Existuje spousta věcí odporujících dobrým mravům. Takové, které považujeme za nechutné a stydíme se za ně, přestože je dělají téměř všichni. Třeba hledání pokladu v nose.

Lovecká výprava prstů do nosních dírek bývá nechutná. Je nechutná. A také nehygienická, neboť jde o ideální způsob šíření choroboplodných zárodků. Na druhou stranu to podle studií dělá skoro každý.

James Jefferson a Trent Thompson z Lékařské fakulty Univerzity ve Wisconsinu v roce 1995 provedou první systematickou studii rhinotillexomanie (jak zní její formální název) a zjistí, že se v nose šťourá až 91 procent lidí.

Potvrdí to několik dalších studií. Například v roce 2001 se v indickém městě Bengalúru profesor psychofarmakologie Chittaranjan Andrade s kolegou B. S. Sriharim zaměří na mládež a dojdou k podobným závěrům.

Vyvrtají si díru do nosní přepážky

Téměř třetina lidí přiznává, že se v nose šťourá až čtyřikrát denně, 2 procenta pak minimálně jednou za hodinu. „Existují i chorobné stavy, kdy je nutkání tak silné, že si postižení trvale poškodí přepážku mezi nosními dírkami,“ upozorňuje profesor Andrade.

Většina dotázaných tvrdí, že důvodem je úleva a snaha mít čistý nos, 12 procent ovšem přizná, že jim to prostě dělá dobře. A nezáleží přitom na sociální nebo ekonomické úrovni. V nose se šťourají bezdomovci i milionáři, dělníci i profesoři.

Na druhou stranu muži častěji než ženy, které naopak častěji přemýšlejí o tom, že jde o zlozvyk, kterého by se chtěly zbavit. Dobrou zprávou pro šťouraly je, že patří k početnější části lidstva.

Ne tak dobrou, že u lidí s tímto zlozvykem se v těle například mnohem častější vyskytuje bakterie zlatého stafylokoka (Staphylococcus aureus).

Do nosu místo do lékárny

Na druhou stranu, rakouský plicní specialista Friedrich Bischinger tvrdí, že lidé, kteří ke šťourání v nose používají prsty, a navíc pak úlovky pojídají (k čemuž se přiznalo 8 procent lidí), jsou obecně zdravější a šťastnější, než ti, kteří tento vyšší level šťourání považují za nechutný.

„Je to skvělý způsob, jak posílit imunitní systém. Nos je filtr, kde se hromadí velké množství bakterií, a když se tato směs dostane do střev, funguje stejně jako léky pro posílení imunity,“ tvrdí Bischinger. Vždyť i báby našich babiček říkávaly: „Aby bylo dítě zdravé, mělo by sníst kýbl hnoje.“