Mnozí ho považují za jednu z nejtajemnějších osobností lidských dějin. Grigorij Jefimovič Rasputin. Podle některých opilec, lhář a manipulátor, podle jiných mystik uhrančivého pohledu a netušených schopností. Co má blíže k pravdě?
V mrazivé sibiřské vesničce Pokrovskoje panuje pochmurná nálada. V jednom stavení právě umírá mladík jménem Lavrentij. Při každém zakašlání se mu na ústech objeví několik rudě zbarvených slin. Jeho otec bezvládně lomí rukama a mladší bratr Grigorij (1869–1916) se slzami v očích odbíhá pryč. Ozve se zvon oznamující, že Lavrentij podlehl svému zápalu plic. Pro mladého Grigorije to ale není jediná rána. Jako dítě přichází také o svou sestru, která se utopí v nedaleké řece. Chlapec se uzavírá do sebe a podle některých dochovaných výpovědí se stává skutečným podivínem. Traduje se, že dokáže číst lidem myšlenky a že dokonce snad i umí léčit zvířata pouhým dotekem. Netrvá to ale dlouho. V pubertě mladík propadá démonu jménem alkohol a přestává ho zajímat cokoliv, co není láhev nebo ženská sukně. Jak se ze zničeného mužika nakonec stane jedna z klíčových postav posledních roků carského Ruska?
Uhrančivé oči
Vysoká šlachovitá postava s mohutnými rameny. Ošlehaná snědá tvář s hlubokými vráskami a plnovousem, nad kterým ční velký nos. Tak bývá popisován Grigorij Jefimovič Rasputin. Pokud však něčím zaujme každého, kdo ho potká, jsou to oči. „V těch očích bylo jistě cosi zneklidňujícího a matoucího. Jestliže spočinuly chvíli na někom, tu hned nabývaly pronikavé ostrosti, jako by dovedly hledět až na dno duše; potom zase byl v nich pojednou nepopsatelný výraz chápavé dobroty a moudré shovívavosti,“ píše o nich rakouský historik René Fülöp-Miller (1891–1963). Jenže k pověsti magického a zázračného muže povede ještě dlouhá a tajemná cesta. Jako mladý muž se Rasputin sice šťastně ožení, to je však na dlouho to jediné štěstí. Alkohol si vybírá svou daň. Grigorij se oddává záletům a podle dobových záznamů si čas od času přilepší nějakou tou krádeží nebo podvodem. Vesnice se od něj odvrací a zdá se, že Bůh, jehož přízni se měl podle mnohých těšit, se od něj definitivně odvrátil také.
V křesťanské sektě
Právě v té době se má odehrávat klíčový zlom v Rasputinově životě. Jednoho dne během práce na poli se mu údajně zjevuje Panna Marie se sborem neviditelných andělů. Rozrušený muž se po tomto zážitku několik dní třese a nakonec se rozhodne odejít do nechvalně proslulého kláštera Verchoturje. „Klášter Verchoturje nebyl jen tak ledajakým klášterem. Byl vlastně vězením pro příslušníky heretických a tajných sekt. Jenže za čas se stalo, že mniši-žalářníci sami podlehli kacířským naukám a tak se z kláštera stalo centrum nejrůznějšího sektářství,“ uvádí český novinář a publicista Václav Prokůpek. Rasputin se zde podle jedné teorie přidává k tzv. chlystům – tajemné křesťanské sektě zabývající se náboženskou magií, praktikující sexuální rituály a věřící, že se Kristus vtěluje do těch nejspravedlivějších jedinců. Opravdu tamní mniši věřili, že Rasputin – který jim měl předvést své jasnovidné a léčitelské schopnosti – je jedním z těchto jedinců?
Ovládne své schopnosti?
Netrvá dlouho a Rasputin klášter opouští, aby započal své takřka patnáctileté putování. Navštěvuje chrámy, poutní hory a stává se tzv. podpolnikem – poutníkem, který přespává ve sklepních úkrytech a který se snaží oprostit od všeho světského. Mnozí lidé věří, že právě zde se z něj definitivně stává mudrc a čaroděj, který dokáže ovládat své nadpřirozené Bohem nadělené schopnosti. Právě díky této pouti zcela pochopí, jak nahlížet do věcí, které se stanou a jak s boží pomocí léčit. Skeptičtěji ladění historici však upozorňují, že se během těchto cest Rasputin stává především schopným manipulátorem a podvodníkem, který dokáže dokonale odhadnout druhého člověka, najít jeho slabá místa a obrátit je ve svůj prospěch. Bylo snad právě to oním tajemstvím mystika, který měl tak zásadně ovlivnit i rodinu tehdejšího ruského cara?
