V rozevřené dlani amerického archeologa Scotta Striplinga je možné spatřit drobný předmět. Jde o olověnou destičku, která je jen o něco málo větší než poštovní známka. Americký badatel si je přesto jistý, že v ruce třímá jedinečný nález.
V jeho tváři je ovšem možné zahlédnout i obavy. Má totiž neblahé tušení, že nově nalezená tabulka měla sloužit k temným účelům.
Archeologické práce na biblické hoře Ebal v Izraeli jsou v plném proudu. V prosinci roku 2019 je zde učiněn unikátní nález.
Ve vyřazeném materiálu z vykopávek, které zde o třicet let dříve vedl Adam Zertal (1936–2015), objeví tým vedený Scottem Striplingem dva centimetry velkou čtvercovou destičku.
„Na první pohled vypadala jako kus kamene obaleného hlínou. Teprve když jsme ji omyli, ukázalo se, že tomu tak není,“ vzpomíná Stripling. Zkušený vědec ihned pozná, že jde o proklínací destičku.
Z následného zkoumání vyplyne, že je stará 3200 až 3400 let. Záhy přitom dojde k ještě sensačnějšímu odhalení. Je snad tento artefakt prokletý?
Tajemství vydává díky Čechům
Stripling opatrně obrací tabulku a snaží se zjistit, co na ní bylo v minulosti vyryté. Olověná destička je totiž objevena ve velmi špatném stavu. Přesto se zdá, že obsahovala jakési znaky a snad i text. Písmo ale není možné přečíst.
Stripling se proto obrátí na české odborníky z Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd ČR. Ti vlastní speciální tomograf, s jehož pomocí lze rozluštit i extrémně špatně čitelné texty. A slaví úspěch.
Díky českým vědcům vydá destička tajemství. „Prokletý, prokletý Jahvem, zemřeš prokletý. Je to jisté. Prokletý Jahvem, prokletý, prokletý,“ stojí na ní.
Může přepsat dějiny
„Objev nás ohromil,“ svěřuje se Stripling. Předmět totiž může přepsat dějiny. Nejenže jde o nejstarší dosud objevenou proklínací destičku, navíc obsahuje nejstarší známý hebrejský text, jenž zmiňuje izraelského Boha, Jahveho.
Na hoře Ebal není tabulka nalezena náhodou. Podle Bible šlo o místo zlořečení, kde Mojžíšův nástupce Jozue dal zbudovat oltář. Jeho pozůstatky objevil v 80. letech minulého století Adam Zertal.
Až dosud se mělo za to, že se tak stalo okolo roku 1200 př. n. l. Podle všeho byl ale postaven dříve.
Pokud by Tabulka prokletí byla skutečně stará 3400 let, znamenalo by to, že ke slavnému biblickému odchodu Izraelitů z Egypta došlo o několik staletí dříve, než si vědci mysleli.
Kletba nebyla sejmuta
„Zemřeš prokletý,“ drmolí ze spaní americký badatel. Destička mu nedá spát a pořád na ni musí myslet. „Tyto typy amuletů jsou známé z helénistického a římského období,“ připomíná Stripling. Tabulka z hory Ebal je ovšem výrazně starší.
Její účel byl nicméně stejný. Kdosi se jí domáhal, aby Bůh usmrtil jeho nepřítele. Ať už destička zafungovala, či ne, podle některých záhadologů zůstává předmět i po 3400 letech prokletý. Jeho nálezci tak hrozí nebezpečí.
Vykopáním destičky mohlo zlořečení přejít právě na Striplinga. Ideální by proto bylo prokletí z tabulky sejmout. K tomu ovšem dosud nedošlo. Máme se tedy obávat o zdraví slavného badatele?