Jen 50 km jihovýchodním směrem od centra Paříže se rozkládá hluboký Fontainebleauský les. Dnes je oblíbeným výletním místem mnoha Pařížanů, dříve se mu však lidé obloukem vyhýbali.

V jeho útrobách se totiž nacházejí podivné kamenné kresby a stavby, jejichž význam je dodnes záhadou.

Les obklopuje malé francouzské městečko Fontainebleau, podle jehož názvu byl pojmenován. Rozkládá se na ploše 250 km² a v současnosti je protkán řadou stezek a cyklotras. Ještě před 150 lety se ale většina Francouzů lesu vyhýbala.

Tehdy byl znám pod názvem „Pivní les“ a díky své husté vegetaci a velké rozloze se stal útočištěm řady kriminálníků, prchajících před zákonem. Již od středověku kolovaly krajem různé zkazky a pověsti, které vyprávěly o podivných lidech uvnitř lesa.

Hluboký hvozd měl prý hlídat jakýsi „Černý lovec“ s doprovodem mnoha krvelačných psů a každého, kdo by se do něj odvážil vstoupit, nechal roztrhat svými psy. Zanechme ale legend a podívejme se na skutečnou záhadu Fontainebleauského lesa.

Přírodní unikát, nebo lidské dílo?

Na celé ploše lesa se nachází mnoho roztroušených kamenných útvarů, které se až nápadně podobají například slonu, opici, krokodýlovi, lidské hlavě atd. Je až zarážející, že by takto přesné podoby zvířat dokázala vymodelovat příroda.

Podle geologů jsou tyto pískovcové bloky jen obdivuhodným přírodním výtvorem a člověk v nich prý jednoduše vidí to, co chce, aby viděl.

Nelze však přehlédnout až zarážející pravidelnosti a lze si tak objektivně položit otázku, zda by něčeho takového byla příroda vůbec schopna. Pokud bychom chtěli uvažovat o působení člověka, vyvstává otázka, v jakém období by mohly být kameny modifikovány.

Vzhledem k jejich erozi by k opracování muselo dojít před mnoha tisíci lety, v době kamenné. Jak by ale mohli pravěcí lidé v této oblasti znát například opici nebo krokodýla?

Geologové však prý při zběžném ohledání nenalezli na kamenech žádné stopy po otesávání. Podoba fontainebleauských kamenů tak stále zůstává záhadou.

Nejstarší evropské písmo?

Již v minulém století si řada návštěvníků lesa povšimla podivných značek na skalách, které vypadaly jako neznámý druh písma. Jelikož o tyto nálezy oficiální věda nejevila zájem, začali se o ně blíže zajímat amatérští badatelé. A slavili úspěch.

Kromě nespecifických vyrytých čar a geometrických útvarů objevili výzkumníci na skalách i obrazy ve tvaru podivných bytostí s obdélníkovým tělem, velkýma očima, nosem ve tvaru U a třemi prsty na rukou.

Tyto rytiny jasně svědčí o tom, že tu v dávné minulosti skutečně žili lidé, avšak jejich význam zůstává záhadou. Podle některých badatelů mohou být nejstarší obrazy staré až 30 000 let! Ty nejmladší pak pocházejí pravděpodobně z doby železné.

Na počátku 60. let minulého století objevil v lese archeolog Robert Gonzo několik hrobek z mladší doby kamenné (8000–5000 př. n. l.).

Jedna z nich spočívala pod masivními kamennými bloky a představovala pravděpodobně kryptu nějakého výše postaveného člena společenství. Uvnitř hrobky se nacházelo několik kamenných figurek a také zvláštní kamenné desky, které byly popsány neznámými piktogramy.

Tento nález však představuje velký problém. Podle dosavadních historických poznatků v západní Evropě v tak dávné době neměla žít žádná kultura, která by ovládala písmo.

Obývala snad oblast střední Francie již před mnoha tisíci lety vyspělá kultura, mezi jejíž znalosti patřilo již i písmo?