Svitek objevený v roce 1952 vydává svědectví o obrovském bohatství, které bylo před Římany ukryto v okolí Jeruzaléma a Mrtvého moře. Proběhlo již mnoho pokusů poklad najít, ale žádný se nesetkal s úspěchem. Leží dávné bohatství židů stále ukryto kdesi ve svých skrýších?
Historie svitků od Mrtvého moře se začíná psát v roce 1947, kdy beduínští pastevci koz v jeskyni nedaleko Jeruzaléma objevili různé starověké spisy z doby kolem počátku našeho letopočtu. Od té doby v oblasti probíhal mnohaletý archeologický výzkum, který v březnu roku 1952 přinesl další významný objev.
Na poličce vytesané do stěny jeskyně našel tým francouzských archeologů svitek, který se zcela lišil od všech ostatních dosud nalezených svitků. Zatímco většina svitků byla napsána na kůži, pergamenu nebo papyru, tento byl vyleptán na měděném plechu.
Křehký kovový list v průběhu staletí sice značně zkorodoval, byl však stále neporušený a v průběhu jeho rozbalování, které trvalo několik let, začaly na povrch vyplouvat jeho pečlivě střežená tajemství. Tajemství, jejichž hodnota je možná nedocenitelná. Čeká ohromný poklad, který je na svitku popsán, stále na své objevitele?
Židovské poklady
Měděný svitek, jehož autorství je přisuzováno židovské sektě esejců, se neliší pouze materiálem, na němž byl text zvěčněn, ale i obsahem. Na rozdíl od ostatních svitků, které obsahují převážně historické či náboženské texty, je ten měděný spíše seznamem míst, kam židé ukryli své bohatství před postupující římskou invazí.
Jde o soupis celkem 63 různých skrýší pokladů, jejichž hodnota se v přepočtu na dnešní měnu odhaduje na desítky miliard korun. Informace na svitku jsou doplněny podrobnými popisy míst, kde lze bohatství nalézt, včetně údajů o topografii oblasti, o tom, jak hluboko pod povrchem je poklad zakopán, a o druhu či množství pokladu ukrytého na daném místě.
Převážně jde o velké množství zlata, stříbra, mincí a chrámových nádob naplněných drahými kovy a další cenné předměty. „Pod schody v solné jámě leží dvaačtyřicet hřiven.
Šedesát pět prutů zlata leží na třetí terase v jeskyni staré prádelny. Sedmdesát hřiven stříbra je uzavřeno v dřevěných nádobách, které jsou v cisterně pohřební komory na nádvoří Matia.“ Takto zní část jednoho z mnoha zápisů. Jsou na těchto místech poklady ukryté dodnes?
Zůstaly nevyzvednuty?
Svitek byl podle odborníků vytvořen za účelem opětovného vyzvednutí cenností, jakmile se podaří potlačit římskou invazi. K tomu ale nikdy nedojde. Římané v roce 70 n. l. židy poráží a jejich poklad zůstává pohřben ve skrýších roztroušených kolem Mrtvého moře, Jeruzaléma a Jericha.
Od rozvinutí a přeložení svitku proběhlo již několik pokusů tyto poklady nalézt. Jednu z nejznámějších expedic za pokladem v roce 1962 vypraví britský archeolog a specialista na svitky od Mrtvého moře John Allegro (1923–1988).
Jeho tým důkladně prohledá několik míst uvedených na měděném svitku, ale nic nenajde. A naprázdno vycházejí i další pokusy jiných hledačů. Allegro poté dospěje k závěru, že buď byly instrukce záměrně zavádějící, nebo, což je pravděpodobnější, ukryté cennosti již někdo našel.
O dalším osudu pokladu existují různé spekulace. Někteří se klaní k myšlence, že cennosti našli Římané, různí lupiči nebo dokonce Templáři. Další preferují verzi, v níž se pro poklad po odchodu Římanů vrátili židé, kteří ho ukryli, a použili ho na pomoc při obnově, nebo naopak ho přemístili na jiná místa, aby se nedostal do rukou Římanů.
Stále ale existuje možnost, že je poklad stále pohřben tam, kam jej před téměř 2000 lety židé ukryli. Mohl by být někdy nalezen?
Facebook
Twitter
RSS