Když v Kostelci nad Černými Lesy vládla osvícená šlechtična Marie Terezie Savojská (1694-1772), působil ve městě farář, později i děkan, doktor bohosloví František Rafael Koliander (1695-1759).

Marie Terezie Savojská proslula zejména tím, že v březnu roku 1736 propustila město Kostelec nad Černými Lesy z poddanství, na což měl vliv právě i František Rafael Koliander. Muž velmi tajemného původu…

Vraťme se do historie indiánské říše, kterou zničil španělský kolonizátor Hernán Cortés (1485–1547), zvaný též Hernando či Fernando Cortés, dobyvatel, který povraždil její přední muže.

Jen jednomu z nich se prý podařilo uniknout. A právě František Rafael, tento výborný, empatický  kostelecký kazatel a společenský člověk údajně byl, na základě vlastnoručního zápisu ve farní knize Liber memorabilium, potomkem posledního aztéckého panovníka.

Záchrana jediného syna

Skutečně se uvádí, že z celé Montezumovy rodiny se zachránil pouze jediný syn, a to tím způsobem, že se ukryl v liliové zahradě. Byl sice následně zajat a předveden ke Cortésovi, který jej však ušetřil, daroval mu život a poslal ho do Evropy.

Později ve Španělsku tento přeživší syn aztéckého panovníka Montezumy II. (kolem 1465–1520) dostal podle rostlin, které mu zachránily život, jméno don Liliander.

Stal se španělským grandem a založil rod, který ve Španělsku zastával významné úřady.

Přes Nizozemí až do Prahy

Jedna z větví tohoto rodu se pak prý údajně přes Nizozemí a Německo dostala až do Prahy, kde se i narodil kostelecký děkan. Shoda jmen Liliander a Koliander je sice poměrně nápadná, avšak skeptik by mohl případně namítnout, že se cosi velice podobného dočteme v knize  amerického plukovníka Williama Prescotta (1726–1795) o dobytí Mexika.

Problém však spočívá ve skutečnosti, že František Koliander zmínku o svém původu do Liber memorabilium napsal ještě před vznikem této knihy… Hledat inspiraci anglického spisovatele v rukopise z Kostelce nad Černými Lesy je tedy představa více než nemožná.

Stejně nesmyslná úvaha by zřejmě byla rovněž také i ohledně snahy faráře zpopularizovat svoji vlastní osobu. Proč by něco podobného dělal, když nikde jinde, než právě jen v uvedené farní knize Liber memorabilium, se o svém původu již nikdy nezmiňoval?

Stopy farní knihy mizí…

Tato farní kniha se však do dnešních dnů bohužel nezachovala. Její poslední stopy vedou do Podlipanského muzea v Českém Brodě a do okresního archivu v Kolíně, kde pak již zcela beznadějně definitivně končí.

Zajímavý je rovněž také i fakt, že se nezachovala žádná podobizna tohoto kněze, který v Kostelci nad Černými Lesy působil téměř třicet let.

Jak vidno, za záhadami se vždy nemusíme vydávat světa kraj, neboť na nás často, možná i shodou okolností, čekají někde kousek za humny, tentokrát konkrétně v malém městečku nedaleko Prahy…