Píp, píp, píp…při nákupech je to fofr! A to díky na první pohled jednoduchému obrázku. Pár čárek změnilo svět.

Bernard Silver (1924–1963) se štosem poznámek v rukou přibrzdí chůzi. „Velmi by to zrychlilo proces. Šlo by o automatické rozpoznávání zboží na pokladně,“ líčí šéf supermarketu děkanovi technické Drexelovy univerzity v pensylvánské Filadelfii.

Děkan sice žádost o nový projekt pro svou výzkumnou univerzitu odmítne, ale student Bernard ten hovor nemůže pustit z hlavy. Při nejbližší příležitosti se zmíní svému kamarádovi a spolužákovi v jednom, Normanovi Woodlandovi (1921–2012).

Ten zamyšleně pokyvuje hlavou. „Myslím, že by to nějak šlo,“ vypadne z něj nakonec.

Dlouhý den na pláži

Norman posedává na pláži nedaleko domu svého dědečka na Floridě. Na mysli mu vytane dětství ve skautu – a hlavně morseovka! Do písku si prstem čmárá čárky a tečky. Ideální způsob elektronického odesílání informací. Prsty zaboří hlouběji do písku a sjede dolů. Tečky se změní v tenké čáry a čárky v tlusté.

Dvourozměrná lineární Morseova abeceda se stane základem budoucích čárových kódů. Koncept dopracují a 20. října 1949 žádají Bernard a Norman o patent.

Počkají si na něj až do 7. října 1952. Dostane číslo 2 612 994. Zahrnuje jak lineární čárový kód, tak kruhové varianty.

Něco nám tu chybí…

Woodland pracuje od roku 1951 pro IBM, a tak mu přijde jasné poprosit zaměstnavatele o pomoc. Jenže… Na něco tehdejší technologie nestačí, respektive ne tak, aby to bylo komerčně využitelné.

Čárový kód je sice revoluční vynález, jenže ona revoluce se zprvu nekoná. Chybí čtečka.

A tak tvůrci prodají patent společnosti Philco a ta zase bývalému patentovému fondu, Radio Corporation of America, což je ve své době lídr trhu s elektronikou a komunikační technologií.

A ti hodlají potenciál využít přesně tam, kam byl původně mířen – do potravinových řetězců. Spojí se s konkurenční IBM a kruh se uzavírá.

Do projektu naskakuje znovu Woodland, ale už bez svého parťáka, který zemřel v roce 1963 při automobilové nehodě. A kde si prvně můžete nakoupit kompletně zboží s kódy?

V britském obchodním řetězci Sainsbury’s, a to od roku 1972. Kódy jsou ale zatím připevněny k policím.

Chvalozpěv na žvýkačky

I když se původně Woodland a Silver přiklánějí ke kruhové variantě čárového kódu, nakonec se prosadí design navržený americkým inženýrem z IBM Georgem Laurerem III. (1925–2019), který je sám o sobě držitelem 20 patentů.

Roku 1974 se jedno jinak zcela bezvýznamné balení žvýkaček ze supermarketu v Ohiu stane prvním naskenovaným zbožím s čárovým kódem!

Dnes tak máme na 200 různých standardů čárových kódů. A dokonce mají svou organizaci: je to GS1 International, která má pod označením GS1 Czech Republic své zastoupení i u nás.