Máme-li si představit pohanského boha, většině z nás nejspíš vytane na mysl urostlá a mocná postava hodna svého božského postavení. Héfaistův případ je však něco úplně jiného. A přesto patří mezi nejoslavovanější bohy antického Řecka.

Na to, že zdaleka ne všechny mytologické příběhy jednotlivých bohů jsou božská rodinná idylka, jsme už poměrně zvyklí.

Snad proto, aby si i obyčejný člověk dokázal najít cestu k nadlidským postavám, které podle jeho vlastního přesvědčení vládnou malému lidskému životu.

Možná to je důvod, proč je bůh ohně a kovářství Héfaistos tak oblíbeným a uznávaným charakterem v řeckém panteonu s těmi nejudržovanějšími chrámy. Jeho bájný život je totiž jak vyšitý z antického dramatu.

Zlatá pomsta

Již od narození je prý Héfaistos, syn nejvyšší manželské dvojice bohů Dia a Héry, velice ošklivý a neduživý, a tak ho jeho matka svrhne z Olympu.

Chlapce se ujmou mořské bohyně Eurynomé a Thetis, jimž Héfaistos vytvoří mnoho šperků. Nezapomíná však ukovat svou pomstu. Vyrobí natolik okázalý zlatý trůn, že sama Héra neodolá a usadí se na něj.

V tu chvíli ji však trůn spoutá a nikdo z olympských bohů není schopný ji vysvobodit. Nakonec je jasné, že jediný, kdo to může udělat, je samotný Héfaistos.

Tomu se zprvu do záchrany matky nechce, ale nakonec, omámený vínem boha Dionýsa, svolí a na Olympu již zůstane. Usmíří se s Hérou a ta mu zařídí velkorysou kovárnu.

Božský tvůrce Olympu

V božských výšinách chromý bůh dlouho nezůstane. Podruhé ho svrhne jeho otec Zeus, když před ním Héfaistos chrání matku. Při druhém pádu si zlomí obě nohy a od té doby chodí jen se zlatými opěrami.

Opět je přijat zpět na Olymp, ale ostatní bohové se už nepřestanou Héfaistovi pro jeho vzhled vysmívat.

Mohli bychom antické bohy označit za krátkozraké, protože to není nikdo jiný než božský mrzák, kdo vystaví na Olympu honosné chrámy a paláce, zlaté zbraně, stříbrné číše a poháry a nespočet jedinečných kovářských artefaktů.

Mezi nejslavnější výtvory patří kupříkladu Achillovo brnění, bytost Pandora nebo Hádova přilba neviditelnosti.

Dvojí život kovářů

Někdy je srovnávaný s bohyní Athénou, přestože sám neoplývá takovým duchem…Ovšem i přes mocný hněv je Héfaistos dobrosrdečný a srdce mu bije jako zvon. Bývá zobrazován při práci ve své kovářské haleně a jeho symboly jsou kladívko, kleště a kovadlina.

Asi není náhoda, že právě kováři jsou odjakživa považovaní za bystré, a přesto trochu tajemné lidi, kteří se jako jediní mohou stát bohy. Práce s ohněm a kovem totiž vyžaduje mnoho znalostí, bdělosti a trpělivosti.

Postavení kováře ve společnosti bývá v minulosti dvojí a podle zvyklostí bývá kovářova žena kořenářka. Héfaistos nás navrací k naší vlastní síle a magii a připomíná, že někdy věci ani lidé nejsou takoví, jak to na první pohled vypadá.