Opuštěná vlaková stanice Begunkodar v Indii, asi 325 kilometrů od města Kolkata, si už dekády drží titul nejstrašidelnější vlakové stanice na světě.

Kdysi živá a fungující stanice je prý místem extrémního řádění duchů, které se má dít dokonce i za denního světla. Co všechno se tu má dít? A opravdu jde o paranormální jevy?

Na okres Purulia v západním Bengálsku v Indii se snáší tma. Stejně tak pomalu skrývá zdejší hlavní vlakovou stanici. Zatímco všude v domech lidé rozsvěcejí světla, zastávka Begunkodar zůstává temná.

Už od roku 1967 je opuštěná, a přestože by ji místní rádi používali, prý to nejde. Proč? Kvůli duchům!

Záhadné kroky a hrůzný šepot

Nejděsivější vlaková stanice na Zemi. Extrémně prokleté místo, kde řádí duchové i za denního světla. Tak je Begunkodar pravidelně titulován v médiích, místní však s těmito názvy naprosto souhlasí.

Zastávka má prý tak hrozivou atmosféru, že v jejím okolí nikdo nevydrží, natož pak potmě. Během dne jsou tu údajně slyšet plíživé kroky, přicházející zdánlivě vždy z toho směru, kterým se nedíváte.

K tomu se tu má ještě šířit děsuplný šepot, jenž nabírá na obrátkách vždy po setmění. Tomu, kdo by se na stanici v tu dobu odvážil, údajně hrozí, že se z něj úplně zblázní.

Podle místních stačí jen jít okolo, aby člověk pochopil, že se má Begunkodaru navždy vyhýbat. Je možné, že se na stanici děje něco paranormálního, nebo se jen lidé zbytečně obávají neškodné staré budovy?

Může za to vražda?

Před rokem 1967 byla přitom stanice velmi živá. „Byly tu velké kanceláře, a dokonce oblíbený obchod. Zastavovaly tu všechny vlaky, a pak se z toho najednou stalo tohle,“ vzpomínají starousedlíci. Příčina je podle nich jasná.

V 60. letech byl na stanici brutálně zavražděn přednosta a jeho manželka. Jejich těla byla nalezena až po nějaké době pohozená v blízké studni. Už další noc po vraždě se prý na stanici nedalo vydržet.

Všichni zaměstnanci uprchli poté, co se nedokázali vyrovnat s přízračnými hlasy, a krátce na to přestaly v Begunkodaru také zastavovat vlaky. Pasažéři z nich totiž odmítali vystoupit. Údajně cítili tak hrozivou atmosféru, že se neodvážili z vlaku ven!

Nepomůže ani rekonstrukce

Sám přednosta stanice tu má být dodnes pravidelně pozorován. Jeho duch má dle povídaček chodit podél kolejí a kontrolovat výhybky, a pak náhle beze stopy mizet. Přestože atmosféra opuštěné zastávky je podle všech děsivá, skeptici na její prokletí nevěří.

Tvrdí, že zkrátka leží na nevhodném místě, které bylo s postupem let čím dál méně vytížené. V roce 2010 se paranormálním jevům rozhodne učinit přítrž také místní samospráva. Stanici opraví a rozhodne, že tu budou denně stavět tři vlaky.

Jenže ani dnes, čtrnáct let poté, na zastávce na vlak nikdo nečeká, a ani z něj nevystupuje. Strojvedoucí se prý ani neobtěžují zastavovat, protože pověst o prokletí Begunkodaru je stále velmi silná.

V noci tu tak stále nesvítí jediné světlo a jediné, co je tu slyšet, je troubení projíždějících vlaků…