u velké části Čechů „zachytit“ nemoc v rané fázi, nasadit správnou léčbu, a zabránit tak zbytečným úmrtím. Pneumologové to ohlásili v rámci Dne pro zdravé plíce, pořádaného u příležitosti Světového dne chronické obstrukční plicní nemoci (16. 11.).
„Co všechno hraje roli v tom, zda propukne plicní choroba, nebo ne, jsme řešili na nedávném setkání evropských pneumologických špiček v Bruselu, které jsme organizovali v rámci českého předsednictví EU.
Jasně zde zaznělo, že identifikace environmentálních či genetických rizikových faktorů povede k rozšíření screeningových programů a potažmo k záchraně stovek tisíc životů,“ říká prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP.
V budoucnu by tak měly přibýt otázky, kde člověk žije a pracuje a zda má nemoc v rodině. „Obyvatelé lokalit, jako je Ostrava, Karviná, Frýdek-Místek či Praha, dýchají jiný vzduch než lidé na Vysočině. Jinak je riziku vdechování škodlivých částic vystaven zaměstnanec dolu nebo lakovny než například účetní.
V globálním měřítku se jasně ukazuje, že klimatické změny, jejichž projevem jsou ničivé požáry, sucho a všudypřítomný prach, naše zdraví dramaticky ovlivňují. Společně s kouřením pak vytvářejí smrtelný koktejl pro vznik rakoviny, CHOPN a nejrůznějších fibróz,“ vysvětluje doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., vědecký sekretář ČPFS.
Chronické obstrukční plicní nemoci
V lidském těle se onemocnění často vyskytují spolu, zejména pokud mají tak silný rizikový faktor, jako je kouření cigaret. Pneumologové odhadují, že přibližně 70 % zhoubných nádorů plic vzniká právě v souvislosti s CHOPN a obě nemoci se zpočátku nijak výrazně neprojevují.
„Obrovskou výhodou v lednu spuštěného programu časného záchytu karcinomu plic je to, že rizikového pacienta vyšetříme komplexně na přítomnost většiny plicních onemocnění.
Máme tak unikátní šanci zahájit léčbu včas, kdy je největší šance, že bude úspěšná,“ doplňuje doc. MUDr. Milan Sova, Ph.D., předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním.
„Podle nejnovějších dat za prvních 9 měsíců fungování preventivního programu časného záchytu rakoviny plic lékaři našli téměř 5 % možných nádorů u přibližně tisíce osob – ty podstoupily CT vyšetření a lékaři předali informace o výsledku na ÚZIS.
Celkem 70 % vstupních vyšetření bylo negativních. Téměř čtvrtina vyšetření vykazuje zatím neurčitý výsledek a v takovém případě se musí provést kontrolní prohlídka v řádu několika týdnů,“ uzavírá prim. MUDr. Ivana Čierná Peterová, předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů.
Facebook
Twitter
RSS