Zachrání careviče
Přítelem a rádcem rodiny posledního ruského cara Mikuláše II. (1868–1918) se Rasputin stává po roce 1905. V té době už je tento mystik poměrně známý nejen mezi prostým lidem, ale i mezi petrohradskou společenskou smetánkou. Především urozené ženy si – často na základě informací ze záletů s ním – navzájem šeptají, že dokáže pomoci i tam, kde klasičtí lékaři selhávají. O Rasputinovi navíc mluví dobře i tehdejší petrohradský biskup, takže je jen otázkou času, kdy se o něj začne zajímat i rodina samotného cara. Jakmile onemocní carův syn Alexej Nikolajevič (1904–1918), je k němu povolán právě Rasputin, který na neduživého chlapce přikládá ruce a usilovně se za něj modlí. Když se o něco později Alexejův stav lepší, mnozí to považují za důkaz zázračných schopností tohoto podivuhodného mudrce. Šlo ze strany Rasputina spíš jen o dobrý odhad situace?
Stává se slavným
Po tomto kousku je přízeň carevny i ostatních členů dvora zajištěna. „O jeho schopnostech není pochyb. Viděla jsem na vlastní oči jím konané zázraky, a to více než jednou. Také vím, že to museli uznat i ti nejlepší doktoři,“ píše v jednom zachovaném dopise nejmenovaná členka královské rodiny. Rasputin se rychle stává celebritou, která se těší dostatku financí, přízni žen i zájmu o své schopnosti. Carovu rodinu si mystik doslova omotává kolem prstu a údajně ještě několikrát zachrání mladého careviče. Jednou je následník trůnu poraněn při jízdě kočárem a jeho okolí už se připravuje na nejhorší. „V krizové hodině ale přišel telegram od Rasputina s jedinou zprávou: Chlapec nezemře. Krvácení okamžitě přestalo, Rasputinova předpověď se vyplnila,“ uvádí americký duchovní a publicista George Vandeman (1916–2000). Dokázal snad Rasputin poslat umírajícímu na dálku svou léčivou energii?
Ovládal hypnózu?
V posledních letech už je Rasputin naprosto neodmyslitelnou součástí carského doprovodu a mužem s obrovskou mocí. Údajně si od mnoha dárců nechává platit, aby sesílal kletby na jejich nepřátele nebo naopak, aby léčil psychické újmy i fyzické problémy. Skutečného mistrovství prý dosahuje v umění hypnózy. Traduje se, že pohledem svých uhrančivých očí dokáže přimět kohokoliv k prakticky jakémukoliv činu. Carskou rodinu přesvědčuje také o tom, že má dar jasnovidectví, díky čemuž jeho rady na nějaký čas prakticky utváří politiku carského Ruska. Rasputin žehná vojákům, podílí se na jmenování církevních hodnostářů a mluví i do strategických sňatků či smluv. A na pozadí toho všeho jsou všemožné mystické rituály, sexuální orgie a bujaré večírky, kterými prý tento „šílený mnich“, jak mu lidé přezdívají, zahání ďábla, který se prý pokouší o jeho duši.
Těžko ho zabít
K Rasputinově pověsti čarodějného muže nakonec přispívá i fakt, že se ho jeho odpůrci několikrát neúspěšně pokouší zavraždit. Nakonec se to ale přece jen podaří. Na večírku knížete Felixe Jusupova (1887–1967) se Rasputina nejprve pokusí otrávit. Když se ukáže, že na něj jed nezabírá, je několikrát střelen a nakonec vhozen do řeky Něvy. Jenže ani střelná zranění by možná nestačila. Pozdější pitva ukazuje, že ve vodě ještě Rasputin žil a bojoval o život, až nakonec skonal na nedostatek vzduchu. Tedy alespoň podle dobových pramenů a názorů historiků. Existují totiž i teorie, že Rasputin svou smrt předstíral, aby mohl ze stále nebezpečnějšího prostředí odejít do ústraní. Mohly ho opravdu zachránit jeho tajemné schopnosti? Nebo byl nakonec jen obyčejným podvodníkem, kterému se podařilo ošálit cara a jeho rodinu?
Facebook
Twitter
RSS