Tajemný italský hrad Montebello: Straší v jeho zdech duch malé holčičky?

Jen pár kilometrů severně od San Marina se na horském ostrohu vypíná majestátní italský hrad Montebello. Kdysi býval sídlem mocných šlechtických rodů, které z něj ovládali celé širé okolí. Ve 14. století tu však došlo k tragické události, která prý odstartovala podivnou paranormální aktivitu…

Hrad Montebello nacházející se v provincii Rimini byl postaven někdy na přelomu 13. a 14. století. V průběhu historie byl vlastněn řadou mocných šlechtických rodů jako byli například Malatestové či Montefeltrové. Dnes je pevnost významnou kulturní památkou a každoročně ji navštěvují tisíce návštěvníků. Jenže většina turistů nepřichází kvůli starému nábytku, sbírce zbraní nebo architektonickým skvostům. Hrad je spíše pověstný svou děsivou paranormální aktivitou, která se prý projevuje odnepaměti každých pět let přesně v době letního slunovratu, tedy 21. června!

Záhadný dětský hlas

Během dne se hradem údajně rozléhá dětský hlas, někdy v podobě smíchu, jindy pláče, nebo vyděšeného křiku. Nikdo nikdy nedokázal identifikovat původ záhadných zvuků. Během let se řada vyšetřovatelů paranormálních jevů pokusila tuto událost vysvětlit, avšak bezúspěšně. Vznikla řada nahrávek, které měly onen podivný neznámý hlas zachycovat. Většina z nich však byla odborníky kritizována jako neprůkazné. Jaký zvuk se tedy každých pět let rozléhá hradem? A co je jeho původem? Možnou odpověď by mohl naznačit starý text z 16. století, sepsaný farním knězem z nedalekého městečka Torriana. Výpisek zachycuje starou pověst o malé holčičce, která prý kdysi v hradě žila…

Satanova Azzurina

Kolem roku 1370 se hraběti z Montebello Ugolinuccimu Malatestovi narodila dcera Guendalina. Dítě však přišlo na svět jako albín, což byl ve středověku problém. Rodiče se malou Guendalinu dlouho snažili držet mimo zvídavé pohledy svých poddaných. Její matka se dokonce pokusila obarvit bílé vlasy své dcery pomocí zeleniny na hnědo, aby alespoň zčásti zakryla tolik palčivý kontrast od ostatních obyvatel hradu a podhradí. Jenže místo do hněda se její vlasy obarvily do modra. Dívce se proto kvůli barvě jejích vlasů začalo přezdívat Azzurrina. Mezi lidmi se postupně rozšířil názor, že Guendalina je Satanovo dítě a je prý odpovědná za všechny jejich strasti. Někteří šli ještě dále a prohlašovali, že je nutné dívku upálit. Hrabě proto nechal svůj hrad pečlivě střežit ve dne v noci a malé holčičce přidělil dva strážce, kteří ji měli hlídat na každém kroku.

Zmizí beze stopy

Jenže ani bezpečnostní opatření nebyla nic platná. K tragické události prý došlo 21. června 1375. Tehdy si malá Guendalina hrála na chodbách hradu s míčem, který se jí zakutálel až do hradního sklepení. V něm se však nacházela i tajná chodba ven z hradu. O ní však téměř nikdo nevěděl. Dívka se vydala za míčem, ale unavení strážci se rozhodli počkat nahoře až se Guendalina vrátí. Náhle se ze sklepení ozval pronikavý výkřik. Vyděšení strážci se hned rozběhli dolů, ale po dívce nebylo nikde ani památky. Okamžitě se rozběhlo velké pátrání, ale Azzurrinu už nikdo nikdy nenašel. Co se s dívkou mohlo stát? Chytili ji snad rozzuření vesničané? Nebo se ji rozhodl tajně zbavit její otec, jehož společenské postavení kvůli obvinění z paktování se Satanem značně utrpělo? Možná je to právě Guendalinin hlas, který se každých pět let rozléhá hradem.