Setkání s jedovatým zvířetem může pro člověka dopadnout tragicky. Současná medicína ale dokáže opravdové zázraky! Umí přeměnit jed v účinný lék, který může lidské životy zachraňovat. O která zvířata se jedná?
Chřestýšovec Waglerův
Co léčí: choroby srdce, vysoký krevní tlak
Jedovatých hadů je mnoho, jejich toxin zabijí někdy rychle, jindy pomaleji. Svým obětem ho vstřikují přímo do krevního oběhu. Na základě předlohy těchto toxinů dokázali vědci vytvořit léky, které úspěšně pomáhají při léčbě vysokého krevního tlaku, srdečního selhání nebo infarktu. To se týká zejména chřestýšovce Waglerova, který je na malajském ostrově Palau Pinang dokonce uctíván jako chrámový had.
Noční živočich
Mladí jedinci mají ochranné zelené zbarvení, v dospělosti už se pyšní nápadně pestrým vzorem. Většinu dne tráví odpočíváním v korunách stromů, aktivními se stávají hlavně v noci, kdy loví hlodavce, ptáky a ještěry. Své oběti paralyzují silným jedem Waglerinem. To se prokázalo i v laboratořích, kdy tento toxin způsobil myším respirační paralýzu.
Jed na léčení srdce
Pokud napadne člověka, jed jej ochromí a v ojedinělých případech i zabije. Vědci z Tchaj-wanu přišli se studií, podle které by měl tento jed naopak pomoci, a to při srážlivosti krve, jelikož sraženiny mohou způsobit mrtvici nebo infarkt. Molekuly v hadím jedu reagují také s nervovým a kardiovaskulárním systémem, takže mohou být i potenciálním lékem zmenšujícím bolest nebo uvolňujícím svaly, případně by mohly být využity na problémy s krevním tlakem nebo tepovou frekvencí.
Hebká pleť
Vědci už dokázali využít syntetickou formu jedu, která byla speciálně vyvinuta ve Švýcarsku. Tato látka se přidává do pleťových krémů a pomáhá vyhlazovat vrásky. Její účinky jsou podobné jako u známého botoxu. Svými účinky pomáhá také při problémech pohybového aparátů, urychluje hojení povrchových poranění kůže a zmírňuje projevy kožních onemocnění.
Varan komodský
Co léčí: krevní sraženiny, mrtvice, srdeční záchvat a plicní embolie
Varan je známý také jako komodský drak. Jedná se o největšího a nejmohutnějšího zástupce čeledi varanovitých. Dříve se spekulovalo, že za jeho velké rozměry může tzv. ostrovní gigantismus. Novější výzkumy ale prokazují, že se jedná o druh australské megafauny (obrovská zvířata žijící před 24 miliony až 44 tisíci lety).
Hladoví i několik týdnů
Tito ještěři se živí hlavně zdechlinami, loví ale i živou kořist. Najednou mohou zkonzumovat potravu o 80 % své váhy, díky pomalému metabolismu ale vydrží nejíst i několik týdnů. Podobně jako jiní plazi vnímají své okolí hlavně jazykem, který detekuje chuťové i čichové vjemy z širokého okolí. Při příznivém větru tak varan může cítit zdechlinu na vzdálenost 4 až 9,5 km.
Útok na kořist
I když se to na první pohled nezdá, varan je schopný poměrně rychlého běhu na krátkou vzdálenost. Když útočí, používá hlavně své silné drápy. U menší kořisti útočí přímo na hrdlo, u větší pak na nohy a břicho. Nemá tak silný stisk jako třeba krokodýl, jeho zuby ale i tak pronikají velmi hluboko a uvolňují do rány jedovaté látky, které zamezují srážení krve. Proto, i když kořist unikne, velmi rychle zkolabuje následkem šoku a ztráty krve.
Účinky dračí krve
Vědci z virginské univerzity zkoumali varaní krev a objevili v ní 48 specifických bílkovin, které mohou zabíjet bakterie a podporují hojení poškozené tkáně. K experimentu výzkumníky inspirovala varaní odolnost proti zraněním, jelikož se jim do ran nedostávala infekce. Z jedových žláz pak vyrobili syntetickou verzi této látky, kterou nazvali DRGN-1, a vyzkoušeli ji na nakažených myších. V praxi by tak tyto látky mohly pomoci léčit mrtvici, srdeční záchvat nebo plicní embolii.
Štíři
Co léčí: léčba rakoviny
Bodnutí štírem zažije každý rok přes 1,2 milionu lidí, z toho 3250 po něm zemře. Je zajímavé, že některé druhy používají dva druhy jedu. První oběť pouze ochromí, druhým už zabije. Po průniku jedu těch nejnebezpečnějších druhů se příznaky objevují velmi brzy. Nejčastější známkou bývá bolest v nadbřišku, citlivost až spontánní bolestivost břišních svalů, suchost a škrábání v krku a celkové silné pocení.
