Věda

Stroje, které si uvědomují sebe sama!

Stroje, které si uvědomují sebe sama!

Jeden z robotů NAO se postavil, promluvil a následně si uvědomil správnou odpověď.

Roboti dnes již běžně zvládají komunikaci, hrají složité hry a někde slouží i jako obsluha na recepci. Vědcům z New Yorku se ovšem poprvé v historii podařilo naprogramovat robota tak, aby byl schopný uvědomit si sebe sama. Učinili tím výrazný krok směrem ke skutečné umělé inteligenci.

„Základní síto“ je souhrnné označení pro testy, kterými jsou schopni projít pouze lidé a nikoliv umělá inteligence. Takové testy totiž vyžadují jistou dávku racionálního uvažování a vědomí sebe sama. Vědcům se nyní poprvé podařilo naprogramovat umělou inteligenci tak, aby prošla základním sítem a podala důkaz matematicky ověřitelného povědomí o sobě samém. Podařilo se jim to díky upravené verzi rébusu Králův rádce. Tato hádanka spočívá v principu logického uvažování. Král se snaží vybrat ze tří mužů toho nejchytřejšího. Každému nasadí na hlavu černý nebo bílý klobouk. Kdo první řekne, jaký klobouk má na hlavě, stane se královým rádcem. Jedinou nápovědou je, že mezi muži nejsou více než dva černé klobouky. Nejchytřejší rádce se rozhlédne a vidí, že ostatní dva muži mají bílé klobouky, jako první pak odpoví, že sám má na hlavě bílý klobouk. K pochopení tohoto rébusu je nutné zamyslet se nad tím, co vidí ostatní a jak by v jednotlivých případech reagovali. Tým Selmera Bringsjorda hádanku zjednodušil a položil ji třem robotům NAO.

Jaké pilulky roboti dostali?

Odborníci z New Yorku naprogramovali tři roboty NAO tak, aby si mysleli, že dva z nich dostali „pilulky oněmění“, po kterých nebudou moci mluvit. Ve skutečnosti byla dvěma z nich možnost mluvit jednoduše vypnuta. Následně se programátoři zeptali, kdo z nich pilulku nedostal. Roboti chvíli mlčeli, následně se jeden zvednul a řekl, že neví. Po chvíli se opravil a pronesl: „Pardon, teď už to vím. Dokázal jsem, že já jsem pilulku nedostal.“

Robot tak byl na určité úrovni schopen uvědomit si sebe sama. Aby totiž testem prošel, musel porozumět pravidlům, rozeznat svůj vlastní hlas a uvědomit si, že je samostatnou jednotkou, odlišnou od ostatních dvou robotů. Tento pokus amerických vědců ještě není důkazem vysoce inteligentního stroje, ukazuje však, že již lze robota naprogramovat tak, aby byl schopen základního logického myšlení. Jedná se o přelomový krok směrem k inteligenci, jež bude na základě dostupných dat schopná učinit vlastní kritické rozhodnutí.

Roboti NAO jsou komerčně dostupní a často jsou proto využíváni pro vědecké účely.
Roboti NAO jsou komerčně dostupní a často jsou proto využíváni pro vědecké účely.
„Logické myšlení“ robotů neleží v jejich mechanice, ale způsobu, jakým byli naprogramováni.
„Logické myšlení“ robotů neleží v jejich mechanice, ale způsobu, jakým byli naprogramováni.
Mezi další roboty, kteří jsou na dobré cestě ke skutečné umělé inteligenci, je Asimo.
Mezi další roboty, kteří jsou na dobré cestě ke skutečné umělé inteligenci, je Asimo.

Více z Věda

Brněnští archeologové si připsali další úspěch

Věda22.9.2020

Vítězové Prémie Otta Wichterleho

Věda18.9.2020

Obezita komplikuje početí

Věda15.9.2020

Pýcha našich rašelinišť

Věda11.9.2020

Tajemství velkých „lidožroutů“

Věda8.9.2020

Dárců krve je stále nedostatek

Věda4.9.2020

Očkujte své děti proti HPV

Věda28.8.2020

V České republice se šíří nové druhy klíšťat

Věda25.8.2020

Zákeřná bakterie způsobuje vážná onemocnění malých dětí

Věda21.8.2020
Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat