Stovky let stará kniha s podivuhodnými ilustracemi a textem vytvořeným neznámým písmem přitahuje pozornost nejrůznějších badatelů. V roce 1912 ji objevil v jedné jezuitské knihovně muž jménem Wilfrid Voynich, podle kterého je také pojmenována.

Kdo a proč záhadami opředený rukopis vytvořil? To prý bylo dost možná nedávno odhaleno!

Voynichův rukopis je stále považován za nejzáhadnější knihu všech dob. Pochází z počátku 15. století a tvoří jej přibližně 240 stran s neznámým písmem a ilustracemi, které vypadají jako z jiného světa.

Český spisovatel, scenárista a záhadolog Arnošt Vašíček (*1953) před několika měsíci představil v rámci cyklu České tajemno, který natočila Česká televize Ostrava, své nové objevy.

Z nich vyplývá, že rukopis podle všeho pochází z Dálného Východu, pravděpodobně z Indie. Jak na to Vašíček přišel?

Příliš mnoho záhad

Prvním doloženým vlastníkem rukopisu je na počátku 17. století v Praze žijící alchymista Jiří Bareš (1585–1662). Ten jej v závěti odkáže rektorovi Univerzity Karlovy Janu Markovi Marcimu (1595–1667).

Od něj pak putuje v roce 1666 (podle některých zdrojů 1665 – pozn. red.) na analýzu německému jezuitskému učenci Athanasiu Kircherovi (1602–1680). Co se s rukopisem děje poté, není známo.

Jistý je pouze fakt, že jej v roce 1912 objeví uvnitř jezuitské knihovny ve starobylé vile Mondragone v italském městě Frascati sběratel Wilfrid Voynich (1865–1930).

Dnes je uložen v Beineckově knihovně vzácných tisků a rukopisů při Yaleově univerzitě. Kniha je napsána zcela nesrozumitelným jazykem.

Vše doplňují záhadné ilustrace, mezi nimiž nechybí rozmanité rostliny nebo nahé ženy koupající se v nádržích s jakousi zelenou kapalinou. Jaký to má všechno smysl?

Kdo založil Prahu?

Voynichovým rukopisem se dlouhodobě zabývá český záhadolog Arnošt Vašíček.

Podle něj by jeho tvůrcem mohl být lékárník Angelo z Florencie, který působil na dvoře Karla IV. (1316–1378) i jeho syna Václava IV. (1361–1419).

Vašíček vychází z toho, že autor rukopisu musel být poměrně zámožný a vzdělaný, musel mít rozsáhlé znalosti botaniky a být schopen vyznat se v astronomii a astrologii.

Vašíček z celé řady náznaků, siluet a vyobrazení v rukopise odvodil, že autor byl také někdo, kdo přišel do styku s Lucemburky. A to všechno prý sedělo právě na Angela z Florencie.

Podle některých zdrojů byl tento muž členem tajného mystického bratrstva Sat Bhai. To mělo působit v dnešní indické Prajágrádži a v 7. století prý vyslalo skupinu mnichů, aby po celém světě pátrali po místě, kde lze „překročit práh“.

„Měli najít jakousi anomálii, výjimečné místo, kde neplatí fyzikální zákony a kde lze přestoupit do jiného paralelního světa. To se jim údajně podařilo, našli takové místo na břehu Vltavy a podle přesně daných pravidel tam založili město,“ vysvětluje Vašíček.

Opravdu založili Prahu členové bratrstva Sat Bhai, nebo jde o příliš divokou spekulaci?

Informace z paralelní reality?

Bratrstvo Sat Bhai prý v Čechách působilo více než tisíc let a město pojmenovali podle svého rodiště. O Prajágrádžu nešlo, v dávné minulosti se totiž město jmenovalo Prajága. „To se dá ale přeložit také jako obětiště, nebo obětní ohniště.

A zcela jasně dnešní název hl. města ČR foneticky připomíná,“ říká Vašíček. Jak je Praha spojena se Sluncem?

„Pět pražských rotund je postaveno na přísné astronomické linii, tvoří urbanistický kříž a jsou astronomicky spojeny se slunečními slunovraty,“ uvádí Vašíček. Co to znamená?

Je tvůrcem rukopisu Angelo z Florencie, který chtěl předat veškeré získané informace svým nástupcům? Bál se, nepadly do nepovolaných rukou, a proto rukopis zašifroval? K novým poznatkům se nyní musí vyjádřit další odborníci. Potvrdí překvapivé závěry?