Diagnostika rakoviny
Jed štíra obsahuje toxin zvaný chlorotoxin, u kterého vědci objevili, že může rozpoznat rakovinu a pomoci lékařům přesně určit místo výskytu nádorového bujení. To se osvědčilo i v prvních klinických testech, kdy vědci z jedu vyňali látku zvanou tozuleristid. Jedná se o variantu peptidu, který se velmi dobře váže na buňky mozkových nádorů.
Těžké hledání nádorů
Léčba nádorů mozku bývá velice náročná a nebezpečná, jelikož se šíří do dalších mozkových tkání. Pro lékaře to představuje velký problém, jelikož se nádory nedají bezezbytku chirurgicky odstranit. Proto vědci přidali k tomuto peptidu fluorescenční barvivo, které je viditelné pod infračerveným osvětlením. Po aplikaci této látky se pak dají mozkové nádory snadno rozlišit od zdravé mozkové tkáně.
Rejsek krátkoocasý
Co léčí: lék proti migréně, bolestem, snižování krevního tlaku, rakovině
U savců se obvykle jedy nevyskytují, a když už ano, jejich účinky nejsou tak silné, aby člověka zabily. Mohou ale způsobit velké bolesti a otoky. Platí to u jednoho z nejhojnějších savců na světě, rejska krátkoocasého. Rejsci jsou aktivní po celý rok, spatřit je můžeme jak ve dne, tak i v noci, ale ze svých úkrytů vylézají převážně až po setmění.
Slabý jed ve slinách
Rejsci mají ve svých slinách slabý jed, který dokáže na krátkou dobu paralyzovat jejich oběti. Tento toxin testoval biochemik John M. Steward z univerzity v kanadském Sackville a objevil peptid soricidin. A právě kvůli jeho paralytickým vlastnostem by se z něho dal udělat lék na potlačování bolesti, protože blokuje přenos nervů. Zjistil ale mnohem více.
Boj proti rakovině
Ukázalo se, že soricidin má protirakovinný účinek u nádorů prsů a prostaty. Alespoň u zvířat. Tato látka totiž působí na receptory, které se nacházejí ve zhoubných buňkách, nikoliv v těch zdravých. Tento rozdíl z něj činí potenciální diagnostický a léčebný nástroj v boji proti rakovině. Japonský tým vědců ještě objevil u rejsků látku zvanou blarinatoxin, která by mohla přinést potenciální využití při snižování krevního tlaku či tzv. Raynaudovy choby, která se projevuje blednutím periferních částí těla.
Klíště obecné
Co léčí: rakovina
Klíště se řadí mezi roztoče, kteří se živí sáním krve savců, plazů nebo ptáků. Jeho tělo je kryté chitinizovaným štítkem, který u samic dosahuje až jedné třetiny těla. Zbytek tvoří měkký varhánkovitý útvar (alloscutulum), který po nasátí krve může zvětšit svůj objem až 300x. Pokud najde svého hostitele, okamžitě se reflexivně přichytí a zakousne. Celý proces sání může trvat jeden až dva týdny.
Přenašeč infekcí
Klíšťata jsou známými a nebezpečnými přenašeči vážných onemocnění, mezi které patří například lymská borelióza nebo klíšťová encefalitida. Tyto choroby mohou vést k trvalému a těžkému poškození zdraví, dokonce i ke smrti. Když se klíště zaboří do hostitelovy kůže, potlačí jeho imunitní odpověď a zároveň zabrání srážení krve.
Vyléčení rakoviny?
Výzkum ukázal, že některé molekuly ve slinách klíštěte mají protinádorovou aktivitu a mohou poškozovat a ničit nádorové buňky, zatímco ty zdravé zůstávají nedotčeny. Do budoucna by mohly být využívány při léčbě rakoviny. Protein dostal jméno Factor X active. Při testování se malý nádor u zvířete dál nerozvíjel, a po několika desítkách dní dokonce zmizel úplně.
Homolice korunová
Co léčí: tlumení bolesti
Na první pohled vypadá homolice jako obyčejná lastura. Uvnitř patnácticentimetrové schránky se ale ukrývá jeden z nejjedovatějších tvorů planety, který svými toxiny může zabít i člověka. Svou kořist loví homolice z bezprostřední blízkosti, kdy vystřelí svůj harpunovitý osten, kterým svou oběť během několik okamžiků znehybní. Paralyzovanou oběť pak homolice doslova vcucne a stráví.
Léčba bolesti
Homolice v sobě mají jed konotoxin. Jedná se o koktejl různých peptidů, které blokují nervový přenos. Tato látka by podle vědců mohla být základem léčby chronické bolesti. Konotoxin totiž působí jiným způsobem než dnes používané opiáty, jako je například morfium, které je návykové a má celou řadu dalších nežádoucích účinků. Proto ho výzkumníci otestovali na potkanech a zjistili, že blahodárně působí i 72 hodin po podání a viditelně zmírňuje bolest.
Facebook
Twitter
RSS